Queendomino
2–4 hráči | 25 minut | Od 8 let | česky, bez textu
Základní kostra herního příběhu oproti původnímu Kingdominu se nemění. Shůry na stůl spadlé dílky berete a přikládáte do svého teritoria podle naprosto stejných pravidel. Na závěr tahu vyberete, kterým směrem – chápejte, jakým dílkem – se budou vaše kroky ubírat v budoucnu. Ale na rozdíl od předchozí hry se mezi tyhle dva úhelné kameny pravidel vecpaly další tři možnosti, jichž se lze chopit.
V Queendominu se objevují peníze, které lze investovat do novostaveb. Feudalismus, diktatura, demokracie. Daně jsou prostě nástroj, jak nasypat do kapsy sobě na úkor jiných. Na právě umístěný dílek můžete vyslat neohroženého rytíře, který z daného druhu terénu, respektive z místních poddaných, vydojí nějakou tu minci.
Získané finance pro hradní pokladnu lze hned v dalším kroku napumpovat do stavebnictví a z vyložené nabídky postavit jednu budovu. Některé dávají okamžitý efekt – vybudovanému stavení sekunduje strážná věž nebo přicválá nový rytíř, věrný to vazal a výběrčí desátků. Trvalé efekty zas pro království představují zvýšený příjem nebo body v závěru hry. Při stavbě vás ale nelimitují jen finance, ale také volné parcely cihlové barvy, které musí vaši developeři v království dopředu nachystat.
I draci už si uvědomili, že je třeba se pozdvihnout nad šal a klam pohádkových příběhů. Je nutné vstoupit do nového milénia a otevřít se principům kapitalismu! Poslední novinkou Queendomina je možnost vstoupit do dračí sluje, ještěra podplatit blýskavým zlaťákem a nechat ho zadupat do země jednu ze staveb ve veřejné nabídce. To je takový interaktivní prvek hry, pomocí kterého se snažíte nakrknout ostatní protihráče.
Zkušenosti s kralováním
Queendomino je v základu samostatná hra, i když ji lze teoreticky spojit s původním titulem a hrát gigantickou variantu až pro 8 hráčů. Hlavní předností je ale větší přitažlivost pro zavilejší hráče. Stále nejde o titul, který bych si zařadil ve své kartotéce jinam než do přihrádky pro pohodové, relaxační deskovky. Ale širší výběr akcí přeci jen nutí při hře přemýšlet a kombinovat o poznání víc než v pohodovém Kingdominu.
Služby draka, výběr daní i budovy, včetně přetahování se o figurku královny, už vyžadují chvilku rozvahy a intelektuálního napětí. Hra se ale pořád drží, co se objemu pravidel týče, při zemi a není rozhodně problém ji vysvětlit i svátečním hráčům. Pokud máte po ruce obě hry, není nic snazšího, než se zorientovat v královo trůním sále a pak za pomoci jen trochu většího úsilí proklouznout na území komnat královny.
Je pravda, že novější přírůstek do rodiny je rozhodně komplikovanější, což nemusí vonět každému příznivci původní hry, pokud mu učarovala zejména její svižnost. Na druhou stranu Queendomino může oslovit ty, kteří viděli v Kingdominu sympatickou, ale příliš jednoduchou zábavu.
Autor obou her Bruno Cathala má na svém kontě nejeden nezapomenutelný kartónový zářez (Five Tribes, Kanagawa, Cyclades, Abyss a mnoho dalších) a obě hry jeho sívíčku rozhodně ostudu nedělají. Zejména základní mechanismus Kingdomina je prostě elegantní. V Queendominu je způsob práce s destičkami dopilován tak, aby se vždy během hry prošel kompletní balíček a nestalo se vám, že některou, po které zoufale toužíte, ani nepotkáte. Navíc v podstatě nic nebrání tuhle drobnou – a z mého pohledu vylepšenou – úpravu pravidel použít i v původní hře. Dá se říct, že je to takový patch staré hry distribuovaný v pravidlech nové verze.
U skvělého filmy, knížky nebo videohry jsem se vždycky modlil za pokračování. I když to pak nakonec úplně nedopadlo, byl jsem stejně šťastný, že se můžu znovu vrátit do milovaného univerza. Rozšíření a spin-offy deskových her ve mně často vyvolávaly spíš pocity závanu z temné strany síly. Vypočítavost autora i vydavatel, dojení značky.
Ale jsou i výjimky. A tituly s přídomkem „domino“ Darth Vaderovi nepodlehly. Můžete mít ve sbírce oba a po každém sáhnete v trochu jiné situaci, s trochu jiným zážitek. Sice bych neřekl, že potomek překročil stín elegance svého předka, ale rozhodně se drží v těsném závěsu, ne-li přímo za ruku.