Senjutsu: Bitva o Japonsko je poměrně unikátní hra v jedné věci – v krabici jsou vlastně dvě hry s diametrálně odlišným zážitkem, ale totožnými systémy. Hru totiž můžete hrát jako „PvP arénu“, kde proti sobě bojují jednotliví hráči (což si můžete okořenit tvorbou balíčku karet schopností), nebo si zahrajete dvě kampaně proti hře: jednu sólově a jednu v kooperaci dvou hráčů.
Pravidla jsou na přečtení i první zahrání docela těžká a doporučený věk od 14+ tam není pro srandu. Nečtou se úplně snadno, je v nich hromada pojmů a piktogramů, efektů, návazností… Jak se do nich člověk po 1-2 hrách dostane, už to jde, ale začátek je opravdu kostrbatý.
A pravidla nejsou těžká jen na přečtení a naučení, ale i na jejich dobrou aplikaci v praxi, jelikož je deskovka i po herní stránce náročná a není to žádná procházka růžovým sadem, kdy se váš samuraj bude ladně prosekávat kupou nepřátel. Tady se musí uvažovat dopředu, odhadovat, co bude dělat soupeř a opravdu přemýšlet o tom, kam se postavit, kam se natočit a jak zaútočit.
Taste katany
Jádrem hry jsou bojovníci (v základní hře je na výběr ze čtyř) s různými schopnostmi, statistikami a stylem hry. Každá postava si vybere svoje aktivační karty, které se zamíchají do balíčku, z nějž si je dobíráte na ruku. Na začátku každého kola hráči tajně vyberou jednu karta, kterou zahrají najednou se soupeři a dle iniciativy karet se postupně vyhodnotí jejich efekty.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jsou tu karty na pohyb, obranu a útočení, případně jejich kombinace. A když útočíte na soupeře, je zahráním karty hotovo – žádné házení kostkou, jednoduše dostane zásah, pokud tedy zrovna nemá na ruce blokovací kartu. Blokování ale není samozřejmé, jelikož funguje jen na útoky v určitém směru. Takže karta na vykrytí útoku z boku vás nijak neochrání v případě, že nepřítel zaútočí napřímo. V tu chvíli jen musíte přijmout zásah.
A dostat ránu není žádná sranda. Hrdinové mají pět životů a existují útoky, které odebírají i víc než jeden život, případně jdou řetězit za sebe v jedné aktivaci. Můžete mít smůlu a dostat třeba jen dvě rány a umřít, díky čemuž je Senjutsu: Bitva o Japonsko docela rychlou a brutální hrou, kdy jedna partie zabere do půl hodinky.
Specialitou hry je „systém Kamae“ neboli bojové postoje, které ovlivňují zahrané akční karty (přidávají jim bonusy nebo jsou na ně přímo navázané). U hraní má člověk díky tomu pocit, jako kdyby hrál videoherní soulsovku nebo ještě lépe Ghost of Tsushima. Musíte proto u přemýšlet nejen nad svým tahem a tahem soupeře, tedy kam se kdo postaví, ale také plánovat ideálně tak dvě kola dopředu postoje vhodné pro to, co budete dělat v té vzdálené budoucnosti.
zdroj:
Vlastní foto autora
Hraní proti protihráči je jednoduché a nemá se co pokazit, tedy kromě toho, co si zaviní sami hráči. Ovšem sólové a kooperativní hraní už má svá úskalí. Zatímco v PvP si každý hráč vybere svou aktivační kartu dle libosti, tak v těchto režimech mají jednotliví nepřátelé vlastní menší balíčky, z nichž se vždy zcela náhodně vyloží vrchní karta.
Ve třetí misi sólové kampaně, kde hráč poprvé potká „bosse“ v podobě jiné herní postavy, s níž si dá klasický duel, se mi kvůli náhodnému vykládávání karet stalo, že jsme se se soupeřem setkali ve středu arény už v prvním kole a zatímco já do něj sekal hlava nehlava, tak hra pro mého nepřítele vytahovala jen karty pro pohyb a posilování, ale žádné útoky. Takže jsem na něj v klidu útočil, zatímco přede mnou neschopně postával, dokud nepadl. A to není úplně zábavné.
Ale jinak je příběhová kampaň, ať již sólová či kooperativní, zábavná. Má i zvyšující se obtížnost a hezký příběh, který je navíc doplněný komiksem. Sama kampaň hráčům vydrží na několik vesměs příjemně strávených hodin.
PvP režim pak jde v teorii hrát do nekonečna. Senjutsu: Bitva o Japonsko obsahuje 4 hrdiny, kteří mají desítky svých vlastních speciálních schopností a zbraní, a k tomu další stovku obecných karet. Takže je tu opravdu spousta možností, jak si poskládat balíček schopností pro svého hrdinu tak, aby vyhovoval vašemu hernímu stylu a bavil vás hrát. A když vás omrzí, jednoduše vyzkoušíte něco jiného.
Jediný problém s PvP režimem je ten, že hra je opravdu těžká a je u ní třeba přemýšlet, i když už znáte pravidla. Takže hraní s nováčkem je pověstným mlácením mrtvého koně. Je opravdu velmi taktická a mechaniky potřebují nějaký čas na vstřebání, takže ideálního herního zážitku proti živému protihráči docílíte jedině tak, že jste na podobné úrovni – buď se všichni hru společně učíte, nebo ji máte stejně nahranou.
Což se snáz zařizuje s jedním kamarádem, ale hru můžete hrát až ve čtyřech hráčích, kde se o to víc projeví neznalost systémů. Rozhodně to tedy není hra, kterou jen tak vytáhnete před kamarádem s tím, že si „poměříte samuraje“. Na druhou stranu ho hned nemusíte zesměšnit v duelu, ale místo toho sáhnete po kooperativní kampani, což bude přece jen příjemnější zasvěcení nováčka.
zdroj:
Vlastní foto autora
Česká verze hry Senjutsu: Bitva o Japonsko od TLAMA games je deluxe edicí z kickstarterové kampaně, takže kromě čtyř pěkných figurek samurajů v circa 28mm má i miniatury terénu ozvláštňující arény, jako je bambusové políčko, hořící vozy, kamení či nášlapné pasti, což je moc pěkný bonus, který dodá herní ploše plasticitu a skvěle doplňuje celkový zážitek.
Bohužel figurky vojáků určených pro příběhovou kampaň jsou jen kartony ve stojánku, ale jelikož je hra vyhotovená v běžném wargamingovém měřítku, není problém je vyměnit za nějaké figurky ašigaru, pokud je vlastníte či si je můžete dokoupit čistě kvůli hře. Feudální Japonsko patří mezi populární období, takže je na trhu přehršel možností. A stejně tak jdou hrdinové ze Senjutsu použít i jako samurajské postavy pro hraní wargamingu.
Nakonec už jen připomenutí, že pokud vás základní hra zaujme a čtyři samurajové vám přijdou málo, můžete si další přikoupit v rámci rozšíření Stíny oceli a Klid před bouří.