Star Wars je stále velice oblíbeným vesmírem, který v posledních letech ukázal, že dokáže zaujmout i bez svistotu světelných mečů. Na televizních obrazovkách nás již několik let baví Mandalorian a na stole jsme se mohli prohánět po Vnějším okraji jako pašeráci prahnoucí po slávě. Teď se díky hře Star Wars: Bounty Hunters můžeme přesunout z morálně šedé zóny na stranu zla, sestavit si tým padouchů a vydat se unést všechny ty potížisty stavící se do cesty Galaktickému impériu.

Tento vznešený úkol budete mít do půl hodinky hotový a můžete se do něj pustit až v šesti hráčích. Samozřejmě zde jede každý sám za sebe, jelikož nejlepší může být jen jeden…

Galerie

Nové, nevídané a barevné

Z přívětivě malé krabice na nás kouká Boba Fett. Tedy, když má na sobě svou ikonickou helmu, tak se úplně nedá říct, kam se vlastně kouká, ale to teď nebudeme řešit. Podstatné je, že vypadá hodně cool. Velice svěží je i zvolený vizuální styl, který mi připomíná seriál Rebels, a to nejen proto, že tu jsou jeho postavy. Pokud nevíte, o čem je řeč, tak si představte animované seriály, na které jste jako malí koukali o víkendech ráno. A pokud vám ani tohle nepomůže, tak si prostě představte kreslené postavičky, které jsou spíše karikaturní než realistické. A nebo se podívejte na fotky okolo textu.

Osvěžující není jen grafika, ale i způsob balení. Vydavatelství Asmodee se s touto hrou vydalo zelenou cestou, takže ve hře není ani kousek igelitu, krabice je jen přelepená papírovými nálepkami a i karty jsou v papírovém balení. Ekologičtější přístup schvaluji a byl jsem z něj nadšený. Tedy až do doby, než jsem se dostal ke kartám samotným.

Co to jen provedli? Karty nemají tvrdé jádro a tak se kroutí a ohýbají. Vždyť i hloupá věrnostní kartička z Alberta je na lepším papíře s hezčí povrchovou úpravou... Při míchání se polámou, odrbou se jim hrany a celkově to bude stát za nic. Pokud bych chtěl, aby hra rozumně vydržela, musel bych si karty obalit (což už není moc ekologické), případně si po tuctu partií rovnou koupit novou hru…

zdroj: Vlastní foto autora

Mé rozhořčení zchladily nejen výše popisované ilustrace, ale hlavně žetony kreditů. Stříbrno-černé kartonové žetony nejsou odbyté materiálem ani kvalitou tisku a rozhodně by se mi líbily v jakékoliv jiné Star Wars hře (takže až si ohraju karty, poputují do krabice Vnějšího okraje). V krabici je pak kromě pravidel už jen bloček pro počítání bodů. Ostatně, co dalšího byste v draftovací hře potřebovali? To hlavní jsou tady karty. Tak se na ně pojďme pořádně podívat.

Arzenál nájemného lovce

Karty jsou rozdělené do čtyř balíčků. V jednom z nich jsou vaše cíle od Padmé přes Hana Sola až po malého roztomilého Grogu. Na kartě je kromě obrázku cíle v horním rohu uvedený počet bodů, které za něj dostanete a na pravém boku je uvedeno, co je potřeba k jeho dopadení. Tyto tři číselné hodnoty bohužel nejsou nikde podrobně vysvětlené, ale každý protřelý hráč si hned pod zeleným číslem představí obratnost, pod modrým mazanost a pod červeným sílu (s malým „s“).

Celá karta cíle má pak zelené pozadí aby byla jasně rozeznatelná od karet lovců, kterým vévodí krémově červená. Jinak jsou vlastně dosti podobné, jen mají hodnoty dovedností na levé straně karty, aby se daly snadno přikládat k loveným cílům a body v horním rohu jsou negativní, protože se s nimi budete muset podělit o odměnu za dopadení.

zdroj: Vlastní foto autora

Třetím typem karet jsou zakázky na jednotlivé cíle. Ty vám přinesou na konci hry bonusové body, pokud se vám podaří dopadnout ty správné potížisty. Na většině zakázek najdete dva různé cíle, každý z nich vám přinese bonusové body, ale nejvíc jich získáte, pokud přinesete celý párek zajatců. Na některých zakázkách je jen jedna postava, takže potřebujete doručit jeden cíl vícekrát, což není těžké, protože v balíčku je dostatek duplikátů.

To mi sice tematicky moc nesedí, stejně jako to, že jsou zde postavy z různých období, ale herně to ničemu nevadí. Zakázka po vás však může chtít, abyste doručili také zboží. To najdete v posledním balíčku karet společně s droidy, kteří vám také mohou pomoci dopadnout úskočné cíle. Avšak obojí vás stojí kredity a ty není jednoduché získat.

