České vydavatelství Dino už dávno není firmou, která by vydávala jen puzzle a legendární Dostihy a sázky. Poslední roky se snaží dostat do přízně i zkušenějších hráčů, byť stále spíše rodinnějšího typu s mnoha zajímavými tituly, mezi něž se řadí i letní novinka Rainforest.

Galerie

Nenechte se zmást anglickým názvem, hra je kompletně přeložená. A když říkám kompletně, myslím tím pravidla, protože jinde texty nenajdete. To znamená, že půlhodinová partie není nijak komplikovaná speciálními efekty.

Hru vysvětlíte během pár minut a hned se jde hrát, přičemž díky naprosté čistotě mechanismů se už nikdo na nic nedoptává a než se nadějete, máte každý vytvořený svůj vlastní deštný prales. Ano, každý si děláte svůj vlastní, přesto se ale nedá hovořit o lehce hanlivém označení „multiplayer solitér“. Ale hezky popořadě.

Zasaď strom, vyroste les

Hra sice vyloženě nehovoří o žádné ekologii, ale já si to aspoň představuji tak, že se podařilo zarazit řádění společností, které plení deštné pralesy a na jejich místě vztyčují palmy za účelem výroby oleje. Začínáte s ničím, holou plání bez známky života a na konci partie před vámi bude pořádně hustý les plný papoušků, žab, opiček a motýlů.

zdroj: Vlastní foto autora

Téma je to hezké, ale na tomto místě si rovnou přiznejme, že během partie zase tolik probublávat na povrch nebude. Hlavní slovo si tu berou mechanismy točící se okolo pěti barev, díky nimž je váš prales velice pestrý.

Tah hráče by snad nemohl být jednodušší, tedy co se pravidel týče. Provedení tahu už může být díky mnoha možnostem pěkně zapeklité. Vaším úkolem je vzít si ze společné nabídky rozdělené do pěti hromádek podle barevnosti dílků pralesa jednu z horních destiček pralesa a některá ze zvířátek, která se nacházejí bezprostředně pod hromádkou.

Vždy si můžete vzít všechna zvířátka jedné barvy, nebo jednoho druhu. Ve své herní oblasti máte tři sloty pro přechovávání destiček pralesa a dva sloty pro pěkně potištěné (byť jen jednostranně) žetony zvířat, odkud je časem můžete přesunout nad svou desku hráče a začít tak tvořit samotný prales.

zdroj: Vlastní foto autora

Můžete tak učinit až ve chvíli, kdy je zvolená destička zcela zabydlená zvířátky, tedy na jednom, dvou i třech jejích polích leží odpovídající žetony. Někdy vám políčko nechává volnou ruku a přijme libovolné zvíře, jindy je potřeba konkrétní barva zvířete nebo typ.

Takže výběr destičky a zvířat z nabídky je opravdu důležitý, protože vaše úložné prostory opravdu nejsou veliké, je záhodno brát takové kombinace, které se doplňují a obecně chcete budovat svůj prales co nejrychleji.

Není prales jako prales

Ale i jeho budování má svá pravidla, která dělají z Rainforestu moc pěkný puzzle. Stavíte ho totiž zleva doprava, odspoda nahoru do maximální velikosti mřížky 3x3. Přitom vám ale jde o to, jak spolu dílky sousedí.

Galerie

Vítězné body získáváte za dokončené destičky, za jeden druh zvířete odpovídající vaší hráčské desce (což dále způsobuje bolehlav při výběru destičky a žetonu pro daný tah), ale také za to, že vytvoříte chráněné oblasti.

Těmi je myšlená oblast o třech nebo čtyřech propojených destičkách jedné barvy, přičemž jaké barvy a v jakém počtu diktují náhodně vylosované žetony pro celou partii. Tyto žetony si navíc hráči „vyžírají“, tedy kdo dřív přijde, ten dřív mele a jejich funkcí je násobit počet vítězných bodů z jednoho vámi určeného dílku pralesa.

