Legendární Krycí jména, V pasti anebo třeba Scrabble. Tituly, které mají společné dvě věci. Zaprvé se jedná o projekty, jež se mohou bez problémů řadit mezi ty úspěšné, jelikož si neomylně probojovaly cestu do opravdu velké porce domácností (především v případě prvního a třetího zmíněného). Zároveň se ale také jedná o hry se slovy, v nichž se vám neztratí bohatá slovní zásoba, ale taktéž ani onen pověstný „fištrón“. A pokud vás přesně tenhle druh her baví, rozhodně byste měli do vašeho oblíbeného obchůdku s deskovkami vyrazit pro Šestý smysl, který na náš trh uvedla společnost Mindok.

Galerie

Okouzlení přechází v údiv

Šestý smysl, v originálu Phantom Ink, je důmyslně vymyšlený počin od dvojice autorů Mary Flanagan a Maxe Seidmana, která v minulosti na stoly přinesla třeba robotickou Mechanicu či lehký strategický zážitek ve hře Monarch. Ovšem Šestý smysl se od těchto zmíněných projektů výrazně liší. Jde totiž o slovní asociační hru, která je zabalená do stylového tématu spirituální seance.

S tímto tématem si ostatně nádherně hraje i vizuální zpracování od Springa Yu, a to nejen jednotlivými komponenty, ale také samotným obalem. Nepříliš rozměrná krabice, vyhotovená trochu ve stylu tabulky ouija a vyzdobená zlatým písmem, které je užité nejen na samotný název, ale také na nesmírně „vtipný“ jednovětý popis. Zkrátka nádherné zpracování, které titulu pomáhá budit zájem a údiv ještě před jeho rozbalením. Což je díky záplavě konkurence na pultech obchodů vlastnost, která rozhodně není k zahození.

A toto okouzlení nepolevuje ani po otevření. Po odkrytí horního víka postupně objevíte vše, co potřebujete ke hraní. Osaháte si tedy pravidla, dva spojené bloky pro zapisování, dvě krátké tužky a celkově 150 karet – 50 karet se slovy a 100 karet s otázkami. Hra je na komponenty možná poněkud skoupá, ale to vám opět skvěle vynahradí již zmíněné zpracování. Například na dvě grafiky, které zdobí ruby místních karet, jsem se jednoduše nemohl vynadívat. A podobné reakce nastaly u každého z dalších hráčů u stolu.

zdroj: Vlastní foto autora

Vy nám tady taktizujete!

Jestli se při otevírání jako první vhrnete na pravidla, okamžitě vám bude jasné, že zde máte co dočinění s nenáročným party titulem, do jehož hraní se opravdu může pustit téměř každý. Bez rozdílu věku či herních zkušeností. To ale neznamená, že by nenabízel různé vrstvy, skrývající v sobě vykutálený a komplexnější zážitek. Nicméně princip je jednoduchý.

Čtyři až osm hráčů se rozdělí do dvou týmů – měsíčního a slunečního. Členové těchto týmů se následně rozhodnou, kdo z nich se stane médiem (hádající role) a kdo z nich duchem (napovídající role). Na začátku každé seance se poté duchové obou týmů společně domluví, jaké slovo z vybrané kartičky slov budou jejich média hádat. Vtip tedy spočívá v tom, že obě soupeřící strany hádají to stejné slovo. Týmy se následně střídají na tazích (vždy začíná tým sluneční), ve kterých provádí jednu ze dvou dostupných akcí.

Tou první je možnost položení otázky svému duchovi, kdy díky jeho odpovědi médium dostane nápovědu k tomu, jaké slovo hádá. Otázky jsou vybírané z karet otázek, kdy v každém kole médium vybere dvě karty ze své ruky a podá je duchovi. Ten si následně vybere, na jakou z nich bude odpovídat. Odpověď začne pomalu po jednotlivých písmenech zapisovat do herního bloku.

zdroj: Vlastní foto autora

Pomalu a po jednotlivých písmenech kvůli tomu, že médium ho ve chvíli, kdy si již myslí, že ví, co duch píše, může zvoláním slova „silencio“ zastavit. To je důležité kvůli tomu, aby bylo maximálně zamezeno druhému týmu v získání dodatečných nápověd. Jednotlivé odpovědi jsou totiž pro oba týmy veřejné, avšak znění otázek vždy ví pouze členové daného týmu.

To vytváří skvělou dynamiku, která přidává v možnostech taktizování. Pokud třeba svého spoluhráče dobře znáte, můžete pro odpovědi využívat taková slova, která druhému týmu příliš mnoho neprozradí, případně ho zcela zmatou. Avšak jakmile bude odpověď příliš komplikovaná, můžete tím docela úspěšně ztratit a zmást i vašeho spoluhráče. A právě tento prvek je něco, co tvoří v Šestém smyslu jádro té největší zábavy a celému zážitku propůjčuje dodatečný taktický prvek.

