Cesta do velkého zlého Německa byla tentokrát opravdu nepřátelská – spousta kolon, objížděk a zúžení. Do toho samozřejmě kamiony, kam se podíváš. I tak jsme se ale těšili. Poháněla nás nebetyčná chuť na deskoherní novinky (více v naší první reportáži o veletrhu Spiel jako takovém). V koutku duše navíc hlodala patriotická zvědavost: Jak bude letos vypadat česká stopa na veletrhu? Čeká nás útlum, nebo naopak pokračování rostoucího trendu?
Všechny chmury z cesty z nás velmi rychle spadly ve chvíli, kdy jsme už u vchodu potkali první české kolegy – šlo o partičku z JOUOB.castu, která příjezd načasovala podobně jako my. S Alladjexem jsme tedy prošli přednostním odbavením pro žurnalisty a nechali tak nebohého VikToka, Kunyho a McQ za sebou. Už v tu chvíli jsme tušili, že si na Spielu v pohodě pokecáme i česky.
První kontakt se stánkem českého vydavatelství jsme zažili v hale číslo 2. Tam se utábořilo vydavatelství Albi a jeho osazenstvo energicky předvádělo novinku Karak 2 a Jana Žižku: Medieval. Karak 2 samozřejmě bodoval díky velmi úspěšnému prvnímu dílu, ke stánku lákala také nabarvená figurka postavy ze hry v téměř životní velikosti z 3D tiskárny, zatímco slavnému vojevůdci pomáhala licence k nedávnému filmu.
zdroj:
Vlastní foto autora
O Karak 2 byla velká pranice, kdy jen za první den Albíci prodali stovky kusů a do konce veletrhu jim pak zmizeli i všichni Žižkové. Jeden z autorů Jana Žižky, Jindra Pavlásek, nám k zážitkům z Essenu skromně řekl: „Hlavní dodávka krabic hry Jan Žižky se zpozdila, takže tady máme méně kusů, než jsme chtěli. Pro mě je ale důležité, že se tu hra může prezentovat, stůl se vzorkem máme obsazený, lidem se hra líbí.“
Vydavatelství Albi bylo na Spielu v hodně silné sestavě celkem 17 lidí. Ti měli na starost jak prezentaci a prodej her na stánku, tak i lov nových her k lokalizaci do češtiny, zatímco se další členové snažili nabídnout licence na Albi hry zahraničním vydavatelstvím a jiní zase lovili zboží, které by potenciálně mohli prodávat v síti prodejen Albi i na e-shopu.
Kromě ostřílených profíků jako David Rozsíval a Michal Šmíd jsme s chutí pokecali i s externisty Ondrou Cigánkem (KDH Kartágo), Mirkou Jandovou (Spoluhrátky) i kmenovými Albíky Bárou, Honzou a Terkou, nakonec i s nákupčím Martinem. Chyběl snad jen Ondra Poštulka (Hry nás baví).
zdroj:
Vlastní foto autora
První den jsme při přechodech mezi halami potkali i Michala Ekrta z Blackfire. Pro něj je Spiel obvykle náročný, musí oběhat spoustu partnerů a po večerech se s nimi i veselit. Být vydavatel je zkrátka řehole, kterou by nemohl dělat každý! Spoustu z horkých novinek už měl ale podepsaných (Sky Team, Svět po nás, Horníci impéria a další), takže byl pocitově ve výrazně větším klidu než další skauti z ČR, které jsme potkali.
Mindok měl na akci celkem 2 silné týmy, kromě Pavla „Poga“ Prachaře jsme potkali ještě Michala „Meyshu“ Stárka a Vláďu „Kroelha“ Klusku. Moc nám toho neprozradili, ale víme o pár kouscích z veletrhu, které už nesou jejich podpis, a máme se na co těšit. Mindok na Spielu tradičně podepisuje hodně novinek a má velmi šikovnou ruku při výběru. Ostatně první z her už stihl oznámit – City of the Great Machine.
Čtvrtá hala byla pro české patrioty zajímavá na dvou místech. Podle velkých front jsme neomylně vystopovali stánek Delicious Games. Vláďa Suchý tentokrát do Essenu dorazil hned se dvěma novinkami. Zbrusu nová Evakuace hrála hlavní roli, euro o přesunu z jedné planety na druhou se pyšní nádherným vizuálem od Michala Peichla a je po delší době hrou, kterou designoval bez spoluautora.
Druhým kouskem byla nová edice stařičké Loděnice neboli Shipyardu, oděná do modernějšího kabátku, s vyladěnější hratelností. Na stánku jsme krátce vyzpovídali Opčíka (Hypergrid), který měl zrovna chvilku se nadechnout: „Včera (první den, pozn. redakce) to bylo šílené, kdybychom prodávali pořád stejným tempem, tak budeme vyprodaní ještě před víkendem. Ještě než se včera otevřely brány pro veřejnost, měli jsme frontu, co se táhla až do vedlejší haly!“ Jméno Vládi Suchého tedy na veletrhu očividně dokáže přitáhnout stovky lidí.
zdroj:
Vlastní foto autora
Kousek od Delišů mělo menší stánek i vydavatelství TLAMA games. Byla to pro ně vystavovatelská premiéra, ale jako lovci novinek byli samozřejmě už poněkolikáté. Mimochodem jsme zjistili, že těsně před veletrhem podepsali několik velkých hitů, které se v žebříčcích atraktivity veletrhu držely velmi vysoko. Na svém stánku propagovali mince a obaly na karty vlastní výroby, to hlavní se ale odehrávalo na dvou stolech vedle.
