Tak jsme se dočkali! V Repos Production vytvořili novou variaci 7 divů světa a jelikož česlé Asmodee nezaváhalo, dočkali se jí i čeští fanoušci. 7 divů světa je stálice na špici deskových her pro svou přímočarost a kombinatoriku zároveň, kdy ji lze hrát ve velkém i malém počtu hráčů. Přestože se obratem naučíte pravidla, baví vás objevovat nové cesty každou další partii.
Stojí za ní Antoine Bauza, který později s Brunem Cathalou stvořil snad ještě úspěšnější duelovou variantu, která se dočkala i dvou rozšíření. Hru 7 divů světa: Duel by měla mít doma každá herní dvojice, neboť se jedná o skvělou deskovku už ve svém základu, kterou lze ještě obohatit o každé rozšíření zvlášť či obě dohromady.
Nyní však dorazila nová hra zasazená do světa Pána prstenů s ilustracemi Vincenta Dutraita, jehož práci můžete znát z her jako Heat, Svět po nás či Hledání Eldoráda. Otázkou každopádně není, zda doma máte mít duelových 7 divů světa, ale v jaké verzi! Zda je verze Pán prstenů jen pro nadšence do Tolkiena, zda si vybírat mezi antickým Duelem a tím lotrovským, či zda případně uhrajete obě hry. Hned v úvodu prozradím, že o obyčejný reskin s jinými ilustracemi se rozhodně nejedná.
Svobodné národy proti pánovi Mordoru
Kdo by čekal jen čistě karetní hru, protože stojí na karetním draftu 7 divů světa, bude překvapený. Stejně jako Tolkien přidal do svých knih mapu, aby čtenáři mohli prstem putovat spolu s hrdiny, tak i rozloženou hru vedle pyramidy karet doplňuje zjednodušená herní mapa, na které dojde ke klasické přebíjené párováním dřevěných jednotek. A to není vše – namísto přetlačování armád na stupnici se Nazgúl pokusí chytit hobity, kteří se vydali k vulkánu, aby do jeho nitra hodili Jeden prsten.
Vezměme to ale popořadě. Hra je stále postavená na kartách a hraje se na tři kola. V každém z nich je postavená pyramida jiného tvaru střídajících se lícových-dostupných a rubových-nedostupných karet. Ve svém tahu si vyberete dostupnou kartu, kterou si někdy vezmete za poplatek, jindy zadarmo. Jakmile rubové karty nejsou překryté jinými kartymi, otočí se lícem nahoru a stávají se dostupnými.
Karty poskytují zdroje, na jejichž základě pořizujete dražší a výkonnější karty. I zde platí, že některé karty jsou v rámci sad a tak v některých případech lze karty z pozdějších kol získat zadarmo, disponuje-li hráč související předchozí kartou.
Ovšem pozor. namísto karty si smíte vybrat jednu ze tří lokací Středozemě v nabídce. Lokací je celkem sedm a pro jejich přivlastnění je nutné vykázat šest dostupných zdrojů (i v té verzi hry platí, že karty hráčům dávájí stálou produkci symbolů a v žetonové podobě existují pouze peníze).
Sedmým zdrojem jsou peníze, jejichž počet se odvíjí od vlastních postavených pevností na mapě. Hráči totiž červenými bojovými kartami vysílají jednotky na mapu a lokacemi staví pevnosti, což vše hraje roli pro spuštění konce hry.
Partii je možné ukončit čtyřmi způsoby: Frodo doběhne s prstenem do vulkánu; Nazgúl doběhne Froda; jeden z hráčů nashromáždí šest různých symbolů rad a získá tak podporu národů v celé Středozemi; případně se někomu podaří jednotkami obsadit všech sedm míst na mapě. Pokud ani jeden z předčasných konců není spuštěný před koncem třetího kola, zvítězí hráč, který obsadil většinu regionů Středozemě.
Duel versus Duel
Pán prstenů: Duel o Středozem přichází s inovacemi i novou funkční formou, vizuálně se odlišující od svých mechanicky spjatých předchůdců. Největší změnou je stupnice Putování prstenu. Pokud hráč uplatní modrou kartu, tak se namísto vítězných bodů kultury dočká posunu po stupnici. Prchá-li Frodo se Samem, Nazgúl jim šlape na paty a vzdálenost se mezi nimi nezkracuje. Pohne-li se Nazgúl, teprve tehdy se vzdálenost zkrátí.
Hnědé karty surovin zcela chybí a jsou spojené se šedými karty výrobků – ve zdejší podobě představují vlastnosti nutné pro ovládnutí dalších karet. Jsou jimi lest, síla, odvaha, vědomosti a velení. Žluté karty obchodu stále poskytují zlato a jsou tu pro ty, co si chtějí nahrabat najednou víc, než by nabyli zahozením karty namísto jejího vyložení.
Zelené karty vědy symbolizují podporu mezi šesti národy a lze díky nim uzavřít spojenectví, nabyde-li hráč dvou stejných či tří různých symbolů. Žeton spojenectví hráči umožní zahrát další jednotky na mapu při splnění podmínky, posunout se na stupnici prstenu, zdroj navíc, opakování tahu či zahrání zahozené karty. Lze však skrze něj získat i sedmý symbol spojenectví, a sice s orlí rasou. Žeton spravedlnosti s váhami z antického rozšíření tak autoři nahradili orlím perem.
