Počasí se jistojistě převrací do pravého podzimu, což znamená, že doba slunečních paprsků se snižuje, teplota ubývá a noci se prodlužují. Ještě než se ale sychravé počasí přikrade v plné síle, není špatným nápadem využít zbytky tepla a světla na nějaké hezké výlety do přírody. A kdybyste se snad na nich chtěli zabavit, v srpnu vydaní Průzkumníci se zdají být skvělou volbou.

Galerie

Zábava v kompaktním balení

Dílo původně od studia Bitewing Games a designéra Ryana Courtneyho (Pipeline a Curious Cargo) u nás vydalo relativně mladé rodinné vydavatelství Old Dawg, které tím narušilo řadu náročnějších a více hráčských titulů. Samotnou hru pak můžete znát skrze originální název Trailblazers, pod nímž vyšla v několika variantách. Tuzemská společnost se rozhodla sáhnout po té cestovní, protože si standardní edice dle slov vydavatele neobhájí dvojnásobnou cenovku.

Osobně si myslím, že šlo o více než moudrou volbu. Cestovní verze v robustním, avšak stále příjemně kompaktním pouzdru, více odpovídá tématu hry, a navíc přináší elegantní možnost vzít si ji kamkoliv s sebou. I díky připojené karabině, která sice nepůsobí vysloveně bytelně, leč svou práci zastane (vyzkoušeno na jednom z treků).

zdroj: Vlastní

Navíc rozdíly oproti standardní verzi nejsou nijak markantní. Dřevěné figurky jsou samozřejmě hezké, ale nadbytečné. A možnost usednou ke stolu až v osmi lidech je sice příjemná, ale osobně si myslím, že by se zase tak často nevyužívala. Za sebe mohu říct, že hraní ve čtyřech je naprosto ideální a více než dostatečné.

Vyrazme na výlet po vlastních

Poslední věta se dá vztáhnout i k samotné herní náplni. Průzkumníci v žádném svém aspektu nenabízí něco nového a přelomového. Naopak míchají jednoduché principy a oblíbené téma, čímž tvoří sice nikterak překvapující, ale rozhodně harmonický celek, který je vhodný pro turisty téměř každého věku.

Základem je soutěžení hráčů v tom, kdo získá největší počet bodů budováním tras pro pěší turistiku, cyklistiku a kajaky. Aby se taková trasa mohla zabodovat, musí tvořit smyčku, která startuje i končí v jednom ze tří odpovídajících kempů. Můžete proto riskovat a snažit se budovat dlouhé a propracované cesty, případně sázet na kratší, ale zase jistější.

zdroj: Vlastní

Každopádně samotné trasy budujete s pomocí karet stezek. Na začátku každého ze čtyř kol dostanete osm karet, na které se podíváte a následně se rozhodnete, jaký ze svých tří neumístěných kempů hodíte do pléna. Pak si z těchto osmi karet vyberete dvě a položíte je na herní plán, čímž odstartuje budování, které má pár pravidel. Umístěné karty vždy musí sousedit s nějakou již ležící, ale současně je mohou klidně i částečně či plně překrývat. Tohle pravidlo pro překrývání ovšem neplatí pro kempy, které musí být vždy odhalené.

Stezkař ze mě asi nebude

Jakmile takto umístíte své dvě karty, pošlete ty zbylé dalšímu hráči doleva či doprava (podle kola). Takhle pokračujete tři tahy, tedy do doby, než každému zbydou na ruce dvě karty. Ty odhodíte a odstartujete nové kolo. Pokud dáváte pozor, zjistili jste, že v posledním kole už neumisťujete kemp a spíše se v něm zaměřujete na to, abyste dovedli svou práci do úspěšného konce.

Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, kromě bodování jednotlivých tras (za objekty po celé jejich délce) se ještě můžete zaměřit na průběžné a závěrečné cíle. Zatímco ty průběžné lze splnit v libovolném tahu, ty závěrečné se kontrolují až na konci hry. Oba přináší dodatečnou hloubku, ale především další možnosti, jak utéct svým soupeřům a vyhrát. Nehledě na to, že některé z nich skutečně ozkouší vaši kreativitu.

Galerie

Celý zážitek docela hodně připomíná třeba Velkoměsto, a vlastně i stařičké Carcassonne. Jednoduché principy, kde se pokládáním dílků, v tomto případě karet, snažíte ze svého výtvoru získat co nejvíce. Co se ale může z pravidel a popisu zdát jako jednoduchá sranda, dokáže díky úkolům i možnosti překrývání pořádně zavařit mozek. Možností je v každém kole nespočet a hledat tu nejideálnější vyžaduje soustředění. Takže jestli máte podobný druh her rádi, tady se budete tetelit blahem.

Klidně i o samotě

Průzkumníci současně mají jeden trumf (tedy když pomineme to stylové cestovní balení), kterým je mírná „interakce“ mezi hráči. I když si stezky každý buduje na svém „písečku“ a základ je solitérní, pořád si karty mezi sebou předáváte. Tím se do hry propisuje nejen příjemný prvek náhody, kvůli kterému se musíte neustále adaptovat, ale rovněž lze i lehce taktizovat. Do jisté míry se totiž můžete rozhodovat, jaké karty poslat dál. Nejde sice o vyloženě výrazný aspekt, ale rozhodně s ním člověk může počítat.

Jestli ale na túry raději vyrážíte sami, nemusíte si stýskat. Titul spolehlivě funguje i v sólu a ze svého kouzla ztrácí jen pramálo. Přeci jen většinová část herního zážitku je složená z toho, že si budujete vlastní turistickou infrastrukturu. Navíc máte na výběr z mnoha obtížností a rozdílných výzev, takže vám tenhle puzzle vydrží na dlouho. I kdyby jen kvůli neustálé snaze se překonávat a budovat lepší cesty.

Galerie

Kdybyste se ale snad začali nudit, součástí hry je i rozšíření se zvířaty, které přidává další taktické možnosti, ale hlavně dodatečné příležitosti pro zisk bodů. Funguje tak, že na některých kartách jsou vyobrazená zvířata. Při vyložení takové karty na ni můžete umístit žeton odpovídajícího druhu. Na konci hry pak dostanete bonusové body podle toho, kolik různých druhů se na uzavřené trase nachází. Jednoduché, organické a bez potřeby učit se výraznému množství dalších věcí.

Vydejte se na cestu

Tahle jednoduchá, ovšem fungující herní kostra je ale paradoxně i největší „achillovou patou“ celého projektu. V případě, že podobné puzzly máte rádi, budete se celou dobu bavit. Pořád ale jde především o výplňovku. Pravděpodobně se k ní budete vracet a ve skutečnosti i docela rádi. Nicméně chybí tu ona jiskra, která by ji povýšila nad úroveň dobře fungujícího známého stroje.

zdroj: Vlastní

Zároveň je třeba uznat, že by pravidla, ačkoliv jsou jednoduchá, potřebovala nějaký ten řádek navíc. Především ohledně toho, co se ve skutečnosti bere jako uzavřená smyčka. Stejně tak by karet pro průběžné a závěrečné úkoly mohlo být více, protože se po několika sezeních, která trvají zpravidla maximálně půl hodiny, trochu okoukají.

Jinak jsou Průzkumníci ve své kategorii moc povedeným projektem, který vám s pomocí jednoduchých principů důkladně zavaří hlavu. A navíc si ho díky bytelnému a kompaktnímu balení můžete vzít vysloveně kamkoliv a nebát se, že jej cestou někde vytratíte.