Vydavatelství Ravensburger před několika lety přišlo s novou sérií nazvanou Adventure Book Game, která si dala za cíl vzít známé světy a zpracovat je velmi přístupnou formou. Každá hra v této sérii se hraje na stránkách knihy a platí, že co dvoustránka, to jedna slavná situace z předlohy. Vše to začalo v roce 2020 hrou The Princess Bride Adventure Book Game, v níž jste prožili klíčové scény filmu Princezna nevěsta, abychom se o dva roky později dočkali nové hry The Wizard of Oz Adventure Book Game.

Galerie

Žádná z těchto her si ale nenašla cestu na český trh. Tak se totiž stalo až se třetím a dosud posledním dílem, který nás vezme do Středozemě. Pán prstenů: Kniha dobrodružných her vychází z filmové trilogie Pána prstenů, což poznáte nejen z rozkreslených tváří slavných herců, ale i ze samotných scén. Když se zastavíme u vizuálního a materiálového zpracování, tak to je v případě této hry na velmi vysoké úrovni. 

Jednotlivé dvoustrany okamžitě lákají k prozkoumání, kniha je vyrobená z poctivého kartonu, karty jsou kvalitní a potěší moc hezkou grafikou a nechybí tu ani plastové figurky, v nichž velmi snadno rozpoznáte Gimliho, Legolase a Aragorna, po bližším přezkoumání odhalíte i Froda a Sama, zatímco dvojka hobitů Smíšek a Pipin už jsou odlišovacím oříškem...

Herní film

Pán prstenů: Kniha dobrodružných her je sice kampaňová hra, ale reálně byste ji měli dohrát během nižších jednotek jednotlivých sezení, případně během jediného večera. Dvou stran, a tedy scénářů je totiž celkem osm a každý z nich by vám měl zabrat do půl hodinky. Každý se přitom točí okolo něčeho jiného a tvůrci si i v případě Pána prstenů moc hezky poradili s gamifikací filmových scén.

zdroj: Vlastní foto autora

Tak kupříkladu hned v prvním dějství „Dobrodružství začíná“ vás čeká opuštění Hobitína, sraz v taverně U Skákavého poníka, aby se celý scénář zakončil na Větrově. Hned druhý scénář vám pak dokáže, jak moc se mohou jednotlivé partie lišit – utvoříte totiž kruh kolem prstenu v Roklince, kde je vaším úkolem nechat promluvit každou z hlavních postav dřív, než Elrondovi dojde trpělivost. Budete tu procházet Morií a zápolit na mostě s Balrogem, zažijete bitvu entů i tu o Helmův žleb, nevyhnete se Odule a samozřejmě ani Mordoru.

Zkrátka a dobře se tvůrcům podařilo hezky zpracovat klíčové momenty příběhu. A když už je řeč o příběhu, tak nečekejte nějaké hlubší vyprávění. Deskovka počítá s tím, že předlohu znáte a baví vás známými replikami z filmu. Pokud předlohu neznáte, pravděpodobně z takto krátké hry nebudete z příběhového hlediska moc moudří a nemyslím si, že by herní mechanismy byly natolik silné, aby vás hra zabavila nehledě na téma. Ona je totiž herně velice jednoduchá.

Karty a náhoda

Celou hru řídí karty, které jednoduše odhazujete pro posun figurek po herním plánu. Často musíte konkrétní figurky dostat na konkrétní místa, kde pak musíte z ruky odhodit karty s konkrétními symboly, abyste splnili některý z úkolů. Jakmile splníte všechny úkoly, můžete pokračovat další dvou stránkou. Vedle toho ještě můžete směňovat karty se spoluhráči, což je pro dokončování úkolů klíčové a tu a tam vás hra odmění speciální kartou s efektem, která vám v kampani znatelně pomůže. Některé více, jiné méně a úspěch vašeho snažení je bohužel odvislý od toho, v jakém vám přijdou pořadí.

zdroj: Vlastní foto autora

Náhoda je ostatně vaším největším nepřítelem a hra je jí prakticky a doslova protkaná. Pokud si nebudete lízat karty s hledanými symboly, nebudete plnit úkoly a brzy prohrajete. Pokud si ve špatném pořadí doberete karty děje, tedy očíslované karty, které aktivují speciální efekty daného scénáře, brzy prohrajete. Nemluvě o kartách s Prstenem, které sice fungují jako žolík a umí aktivovat prstenovou schopnost scénáře, ale jejich použití, do kterého se z nepochopitelného důvodu počítá i jejich odhození bez efektu, posunuje žeton temných sil po stupnici, na jejímž konci vás čeká – tušíte správně – prohra.

Tato stezka pak může za největší frustraci z celé hry. Obecný stav hry se totiž mezi jednotlivými scénáři resetuje, tedy znovu zamícháte všechny balíčky a doberete si nové karty, přičemž získané speciální karty si naštěstí ponecháváte. Nicméně stupnice temných sil se neresetuje, což znamená, že jakmile patnáctkrát zahrajete či jen odhodíte kartu prstenu, prohrajete celou kampaň. Navíc se po každých třech posunech ještě táhne karta se Sauronovým okem, která vám dále zavaří.

Není nic horšího, než když se vám v ruce nashromáždí karty s prstenem, protože v tu chvíli jste naprosto nahraní – nemůžete hýbat postavami, nemůžete sbírat sady karet pro plnění úkolů a nemůžete se prstenových karet zbavit, protože jakákoliv jejich manipulace vás rapidně přiblíží k nešťastnému konci hry. Pán prstenů: Kniha dobrodružných her je z tohoto důvodu absurdně obtížná hra, kde se sice můžete naučit pár postupů, které vás dostanou dál, ale to, zda se dostanete až do osmého scénáře a vyhrajete ho, je čistě o náhodě.

Galerie

Ani Frodo to neměl tak těžké!

Mohou za to i silně nevyvážené scénáře, kdy si s jedním hravě poradíte, aby vám další udělal ze života peklo, zatímco ten následující je opět relativně v pohodě. Upřímně jsem velmi překvapený, že se tvůrci rozhodli pro tak vysokou obtížnost u hry, která svými systémy míří na sváteční a rodinné hráče. Přesně to se jim povedlo se hrou The Princess Bride Adventure Book Game, kterou si snadno užije i někdo, kdo nikdy nehrál žádnou deskovku. Vyhrát v ní je jednoduché a člověk si díky tomu užije všechny milované momenty z předlohy.

V případě Pána prstenů ale nemáte na nějaké užívání si herních zpracování filmových scén ani pomyšlení, protože vás frustruje náhoda, která se postará o to, že budete zas a znovu hrát první scénáře a k těm posledním se možná ani nikdy nedostanete. Na jednu stranu jsem rád, že je Pán prstenů: Kniha dobrodružných her trochu propracovanější titul než Princezna nevěsta, protože tu hravě vyhrajete na první pokus a pak už nemáte takovou potřebu se ke hře vracet.

Na druhou stranu to tvůrci přehnali a z jednoho extrému šli do druhého a postarali se tak o to, že mi náhodou natolik znechutili zážitek, že se ani k němu nechci vracet. Výsledkem je proto deskovka, která zaujme fanoušky, kteří hledají opravdovou, třebaže neférovou výzvu. Pokud si ale hru pořídíte do rodiny, protože vás logicky zlákají přímočařejší systémy s velice přístupnými pravidly v krásných kulisách, pak dost možná zapláčete z všudypřítomné frustrace.