Jak jsme si řekli, červené karty armád umisťují jednotky na mapu. Pevnosti mohou mít oba hráči ve shodném regionu, ale jednotky se párují a odstraňují, dokud nezůstanou v regionu jednotky pouze jednoho hráče. Mapa tak nahradila původní stupnici s přetlačovanou. No a fialové karty cechů umožní dokončit manévry po mapě – rychleji se přesouvat, odstraňovat nepřátelské jednotky či připraví soupeře o minci. Divy světa se změnily v lokace regionů a ukončení hry na vítězné body nahradila většina vojenských jednotek dominujících Středozemi.
Dokonalá symbióza
Pán prstenů: Duel o Středozem je pecka, která nabízí svěží zábavu na prověřeném základě. Ať už jste hráli původní Divy či jejich duelovou variantu nebo o hře slyšíte úplně poprvé, ve všech případech rychle naskočíte do toho, co je možné dělat. Pravidla přečtete za pár minut a pak již zbývá jen rozdat karty a začít duel.
Otázkou samozřejmě zůstává, zda všechny cesty vedoucí k vítězství nabízí stejnou šanci pro oba hráče. Karty jsou přístupné oběma stranám a tak by mělo být možné cokoliv. Ovšem až vyšší počet partií prověří, zda tomu tak skutečně je, neboť existuje drobná nerovnováha mezi užitými symboly vlastností na pořízení lokací i možností, do jakých regionů lze umístit kolik jednotek v celkovém součtu.
V našich partiích vyhrával zejména Sauron, byť někdy na plné čáře a jindy se jednalo o vyrovnanou hru. Zmíním dva příklady pro ilustraci. V jedné partii se hráč Společenstva rozhodl nejít hnedka po zelených kartách spojenectví a spíše cílit na modré s prstenem v kombinaci se zdroji. Možná i díky rozmíchání karet a jejich rozdání do pozic v pyramidě bylo pořadí tahu určující a Společenstvo již nedohnalo náskok.
Počátkem druhého věku Sauron získal erbovní bonusy za dvojici i trojici národů, které mu udělaly takový engine, že by Společenstvo porazil na všech frontách, kdyby se hra dohrávala na kola. Zvítězil na podporu národů, mapu a zabránil hráči dokončit pouť s prstenem, byť sám Nazgúlem nepohyboval. K vítězství mu pomohly bonusy dvojnásobného příjmu za zahozené karty i opakování tahu. Hru navíc končil asi s 10 mincemi.
Partie druhá se stala nejvíc epickým zážitkem, co kdy malá hra obsahující i pohyb po mapě mohla nabídnout. Hráč za Saurona šel po zelených kartách a na oko ignoroval modré a za celou partii nezahrál skoro žádné červené. Díky spojenectví s trpaslíky počátkem věku získal bonus neplatit dodatečné ceny v mincích za lokace. Společenstvo konkurovalo v národech a dostalo se i k orlímu pírku.
Sauron však v kombinaci se žlutou kartou způsobující pokračování v dalším tahu dokázal nejen rychle nakoupit čtyři lokace, ale dostat se přes Mordor i k zahozené kartě. Rozhodl se nezvolit si chybějícího hobita, ale šáhnout po další žluté kartě a tak nabýt nejen peníze, ale i další tah. Sauron s jednotkami dokázal společenstvo roztahující se po mapě trochu potlačit a navíc rozestavěl své strážní věže pevností. V čištění mapy pomohlo zkombinování efektu Gondoru a pohybu po stupnici prstenu.
Hráči se vzájemně blokokovali v zisku čarodějů a Sauron nakonec získal oba Enty. Situace na mapě se díky kartám bojů a manévrů měnila a vypadalo to, že Společenstvo zvítězí. Přesto zcela poslední kartou Sauron získal dva prsteny a Nazgúl chytil Froda se Samem. Ještě předtím soupeři zbořil věž na mapě, čím odvrátil porážku. Bylo to ale o fous. Kdyby Sauron předchozí kartu nezahodil na mince a raději šel po mapě, nemohl by si ji dovolit koupit. A tak by na převahu na mapě zvítězilo Společenstvo.
Obě zmíněné partie plné spekulování a zkoumání možností hry trvaly dvě hodiny namísto uváděné půl hodiny. Přesto se jednalo o vynikající zážitek, kterým se zejména ve druhém případě Pán prstenů: Duel o Středozem zcela vyrovnal velkým hrám, ať již příběhovým, strategickým či válečným.
Hra nabízí více cest než antický základ, přináší inovaci v podobě stupnice Putování prstenu a proměnu bojové stupnice na mapu. Deskovka mi přijde dost bohatá a svou cenou férová. Vše doplňují pěkné ilustrace a potěší panorama rozdělené mezi bojové karty. Škoda snad jen toho, že na modrých kartách se dočkáme pouze tří originálních obrázků Gluma. Vrtá mi však hlavou, proč má v sobě mapa drobné zoubky. Že by snad autoři rovnou chystali rozšíření?