A aby toho náhodou nebylo málo, hra odměňuje i různorodost – když je váš prales tvořený všemi pěti barvami, získáte odpovídají žeton a na konci hry dodatečné body podle toho, jak rychle se vám tohoto milníku podařilo dosáhnout.

zdroj: Vlastní foto autora

Tato skutečnost do hry vnáší skvělé dilema. Máte možnost jet co nejrychleji na různorodost a čerpat body z ní, nebo se zaměříte na několik barev, z nichž zkusíte udělat velké skupiny. V hlavě takový plán může vypadat jednoduše, ale jeho realizace je poměrně komplikovaná.

Vzpomínáte, jak jsem říkal, že se prales staví po řádcích? S tímto faktem je potřeba neustále počítat. Tedy že úplně první dílek umístíte doleva dolů, další doprava vedle něj, třetí ještě jednou doprava a teprve potom načínáte nový řádek nad úplně prvním položeným dílkem.

Možná se to nezdá, ale je tu opravdu potřeba přemýšlet několik tahů dopředu, aby vám spolu sousedily požadované barvy. S tímto nesnadným úkolem vám pomohou dvojbarevné dílky, díky nimž zároveň váš prales i lépe vypadá a je ještě barevnější.

zdroj: Vlastní foto autora

V tomhle lese nejste sami

V úvodu jsem upozornil na to, že Rainforest není multiplayer solitér. Přestože si každý staví svůj prales, o přítomnosti svých protihráčů budete neustále informovaní. Zaprvé, budou vám brát z nabídky prvky, o které stojíte nejvíc. Zadruhé, budou vám brát bonusové bodovací žetony, protože se jim podaří vytvořit chráněnou oblast dřív.

A zatřetí, nad všemi neustále visí hrozba brzkého konce hry. Jakmile totiž jeden hráč zcela dokončí svůj prales z devíti destiček, hra končí. Musíte proto sledovat, jak rychlí jsou ostatní hráči a pokud si to situace vyžádá, pokusit se s nimi srovnat krok.

Naštěstí tu neplatí, že kdo dokončí svůj prales jako první, vyhrává. Ze zkušenosti vím, že pomaleji a rozvážněji budovaný prales o méně dílcích může přinést více bodů než narychlo vypěstovaná džungle.

Galerie

Do pralesa zas a znova

Rainforest funguje jako dobře namazaný stroj. Tahy jsou velice svižné, takže se tu na nic dlouho nečeká. Jakmile si jeden hráč vezme dílky z nabídky, nemusíte čekat, až si rozmyslí, jak s nimi na své desce naloží a už můžete sami brát kombinaci destičky pralesa a žetonků zvířat.

Ano, ve větším počtu hráčů nemá takový smysl promýšlet si svůj výběr dopředu, protože se nabídka do vašeho tahu pořádně obmění, ale i tak vám nebude vymyšlení tahu trvat nijak dlouho. Partie krásně plyne, pod rukama vám okamžitě něco vzniká, body se jen hrnou a konec je za rohem.

Osobně se mi líbí, jak hra vypadá, byť je nejen z herního, ale i vizuálního hlediska docela abstraktní. Téma tu zkrátka hraje druhé housle, ale ničemu to nevadí, protože průběh partie je moc příjemný a nutí tak akorát k zamyšlení.

zdroj: Vlastní foto autora

Pokud bych měl něco vytknout, tak je to náhlý konec hry, které osobně moc nemusím, ale vzhledem ke svižnosti hry a její mírumilovné podstatě mi to v tomto případě zážitek nekazilo. Zároveň je tu přítomná náhoda, kdy se může stát, že budete hodně dlouho čekat na požadovaný kus pralesa nebo na konkrétní zvířátko, ale pytlík s žetonky je ne a ne vydat.

V takových chvílích stojíte před novými dilematem, a tedy zda pokračovat ve své vytrvalosti a promeškat půlku hry, nebo se přizpůsobit a změnit v průběhu partie svou strategii. Já jsem si užil každou partii Rainforestu, které jsou navíc díky náhodně vytvořeným nabídkám a náhodně namíchaným bonusovým bodům pokaždé trochu jiné a nestane se, že byste si tu našli jednu cestu a tu jen opakovali do zblbnutí.

Pokud hledáte hezkou hru do rodinného kruhu, u které se musí přemýšlet, ale zároveň vás nebude vyloženě bolet hlava a vlastně si i odpočinete, Rainforest Johannese Goupyho se na vašem stole ohřeje.