Pro ozvláštnění hraní se ještě na některých kolonkách (kolonka = kolo) herního bloku ukrývají symboly magického oka. Ty dělají to, že ve chvíli, kdy máte do takové kolonky psát, si médium ještě může říct o doplnění jednoho písmena k libovolné dříve zapsané nápovědě. Tímto krokem se může ujistit, že ji tuší správně, nebo naopak to může dopomoci k odhalení něčeho, co mu dříve bylo skryto. Ovšem v praxi je tento prvek spíše nadbytečný, jelikož se během testování ani jednou nestalo, aby měl nějaký výraznější vliv na průběh.

Galerie

Ťuk, ťuk… Kdo tam?

Každopádně ve chvíli, kdy si některý z hádajících hráčů myslí, že přišel na tajemné slovíčko, může se v rámci svého tahu rozhodnout ho hádat. Začne tedy do prázdného políčka postupně psát jeho jednotlivá písmena, kdy pokud napíše správné písmeno, duch mu dá znamení v podobě zaklepání. Takto musí jedno z médií celé slovo uhádnout během osmi kol, což se zprvu zdá jako málo, avšak velice rychle zjistíte, že to je času habaděj. Z mnoha zahraných seancí se ani jednou nestalo, abychom došli až na konec bloku. Ale možná to bylo jenom štěstím na dobrá slova, otázky či důvtip spoluhráčů.

Celkově se ale jedná o velice svižný zážitek. Jedna hra zabere maximálně 15 minut. Avšak rozhodně je dobré si vyhradit času více, protože vždycky se nakonec stane to, že hráči po skončení partie chtějí okamžitě hrát další, aby se proměnily role a vyzkoušely se další kombinace slov a nápověd, jež jsou schopné občas vytvořit velice zajímavé a vtipné asociace. Díky tomu se Šestý smysl zcela bezpečně může stát rychlou, a hlavně zábavnou výplňovkou, ale zároveň jste s ním schopní strávit klidně i větší část vašeho herního večera. Bavit neochvějně zvládá v obou případech.

Ve čtyřech se to lépe táhne

Nicméně míra zábavnosti bude spočívat hned na několika faktorech. Ta nejzábavnější kola jsem totiž zažil ve chvíli, kdy se veškeré osazenstvo snažilo proniknout do tématu celé hry. To znamená, že duchové se opravdu chovali jako duchové, zatímco média skutečně prožívala zvolání onoho „silencio“. A když si počkáte na večer a zapálíte si k tomu třeba nějakou svíčku, o skvělý zážitek je postaráno. Dobrou zprávou ale je, že samotná hra svým zpracováním k tomuto vcítění vyloženě vybízí, kdy po čase i ti běžně největší konformisté pookřáli.

zdroj: vlastní video redakce

Povídání o Šestém smyslu v samotném závěru 36. BoardGame Clubu.

Neznamená to ale, že byste se nebavili i v případě, v němž si pravidla trochu upravíte a uděláte si z hraní „běžnější“ zážitek. Jenom to dle mého názoru tratí na kouzlu. Zároveň si troufám tvrdit, že kouzlo se poněkud ztrácí i přitom, kdy se do hry pustí více než čtyři hráči. Jak už zaznělo, podle pravidel si oficiálně můžete Šestý smysl zahrát i v šesti a osmi lidech. Počet duchů i týmů v takovém případě stále zůstává stejný a pouze se rozšiřují řady médií, jež se mezi sebou domlouvají a radí.

V takovém případě se ale zároveň vytrácí jistá dávka intimnosti a jinak dobře nastavená dynamika mezi jednotlivými stranami, zatímco seance jsou spíše uměle prodlužované domluvou hádajících hráčů. Kromě toho se hádání stává výrazně jednodušší. Hry ve větším počtu lidí většinou končily už ve třetím, někdy rovnou i druhém kole. V šesti se to ještě dá, ale osm už je skutečně moc.

Je trochu škoda, že autoři nevymysleli nějaký vyloženě specifický režim pro početnější skupiny, který by sám o sobě fungoval lépe a ozvláštnil partii zase o nějaké dodatečné prvky. Stále se ale jedná pouze o minimální kaňku na jinak opravdu velice povedené a nápadité hře, která díky své jednoduchosti a svižnosti nadchne členy rodinného kruhu, ale zároveň díky chytrému návrhu zvládne oslovit i náročnější hráče.