Milostný dopis dnes patří k těm nejznámějším kapesním hrám vůbec, a to zcela oprávněně. Málokterá hra vám s pár desítkami karet a tolik jednoduchými pravidly zajistí hodiny a hodiny nekonečné zábavy jako právě Milostný dopis, na jehož nemalý úspěch navázala celá řada odvozených her, naposledy s licencí Bridgertonových.

Galerie

Nicméně autor hry Seiji Kanai není tvůrcem jediné deskovky. Ostatně ještě před Milostným dopisem vytvořil rovněž malinkou karetní hru Krysí válka. A nyní chce znovu dobýt svět svou další kapesní karetkou Přestřelka, která chtě nechtě ten Milostný dopis připomíná.

Nestálá čísla

I tady mají karty čísla od 1 do 8, přičemž s každým číslem se pojí jedna schopnost. I tady hrajete po jedné kartě a než se vůbec stačíte rozkoukat, jste z celé partie vyřazení. Ale dohrání hry zabere vyloženě minuty, takže na své opětovné zapojení do další partičky, která bezpochyby nastane, nečekáte nikdy dlouho.

I přes značnou podobnost se Přestřelka nakonec hraje přece jen jinak a celkově poskytuje odlišný zážitek. Už jen proto, že se tu hráči nestřídají v tazích, ale hrají všichni společně. Tedy až na jednu výjimku.

Tou je vedoucí hráč, který je na začátku hry zvolený náhodě, ale po každém z maximálně čtyř kol se jím stává vítěz kola. Tento vůdce musí vynést jednu kartu ze své ruky lícem nahoru před sebe, čím všem ostatním hráčům poskytne velmi cenné informace.

zdroj: Vlastní foto autora

Vůdce se totiž s touto kartou pokusí dané kolo vyhrát. Standardně vyhraje hráč, který zahrál kartu s nejvyšší hodnotou, ale jak už možná tušíte, díky efektům karet to nebude tak jednoduché. Obzvlášť proto, že znáte jen kartu vůdce, ale ne ostatních hráčů.

Jakmile totiž vůdce vynese svou kartu, musí všichni ostatní hráči, kterých může být až šest, zahrát rovněž jednu kartu ze své ruky, ale tajně. Jakmile tak učiní všichni, tak se teprve přejde k odhalení všech karet a jejich vyhodnocení.

Předně se opět skryjí jakékoliv karty, které se mezi hráči opakují (například tři dvojky). Tito hráči se boje o kartu vůdce v tomto kole nezúčastní a obávají se jediného – že někdo zahrál pětku a byl sám, tedy jeho karta se vyhodnotí. Pětka totiž vyřadí ze hry každého hráče, jehož karta byla duplicitní…

To by byl první problém, který musíte vzít v úvahu, když přemýšlíte, jakou kartu z ruky zahrát ve snaze být jediný u stolu, kdo ji zahrál, případně doufat, že nikdo nezahraje pětku. Ale v podstatě každá karta s sebou nese riziko.

zdroj: Vlastní foto autora

A jde se vyřazovat

Například dvojka vyřadí každého, kdo zahrál čtyřku a pětku. Šestka zase vyřadí hráče, který má ze všech hráčů nejnižší hodnotu. Bezpečné se jeví zahrání osmičky, která jakožto nejvyšší karta nemá žádnou schopnost a žádná jiná schopnost na ní přímo necílí.

Jenže to by nesměla existovat trojka, která obrátí pořadí hodnot karet, takže z osmičky je rázem nejnižší karta ve hře odevzdaná nemilosti šestce. Skutečně nejbezpečnější je zahrát jedničku, jejíž efekt vás chrání před vyřazením, ale co do síly je s ní opravdu těžké vyhrát. Tedy, opět za předpokladu, že někdo neotočí síly karet trojkou, kdy najednou držíte nejsilnější kartu vy.

Ale počkat! Ono to hodnotou osm ve skutečnosti nekončí. Stačí, aby hráč se dvojkou vyřadil čtyřku nebo pětku jiného hráče a rázem má místo dvojky devítku! A co hráč, který zahrál čtyřku, jenž může z ruky odhodit kartu a její hodnotu ke čtyřce přičíst…

Už vám určitě dochází, že Přestřelka je opravdu pořádná mela plná humorných momentů, které začínají odhalením karet, pokračují přes skrytí stejných karet a končí u vyhodnocování zbylých karet od jedničky po osmičku, kdy okamžitě dochází ke změnám hodnot karet a vyřazování hráčů.

Galerie

To všechno skončí buď ve chvíli, kdy zbyl jediný hráč, nebo po odehrání čtyř kol, kdy vyhraje držitel karty vůdce. A protože je to opravdu velká rychlovka a užijete si s ní kopec zábavy, snadno ji protočíte několikrát za večer.

Jasně že to není nic pro hráče, kteří své tahy potřebují promýšlet a do poslední pravděpodobnosti spočítají svou strategii. No jen si představte, jak by to vypadalo na rozcestí před saloonem na Divokém západě, kde probíhá přestřelka mezi sedmi lidmi ucházejícími se o post šerifa.

Kulky létají všemi směry, odrážejí se od kde čeho a pro zbloudilo střelu, která ukončí vaše snažení, se nejde daleko. A přesně tak se budete cítit při hraní Přestřelky. Něco se tu vymyslet dá, můžete sledovat, jaké šly karty a jaké zbývají, ale primárně jde o rychlou srandu pro hráče, kteří zrovna nic moc řešit nechtějí, potřebují si ukrátit čas a zasmát se.

Jde o přestřelku gangu, ne duel...

Vyloženou výtku ke hře asi nemám, spíš takové varování, že je určená pro opravdu větší skupinky hráčů. Krabice sice uvádí od 3 do 7 hráčů, a příručka dokonce obsahuje pravidla pro dva i sólo, ale zážitek bude tím lepší, čím víc vás u stolu bude sedět.

zdroj: Vlastní foto autora

Hrát sólově znamená vytvořit si libovolný počet umělých hráčů (doporučují se čtyři, ale je to vlastně jedno), kteří jednoduše zahrají jednu kartu náhodně, čímž vzniká ještě náhodnější partie, než když se nad hraním karet alespoň trochu zamyslí hráči.

A tyto hloupé boty můžete zařadit prakticky kdykoliv – ve dvou, třech i čtyřech hráčích. Hra s nimi bude vždy náhodnější, ale v jednom, dvou i těch třech hráčích zase nemá moc smysl bez nich vůbec hrát. Hra s nimi každopádně není tak zábavná jako s lidskými protivníky.

Takže do menšího počtu hráčů či na sólové hraní si Přestřelku určit nepořizujte, ale pokud budete hrát alespoň ve čtyřech, nebo ještě lépe ve víc, pak hra poslouží jako skvělá rychlovka na odlehčený večer či jako zábavná pauzička mezi velkými deskovkami.