TLAMA games totiž přivezli dvě autorské hry: Egyptské euro Sneferu od Adama Španěla (Project L) s vizuálem od Mica a gangsterskou blafovací hru Cosca od Vaška Loufka, kterou jsme u nás na webu už dojmovali. Na stánku jsme se na dojmy z první účasti v rolích vystavovatelů ptali Pavla Skalického: „Letos je to pro nás zkušební vlaštovka, obhlížíme terén. Lidí se u nás na stánku zastavuje hodně, stoly s našimi hrami jsou pořád obsazené. Příště zvažujeme větší stánek s větší nabídkou našich produktů.“ Vypadá to tedy, že jsou v Tlamě s premiérou spokojení a příští rok zase dorazí.
zdroj:
Vlastní foto autora
Další premiéra v rolích vystavovatelů se týkala vydavatelství Dino. Jejich stánek byl velmi impozantní, jak jsme se ale dozvěděli, mělo to specifický důvod: Svoje hry prezentovali a prodávali, další část stánku ale sloužila také k nabízení licencí a výrobní kapacity zahraničním firmám. Jejich hlavním tahákem mezi hrami byl Aldebaran Duel od Vládi Suchého, následovaný Základnou.
Na stánku bylo personálně silné obsazení, takže jsme mohli pozdravit Štěpána Peterku, Lucii Hrivňákovou i Ivanu Maršálovou. „Jsme tu letos poprvé a hned jsme to vzali pěkně od podlahy, stánek je velký, ale jsme rádi, že máme dost prostoru na prezentaci her. Aldebaran jede skvěle, Základna se taky dokáže prosadit. Udělali jsme si to trochu obtížnější, že jsme sem přijeli se dvěma dvojkovkami, ale když už někoho ulovíme, můžeme pak říct, že tu máme ještě další dvojkovku, kterou by mohl omrknout. Příště bych klidně vzala víc lidí, máme co dělat, abychom stíhali,“ prozradila Maršálová. A my musíme uznat, že na to, že šlo o jejich premiéru na veletrhu, působilo Dino velmi sebevědomě.
zdroj:
Vlastní foto autora
Skauty z REXher jsme sice osobně nepotkali, ale Martin „Aneken“ Hrabálek nám jejich dojmy zprostředkoval aspoň přes soukromé zprávy: „Na Spiel jsme jeli ve třech, měli jsme desítky schůzek, tak jsme se s tebou ani nemohli potkat. Hlavní dojmy z veletrhu byly, že se tam nedalo hnout, stánky byly jinak rozestavěné a hry byly zajímavé, ale žádná extrémně nečněla jako v minulých letech. Něco jsme podepsali na místě, něco máme těsně před podpisem, pár věcí nás zaujalo a uvidíme, co s nimi.“
Největší českou stopu rozhodně a tradičně zanechalo vydavatelství CGE. Jejich stánek v hale 3 byl jeden z hlavních důvodů, proč se zde prakticky nedalo hnout. Klíčovými releasy pro veletrh bylo euro Kutná Hora a druhé rozšíření k celosvětovému hitu Ztracený ostrov Arnak. Na stánku se pohybovaly hromady lidí v dresu CGE, z nám známých jsme krátce pokecali s Danem Knápkem, který se zrovna chystal vysvětlovat zkrácenou verzi Smlouvy s ďáblem.
Druhý den ráno jsme ke stánku dorazili ještě v přednostní novinářské půlhodince a urvali si čas s Petrem Čáslavou, šéfredaktorem Deskofobie, který na letošním Spielu působil v nové roli – jako spoluautor hlavního hitu stánku CGE. Petr je totiž spolu s Ondřejem Bystroněm a Pavlem Jaroschem podepsán pod Kutnou Horou.
„Je to tu hodně náročné, stovky lidí. Prodáváme jako diví, hry nám mizí pod rukama. Otázkou je, zda takto prodávají všichni, nebo jsme výjimečně úspěšní. Hry vysvětlujeme ostošest, kromě předvádění se i podepisujeme fanouškům, povídáme si s nimi. Ale když můžu, běžím se na chvilku schovat, energii je třeba si rozvrhnout. Spiel je maraton,“ prohlásil.
zdroj:
Vlastní foto autora
Inu, když první den prodáte kolem 800 kusů svojí novinky, je jasné, že máte radost, ale i pořádně vytahané ruce. Kromě hlavního stánku mělo CGE ještě menší stánek prezentující skvělou mobilní adaptaci Krycích jmen v hale číslo 4.
Na závěr jsme si nechali ještě menší projekty s českou stopou. Na Islandu působící Monika Brzková na veletrhu propagovala v dresu Gamia Games hry z kolekce severského dědictví: Runir, Vedur a Sagnir (dříve Mythical Island), se kterými chtějí prorazit mimo ostrovní domovinu a pod nimiž je podepsaná jako spoluautorka. Hry jsou graficky podařené a zajímavým způsobem pracují i s krabičkou, více už v našich dávných recenzích (Runir, Mythical Island).
zdroj:
Vlastní foto autora
V hale číslo 5 se ještě prezentoval projekt Navigational Portal Ladislava Bihariho, který chce hravou formou přiblížit svět matematiky dospělým a dětem od 10 let výše. Krátce jsme zahlédli také krále výukových videí nejen CZ/SK scény, Braňa Berce z Nithranie. Vypadal na roztrhání a zrovna běžel ze schůzky na schůzku.
Česká a slovenská deskoherní škola na sebe může být náležitě pyšná, a to v minimálně dvou směrech. Na náš trh se dostane většina největších deskoherních pecek a hry od českých autorů mají v zahraničí skvělé jméno. A nejde už pouze o počiny dua Vláďa a Vlaada, jako tomu bylo před několika lety. Objevuje se mnoho nových autorů, ambiciózních projektů a česká scéna tak každým rokem dělá na Spielu větší a větší otisk.