Shadow War: Armageddon (stránky hry)

Situaci britského wargamingového molochu okomentoval můj kamarád slovy: „Games Workshop jede bez brzd!“ A já nemůžu než souhlasit. Nechci tu rozebírat novinky ve Warhammer 40,000 nebo fantasy Age of Sigmar, ale raději se podívám na nový kousek, který má svým konceptem a rozsahem mnohem blíž k deskovým hrám.

V loňském roce Games Workshop a Fantasy Flight Games ukončily dlouholetou licenční spolupráci, která nesla své plody v podobě formálně kvalitně zpracovaných her, které ovšem byly z hlediska hratelnosti často dost pofidérní. Nemastné a neslané při vydání zazářily a nezřídka následně upadly do zapomnění. Zatímco ve videoherní branži se značka Warhammer opírá o poskytování licencí různým studiím, deskovkovou scénu si Games Workshop vzala pod vlastní křídla. Nad leckterými tituly může kovaný fanoušek deskových her odfrknout, ale nelze přehlédnout fakt, že si tvůrci našli osobitou cestu, která vytváří zajímavý most mezi wargamingem a stolními hrami.

Přiznávám i bez předhození imperiální inkvizici, že představovat Shadow War: Armageddon v přehledu novinek z oblasti deskových her, se blíží herezi. Ale věřte, že k tomu mám dobrý důvod. V roce 2015 vyšla originální XCOM: The Boardgame (v lokalizované verzi XCOM: Desková hra), která výborně zpracovala videoherní předlohu. Buďme ale precizní, přenesla pouze polovinu zážitku. Správu satelitů, vývoj technologií, finanční obtíže. Jednoduše řečeno management základny. Výsadkové mise jsou ve hře přítomné spíše jen v abstraktní podobě. Rozhodně to není chyba. Třeba jste ale podobně jako já toužili, aby občas následoval loading na druhém stole, a pořádná bojová akce s modely v industriálním prostředí nebo bažinách uprostřed džungle.

Shadow War je skirmishová figurková hra, ve které hráči bojují s modely vojáků z Warhammer 40,000 v různých příběhových i volných misích. Zásadní rozdíl oproti bitvám armád, které znáte z WH40K je individualita. Když voják utrpí trvalé zranění nebo psychickou újmu, táhnou se s ním i do dalších misí. Pokud bojovník zemře, je vyřazen z kampaně. Za přežité bojové akce vojáci levelují, získávají hodnosti a nové schopnosti.

Hra drnká na ty správné struny bývalých hráčů Necromundy a Mordheimu i svou podobou. Shadow War: Armageddon vychází v nekompromisním boxu, který kromě setů impéria a orků obsahuje pravidla a fantastické modulární terény. Games Workshop se z nevstřícné firmy v posledním roce hodně proměnil. Shadow War totiž používá zcela standardní modely. Stávající hráči nemusí investovat do separátní edice, takže prostě vezmou, co mají, nebo koupí některý základní set, a mohou hrát. Nepopírám, že jde opravdu spíše o wargaming, ale pokud vás táhnou hry s krásnými figurkami, není správný čas rozšířit své herní obzory?

Tokaido (stránky hry)

Tokaido je původem francouzská hra od renomovaného tvůrce Antoina Bauzy. I když se o Japonsko a jeho kouzlo otřela nejedna papírová krabice, mám pocit, že právě vydání osobitého deskového počinu s kreslenou grafikou francouzské úrovně bylo tím pověstným pádem květu sakury, který způsobí tsunami. Hra, která už jednou v české lokalizaci vyšla, se vrací v doprovodu lokalizovaného rozšíření Tokaido: Rozcestí.

Tokaido je přesně ten typ hry, který dělí hráče do dvou nesmiřitelných táborů. Jedni ji ani nepovažují za hru, protože v ní nevidí tu správnou výzvu - možnost pokořit své protivníky. Na opačné straně stojí duše, prahnoucí především po zážitcích. Hráči, kteří ocení krásu ilustrací i celkového zpracování, pocit z putování skrze neznámá místa, věci a setkání.

