Great Western Trail: Cesta na západ (stránky hry)

Zatímco hráči počítačových her mají ve svém deníčku zapsáno datum konání americké E3 a případně evropský Gamescom, „deskovkáři“ upínají zrak k novinkám odhaleným na Genconu a především k německému Essenu, který hostí veletrh jednoduše nazývaný Spiel. Jednou z her, která se od loňského podzimu vyhřívala na hladině deskoherního boršče je Terraforming Mars, kterou český Mindok chystá na duben pod názvem MARS: Teraformace.

Druhá hra, která velmi snadno a efektivně učarovala strategičtěji založeným hráčům je Great Western Trail. Milým překvapením pro tuzemské hráče je lokalizovaná verze s podtitulem Cesta na západ, která vyšla už 8. března. Hráči v rolích honáků skotu vedou svá stáda do Kansas City, kde je do svých útrob – za tučnou protihodnotu – naloží na železniční vagóny. Většinu doby se hráči na herním plánu pohybují svým alter egem v podobě dřevěné fugurky honáka, cestujícím různými zapadlými kouty země. Občas se ale ocitnete i v pozici strojvedoucího a železničního magnáta v jedné osobě, kteří se snaží vytěžit maximum z jízdy dobytčáku metropolemi divokého západu.

Hutná pravidla mohou snadno odradit slabší povahy, ale pokud se jimi zdárně probojujete, budete odměněni jednou z nejlepších strategických her evropského střihu za poslední dobu. Samotný průběh hraní je poměrně hladký a po jednom dvou okruzích prériemi divokého západu vše dostanete do ruky a hlavně do hlavy. To ale neznamená, že by šlo tak snadno proniknout do toho, jakou taktiku zvolit na cestě k vítězství. Hra nabízí nezměrnou paletu možností, jak si dopomoci k bohatství i k trápení soupeřů. Variabilní herní plán, který se vytváří a proměňuje během hry činí každou z každé partie unikátní zážitek. „Krávy,“ jak hru nazvali familiérně čeští hráči, neobsahují žádnou zřejmou vítěznou strategii. V každé hře je potřeba se přizpůsobit situaci na herním plánu i tahům protihráčů.

Přesto má hra natolik přívětivý průběh, že může oslovit i skupinku pohodovějších hráčů, kteří nenosí v lebce místo mozku počítač. Každopádně Mindok, který hru vydal si přichystal slušný výkop na první čtvrtletí letošního roku. Jsem zvědav, jak zareagují ostatní vydavatelé.

Rising Sun (stránky hry)

Jasnou hvězdou březnového Kickstarteru v oblasti deskových her je bezesporu Rising Sun. CMON Limited (specializovaný server CoolMiniOrNot) se s duchovním nástupcem Blood Rage (viz mou recenzi) vydali do bohatého světa japonských božstev a mytologie země vycházejícího slunce obecně. Cílová částka 300 tisíc dolarů vybrali hned první den a to čtyřnásobně. Překvapivě není možné si zvolit z různých druhů příspěvku. K dispozici je pouze stodolarový příhoz, za který vám za několik měsíců přijde krabice obtěžkaná základní hrou, exkluzivní figurkou fénixe a nemalým množstvím stretch goalů, které se postupně odemykají.

Přestože se lze jen těžko ubránit srovnávání mezi vikinskou řeží Blood Rage a zmiňovanou novinkou, nejde přeci jen o úplně stejné hry maskované v rozdílném kabátku. Ačkoliv je Rising Sun opět postavena na systému převahy v provinciích, průběh hry má jiný rytmus. Hráč zahraje vybranou akci, kterou následně ve slabší verzi provedou i protivníci. Klany, za které jde hrát, mají unikátní schopnosti, kterými se od sebe vzájemně liší strategie na stezce k vítězství. Nechybí diplomacie, zrada i šintoističtí kněží snažící se získat přízeň bohů na vaši stranu. Ve hře se také objevuje mechanismus dražby, díky němuž je možné na konci sezóny získat různé výhody pro svůj klan.

Pokud jste se ještě s hrami z produkce CMON nesetkali, pak vězte, že co se zpracování týče, narazíte na současnou světovou špičku. Firma si zakládá na tom, že v jejich hrách najdete fantastické figurky. Rising Sun není výjimkou a už základní hra bez bonusů obsahuje 58 krásných miniatur.

Pro nás je ovšem podstatná především informace, kterou vypustila do éteru záhy po rozběhnutí kickstarterové kampaně firma Blackfire. Dohodla se totiž na českém vydání Rising Sun. Pokud vše proběhne dle plánů zúčastněných stran, vtrhnou k nám bojovníci japonských klanů v české verzi počátkem roku 2018. Prozatím hru můžete pořád podpořit na Kickstarteru.

