Kdysi se objevila nabídka na zrecenzování hry Širé pláně, o které jsem do té chvíle nikdy neslyšel. Ale stačilo pár kliků a byl jsem zaujat. Jedná se hru přesně pro dva hráče, což je na naše domácí hraní s manželkou ideální.
Zároveň za hrou stojí autorské duo Trevor Benjamin a Brett J. Gilbert, kteří jsou spolu podepsaní pod výbornou Mandalou a první jmenovaný i pod skvělou sérií Odhodlaní, obojí mimochodem rovněž dvojkovky. Takže bylo rozhodnuto, tu hru musím mít!
Co se skrývá za obyčejným názvem?
Přesto jsem až do poslední chvíle netušil, co mám od Širých plání očekávat. A dostal jsem výtečný zážitek přesně ve stylu, který mám nejradši – s pár komponentami a všehovšudy osmi odstavci pravidel tu vzniká naprosto čistý, svižný a svěží kompetitivní zážitek.
O příběh tady ani náhodou nejde. Přestože vás může zaujmout liška s hadem na obálce, kteří mají uvnitř krabice své dřevěné (bohužel nepotištěné) zástupce, tak celá hra se nese v ryze abstraktním duchu a fungovala by snad úplně stejně, kdyby se odehrávala za jakékoliv války.
K jedné partii využijete úplně všechny komponenty ve hře, tedy každý z hráčů si vezme sadu 20 figurek, poblíž dáte žetony bonusů a mezi vámi vytvoříte herní plán ze všech sedmi velkých dílků. To samozřejmě vyvolává otázku, zda mají Širé pláně vůbec co nabídnout v opakovaném hraní. To si pište, že mají!
Už při druhé partii po rozložení oboustranných hexů pochopíte, jak moc bude odveta odlišná. Přestože herní plán obsahuje jen trojici terénů – neprůchodné hory, bodované traviny a pastviny poskytující bonusy – pospojováním hexů dojde pokaždé k vytvoření úplně jiných podmínek na plánu a jednotlivé partie se tak od sebe budou zásadně lišit v mocenském boji.
Napomáhá tomu i výchozí pozice hráčů, která se určí v tahovém duchu rozmístěním tří jeskyní na herní plán. Z těchto jeskyní poté hráči začnou „vylézat“ svými figurkami a rozšiřovat se po krajině. Kompletní tah hráče je vlastně ořezaný na ten nejzákladnější úkon – vezmete jednu ze svých figurek a umístíte jí sousedně se svojí jeskyní nebo dříve umístěnou figurkou. Váš tah končí.
Když zvířata pomáhají
Myslet musíte jen na to, že na jednom políčku nikdy není více figurek a hory jsou pro vás zcela nepřístupné. A pokud figurkou zaplácnete nějaký symbol, tak si vezmete odpovídající žeton. Žetony jsou tři a můžete s nimi v dalších kolech jednorázově porušit pravidla umístění.
S koněm můžete docválat o políčko dál (nemusíte tedy sousedit se svými materiály), s orlem přeletíte horský pás a medvědem vystrnadíte soupeře a zaujmete jeho pozici na plánu. Medvěd je jediný způsob, jímž můžete manipulovat soupeřovými figurkami, a pokud jsou navíc za tím nebožákem hory nebo okraj plánu, tak je figurka rozmašírovaná o skálu či vyhozená ze „Zeměplochy“. Jinými slovy ji soupeř vrátí do krabice.
A figurka je zde setsakra cenná komodita. Jak už zaznělo, každý hráč jich má dvacet a hra skončí ve chvíli, kdy je oba hráči všechny zahrají. Svými figurkami už nemůžete nikdy pohnout a každý tah se proto počítá. A největší potíž při rozhodování, kam svou další figurku umístit, vám bude dělat dvojice již zmíněných polí – traviny a pastviny.
Pastviny, jak už víte, poskytují zmíněné bonusové žetony umožňující porušovat pravidla nasazování figurek. Ale to je vše. Vaše figurka na jejich políčku zůstane až do konce hry a nic víc vám nepřinese. Takže musíte dobře naložit se získaným efektem, abyste její „ztrátu“ ospravedlnili.
Ztrátu proto, že pouze figurky na žlutých travinách vám na konci hry přinesou vítězné body. To o traviny se budete se soupeřem rvát zuby nehty. Pospojované hexíky travin tvoří louky a kdo má v dané louce více figurek, ten dostane tolik bodů, kolik hexíků louku tvoří a kolik na ní přitéká z přilehlých hor potůčků.
Kdo dřív přijde...
Celá jedna partie hry Širé pláně trvající všehovšudy 20 minut je tak jedním velkým závodem, kdy se snažíte co nejrychleji rozšířit ze svých jeskyní, využít rychlosti koní a orlů, abyste dosáhli šťavnaté louky dříve než váš protivník a ideálně zabrali tolik jejích polí, aby vaši převahu soupeř již nemohl ohrozit. A pak jen doufáte, že na vás nepoštve medvěda…
Vzhledem k tomu, že v Širých pláních neexistuje něco jako náhoda a veškeré informace jsou veřejné, jedná se o velmi příjemný puzzle, který zejména v druhé půlce nutí k pořádnému zamyšlení nad každým jednotlivým tahem, umístěním každé jednotlivé figurky.
Nemáte jich moc, pouhých 20, a proto si nemůžete dovolit výše popsaný luxus „zabrání větší poloviny každé louky a být v klidu“. Na každou louku si dáte jednoho hada nebo lišku a teprve když uzřete, že se soupeř ke stejné louce začíná nebezpečně blížit, začnete uvažovat o jejím posílení.
Jenže se soupeřem jste prakticky od začátku v neustálém kontaktu a ihned se bojuje o většinu luk na herním plánu. Je to vypjatý duel od začátku do konce, kde si za chyby můžete jen a pouze vy. Protože jste něco přehlédli, nevšimli si, že soupeř může někde získat koně a odstřihnout vám snadno cestu k bodům, protože, jak už zaznělo, jen jedna figurka na políčko…
Širé pláně mě – i přes kvalitativní předpoklady jejich tvůrců – velmi překvapily a okamžitě se u mě zařadily k nejlepším hrám pro dva hráče. Může za to jejich naprostá čistota, jednoduchost a přístupnost pravidel, absence jakékoliv náhody a velmi triviální, ale chytrý herní mechanismus nutící k zamyšlení a onomu „tak znova, a tentokrát ti to natřu!“.
Výborných her pro dva vzniká v poslední době poměrně dost a byla by obrovská škoda, kdyby zrovna Širé pláně v té záplavě zapadly.