Japonskou mystikou infikovaní jedinci budou touto hrou jednoznačně lapeni, ale ani klidnější povahy, které nevyhledávají přemíru konfliktu, případně rodiny najdou ve sněhobílé krabici Tokaido vítaného společníka. Hra navíc není náročná svými pravidly, a texty na kartách jenom doplňují atmosféru, takže pro hraní nejsou potřeba.

zdroj: tisková zpráva

Puerto Rico (stránky hry)

Dalším geografickým skokem se přenesme do Portorika. Zároveň se ale propadáme vrstvami času do hlubin historie, protože křestní list stejnojmenné hry vystavila německá Alea v roce 2002. Počet her, které má na kontě Andreas Seyfarth byste spočítali na prstech obou rukou. Ovšem Manhattan a Puerto Rico získaly prestižní ocenění Spiel des Jahres. Ale to pořád není vše, protože Puerto Rico trůnila několik let na pomyslném Olympu deskových her, prvním místě žebříčku celosvětové databáze deskových her webu boardgamegeek.com.

V České republice jsme se nejprve mohli dostat k německé verzi, opatřené překladem pravidel do češtiny. Posléze se na trhu objevila i plně lokalizovaná verze. Nedostupnost hry bere letošním dubnem za své. Albi vypouští mezi hráče kompletně lokalizovanou verzi s novou grafikou a bonusy v podobě dvou menších rozšíření, které jsou součástí základního balení.

zdroj: tisková zpráva

Puerto Rico využívá herní mechanismus založený na výběru rolí. Hráč, který je na řadě, si vybere jednu z karet pomocníků a odehraje její efekt. Poté dostanou příležitost odehrát stejnou akci i ostatní hráči. Rozdíl je v tom, že hráč, který vybírá roli, má bonus. Když si například vybere roli stavitele, mohou všichni hráči postavit budovu, a samotný výběrčí role získá slevu jeden zlatý. Díky tomu hrají všichni téměř neustále bez dlouhého čekání na tahy ostatních hráčů.

Během hry získáváte suroviny, které se mění na finance, co umožňují stavět nové budovy a produkční budovy, poskytující jiné hodnotnější suroviny. Některé produkty je lepší prodat, s některými se je naopak výhodnější prodrat do přístavu a nalodit je na poslední volná místa ve stísněném nákladním prostoru zámořských lodí. Sice tak přicházíte o finanční zisk, čeká vás však nehynoucí sláva v podobě vítězných bodů. A o ty jde především.

Ekonomický model hry totiž nepracuje s banálním systémem, kdy z jednoho základního tovaru uděláte lepší, potom ještě lepší, a nakonec vítězné body. Body, budovy, finance a suroviny jsou totiž propojeny v jakémsi kruhu. Hráč neustále řeší dilema, kdy se už vzdát tučných zisků ve prospěch přímých bodů, protože by nemusel být do konce hry čas jmění zhodnotit.

Velká míra interakce souvisí také s omezenými zásobami staveb, surovin a míst na lodích či v obchodě. Bez zajímavosti není ani trojice možných událostí, které hru ukončí. Hráči proto mohou herním stylem i volbou rolí trvání hry prodlužovat i urychlovat. Hra má díky tomu velkou znovuhratelnost. Pokud vás zaujme, stane se z ní stálice deskoherních seancí. Neexistuje žádná zaručená strategie, která by zaručila vítězství. Neustále je třeba sledovat ostatní, přehodnocovat dřívější rozhodnutí a nastavený směr podle toho, jak hrají oponenti, a jak se hra vyvíjí.

Puerto Rico spadá do kategorie her, které se vyznačují strategií, počítáním bodů, surovin ale především soubojem intelektu všech hráčů. Pro nadšené či zkušené hráče není problém se naučit pravidla hry. Herně se ale jedná o poměrně komplexní hru. Proniknout závojem strategických nuancí zabere mnohem víc než jednu, dvě partie.

zdroj: tisková zpráva

Když pominu, že hráči musí být ochotní učit se pravidla, jejichž vysvětlení zabere zhruba půl hodiny, má hra dva drobné nedostatky. Zaprvé ji musí hrát alespoň tři hráči. Druhý problém je s nováčky, kteří díky nezkušenosti často sáhnou po roli, která výrazně pomůže následujícímu hráči, což soutěživí hráči nesou dost těžko. Naštěstí se většina nováčků zapracuje během dvou, tří střetnutí.