Zakázaná poušť (stránky hry)

Někteří si možná už říkají, že by to chtělo trochu oraz, protože zmíněné strategie rozhodně nevypadají, že by daly případně unavenému mozku odpočinout. Krásná plechová bednička ukrývající hru Zakázaná poušť tak pro mnohé může představovat oázu pro znavené mysli.

Kooperativní hra patří do triumvirátu stvořeného Mattem Leacockem. Pandemic se pro nejednoho hráče stal vstupní branou do světa deskovek, v němž stojí hráči proti hře a ne proti sobě navzájem. Na jeho úspěch se pokusil navázat Zakázaný ostrov, který mě osobně nechává spíše chladnějším – přeci jen jde o velmi rodinnou hru, která je přizpůsobená i pro hraní s menšími dětmi. Zakázaná poušť se vecpala – za sebe musím říci, že více než úspěšně – do prostoru mezi Pandemic a Zakázaný ostrov.

Hra má nejen krásnou krabici, ale také její obsah a součásti jsou zpracovány v povedeném stylu. Příjemné ilustrace na kartách doplňuje mimo jiné i plastová vzducholoď, na musíte nainstalovat motor, kompas, vrtuli a solární krystal. Právě hledání těchto ztracených zařízení je společným cílem dobrodruhů - hráčů. Cesta za nalezením bájného pouštního města a jeho tajemství se rychle mění v boj o holý život. Poušť, do níž jste se vypravili, je bičována písečnou bouří. Jednotlivá políčka herního plánu jsou zasypávána pískem, který pozvolna zakrývá jedinou únikovou cestu. Tou je nalezení samotné vzducholodi a v dunách pohřbených komponent nutných pro její start, abyste odletěli pryč.

Přestože má Zakázaná poušť jednoduchá pravidla vyniká příjemnou atmosféru a vítězství rozhodně nedostanete na stříbrném podnose. Na druhou stranu. pokud byste čekali náročnou herní výzvu, zde asi příliš nepochodíte. Tento titul nachází zlatou střední cestu mezi odlehčeným hraním, u nějž se nemusíte pekelně soustředit a náročným taktizováním. Dříme-li ve vás dříme byť jen trocha fantazie, tenhle kousek se snadno stane malým pokladem společných dobrodružství.

Legends of Euthia (stránky hry)

S každou odehranou deskovou či karetní hrou v člověku narůstá cynické přesvědčení, že už ho nemá, co překvapit. Občas, ale opakovaně, se pak člověku do rukou dostanou hry, které toto uvažování odstřelí jak dynamitem. Pokud se to stane skrze českou hru a navíc autorskou prvotinu, je to o to příjemnější překvapení. Hra, o níž je řeč, sice ještě nevyšla, ale chystá se druhý květnový den započít svou pouť kampaní na crowdfundingovém serveru HitHit.

Jak už to tak bývá, revoluce, která měla přinést mír, klid a svobodu se zvrhla. Uvrhla fantasy svět Euthie do spárů draků, kteří se vyvázali z otěží svých pánů a nyní celou zemi tyranizují. Hráči se ujmou role hrdinů, kteří znovu a znovu vyrážejí do boje s těmito monstry. Odměnu z bitvy promění v nové vybavení, schopnosti a kouzla, skrze které promění silnější stvůry ve větší odměny a tak dále a tak dále. Naštěstí Legends of Euthia tenhle RPG klasický kolotoč roztáčí nevídanou rychlostí a ve zcela nečekaných směrech.

Tak především jde spíše o strategickou hru, která má pramálo společného s americkými grindovacími tituly s velkým vlivem náhody ve stylu: „Hoď kostkou a uvidíme, co ti padne.“ Vlastní tahy je potřeba promýšlet a propočítávat. Kostky se v boji sice používají, ale přinášejí pouze omezenou míru nejistoty, která zážitek se hry zintenzivňuje, ale neničí. Většinou jde rychle odhadnout, zda v nadcházejícím boji spíše zvítězíte či spíše prohrajete. Hra obsahuje několik překvapivých a originálních mechanizmů, které ji poměrně rychle vystřelily do popředí mého zájmu. Například mě nenapadá jediná hra, která by tak zdařile pracovala se smrtí postavy. Všem, kteří znají Planescape: Torment musí srdce zaplesat, když zjistí, že skon je jen branou na další cestu za vítězstvím svým i osvobozením celé Euthie.

Další podrobnosti ze hry si ponechám do obšírnějšího preview. Není ale od věci zmínit, že mnoho inspirací autora hry Tadeáše Spousty pochází z počítačových RPG. Najdete ji v takových eposech jakými jsou Baldur‘s Gate či Icewind Dale. Pokud jste fanoušky Proroctví či Talismanu, doporučoval bych pohyb tohohle kousku držet na osobním radaru.