Jak unést Jedie

Po takhle podrobném pohledu na karty je vysvětlení pravidel hračka. Na začátku partie dostane každý hráč čtyři karty, tedy po jedné od každého typu. Podívá se na ně a ještě si přibere jednu libovolnou další kartu, aby si rozšířil možnosti. No a pak si jednu z těchto karet vybere a tu buď zahraje, nebo zahodí za kredit. Zbylé karty pak pošle hráči po levici a jede se dál.

Galerie

Zahrané karty před sebe nedáváte jen tak halabala, zakázky a bedny by měly být jasně viditelné pro spoluhráče. Lovce vykládáte vedle cílů a jakmile cíl dopadnete, dáte všechny karty lovců na bok přes něj. To je opět hlavně proto, aby měli hráči přehled o tom, kolik má kdo dopadených cílů. To je totiž spouštěč konce hry. Jakmile někdo dopadne čtvrtý cíl, dostane za odměnu kredit a kartu zakázky. Poté následují závěrečná dvě kola, aby i ostatní měli šanci dopadnout své cíle a jdou se počítat body.

Bodování je stejně jednoduché jako zbytek hry. Každý cíl vám dá body, avšak každý lovec, který vám pomohl jej dopadnout, vám zase nějaké body sebere. Přece jste si nemysleli, že vám pomůžou zadarmo. Pak dostanete body za splněné zakázky a bedny s pašovaným zbožím a bedny navíc přinesou dalších 5 bodů tomu, kdo jich má před sebou nejvíc. Teď jen podtrhnout, sečíst a můžete se jít seřadit na stupně vítězů dle dosaženého skóre.

It’s good to be bad

Star Wars: Bounty Hunters jsou svižnou oddechovou hrou. Možná až hodně svižnou, protože draft je zde opravdu rychlý a novým hráčům může chvíli trvat, než se v něm zorientují. A tím nemyslím jen občasné hráče, ale i otřelé mazáky. Systém, kdy vždy dobíráte kartu navíc k těm, co vám pošle spoluhráč, je trochu matoucí, jelikož takhle přece klasický draft nefunguje. Není to však nic, na co by si po pár minutách každý nezvykl.

zdroj: Vlastní foto autora

Dobírání karet přináší výrazný prvek náhody, jelikož nemáte kontrolu nad tím, co komu pošlete. Můžete sice takticky zahodit za kredit přesně tu kartu lovce, kterou by váš soused potřeboval, ale je naprosto možné, že si z balíčku vytáhne tu samou v dalším kole. Stejně tak se stává, že si vytáhnete přesně tu kartu zakázky, kterou potřebujete, nebo naopak se vám nemusí dařit najít konkrétní cíl, který se vám hodí do bodovacího komba.

Ačkoliv jsem osobně vyznavačem strategičtějších her, tady mi tahle dvojitá porce náhody nevadí. Zaprvé, hra je krátkou výplňovkou, zadruhé, vyrovnávají se tím šance na výhru. Takže si kompetitivní zábavu užijí všichni u stolu. Nejsem si však jistý, jak moc si všichni užijí téma. Mě jako fanouška Star Wars lehce štve anachronismus výběru postav. Vždyť Boba Fettovi bylo 10 let, když v senátu seděla Amidala, a co by ostatně v té době dělal s imperiálními kredity…

Běžní hráči pak zase nebudou znát půlku postav, jelikož část z nich se objevila jen v kreslených seriálech nebo jako Bossk byly ve filmech pouhých pár vteřin. Všechny nás pak shodně zarazil fakt, že jsou postavy v balíčku několikrát. To je jako chytáte na několikrát? Nebo omylem zajmete jejich dvojníky? Nešlo by to udělat tematičtěji? Nakonec ani ty vlastnosti postav mi nepřijdou moc tematické…

zdroj: Vlastní foto autora

No ale to se v tom jen moc rýpu. Hlavní je, že karty jsou hezky barevné, na povrchu to dává jakýs takýs smysl a je to přehledné. Opravdu oceňuji, jak je systém vykládání karet přehledný, kdy jedním pohledem na stůl získáte zásadní info ohledně toho, za jak dlouho by hra mohla skončit a druhým pohledem na tablo hráče jasně zjistíte, jaké karty potřebuje.

Pravda, v šesti hráčích už je těch pohledů třeba více. I když jsou už poměrně zbytečné. V plném počtu totiž nemáte úplně šanci držet přehled o tom, co se okolo stolu posílá za karty a sledovat, o co komu jde, je nadlidský výkon, takže je lepší se koukat jen před sebe a užívat si jízdu. Ve dvou hráčích si zase často posíláte stále stejné karty. Za mě proto nejlepší zážitek z Bounty Hunters je ve 4 lidech, kdy je chaosu tak akorát a vždy můžete dostatečně kalkulovat, jaká karta se k vám ještě dostane.

Partie Bounty Hunters je vždy rychlá a náhodou nabitá jízda, která dokáže rozproudit herní večer a je i příjemným fillerem na závěr. Což ji odlišuje od ostatních draftovacích her, a je to pro ni velice dobře. Protože v samotném draftování moc nevyniká.