Vydavatelství Asmodee Czech Republic (dříve Blackfire), které má pod palcem českou distribuci herních titulů ze světa Star Wars, vypustilo další seismickou nálož z předaleké galaxie. Novinka Star Wars: The Deckbuilding Game – Clone Wars navazuje na rok starou hru Star Wars: The Deckbuilding Game (recenze zde) a částečně upravuje její mechanismy. Osmdesátkové hrdiny a padouchy z řad povstalců, přisluhovačů Impéria a postav z filmu Rogue One nahrazují postavy z akčních filmových prequelů a animovaných seriálů.
Ať již jste loni vybojovali osud galaxie pro přátele Luka Skywalkera či pro císaře a Darth Vadera, nyní se můžete v této dvojkovce pokusit zvrátit dění, které vládě temna předcházelo. Pod sequelovou verzí je znovu podepsán Caleb Grace, a klonovou edici dal na rozdíl od původní hry dohromady s Frankem Brooksem.
Odtrhnete se od Republiky a postavíte se do čela separatistů a jejich droidí mašinerie, nebo se necháte jako rytíři Jedi ošálit a obrátíte se zády ke klonovaným vojákům v boji za zítřky, které vám již nepatří? A co takto obě edice spojit do jedné velkolepé bitvy?
Rozkaz 66
Jak již název napovídá, hra Star Wars: The Deckbuilding Game – Clone Wars je postavená na budování svého karetního balíčku a provazování efektů pořízených karet. Každý ze dvou hráčů začíná hru s počátečními deseti kartami, které mu umožní nabrat zdroje a pořídit první karty s lepším poměrem cena výkon. Na své ruce máte vždy pět karet, kterými se snažíte ovlivnit osud galaxie.
Herní plochu tvoří nabídka šesti karet a balíček pilotů z Vnějšího okraje. Dále pak stupnice Síly, na níž hráči zaznamenávají přízeň všehomíra, což jim může zlepšit výkonnost efektů. Hráči se střídají v tazích, v nichž mohou provést vícero akcí v libovolném pořadí a mohou z nabídky i nakoupit karty vlastní frakce i karty nenáležící žádné frakci.
Karty jsou trojího druhu – najdeme tu základny, válečné lodě a jednotky. Partii okamžitě vyhrává ten, kdo svému soupeři zničí třetí základnu. Základny a válečné lodě přináší hráči zdroje či další bonusové efekty a zdroje hráč upotřebí na nákup karty z nabídky přímo do ruky. Karty lodí brání základny a při jejich přítomnosti v hráčově prostoru celkem logicky nelze útočit na základny.
Zahrání jednotky vám může okamžitě nějaké zdroje vrátit či pohnout ukazatelem Síly, ale především hráči dávají možnost útočit jak na karty v soupeřově herní oblasti, tak na karty jeho frakce v nabídce karet! Zatímco na lodě a základny se umisťují kostky poškození a je možné dále užít i kostky, které po útoku na první kartu zbydou, tak u karet jednotek je to jiné – poškození se neuděluje a útočník musí vyrovnat číslo obrany napadeného či ho překonat
Případný útok navíc propadá. Každá jednotka přitom může v tahu hráče útočit pouze jednou a snahou hráče je propojovat vícero karet do útoku na jeden cíl tak, aby co nejméně přestřelil a aby získal takovou odměnu z odstraněné karty, kterou může co nejlépe použít pro další bezprostřední akci. Na konci tahu hráč jednoduše odhodí karty jednotek ze svého herního prostoru, všechny karty z ruky i kostky zdrojů, dobere si pět karet a v dalším tahu se znovu pustí do kombinování.
Galaktické novinky
Na významu ve verzi Klonových válek nabírá efekt vykázání, který je značně poupravený a liší se tak od původní hry. Původně schopnost „vykázat kartu“ značila její odstranění do krabice a sloužila k čištění balíčku od slabých karet. Tentokrát lze však kartu dát po uplatnění zdrojů a útoku mimo dosah ostatních efektů.
Tato karta prostě nejde na odhazovací balíček ani není odstraněná ze hry a za specifických okolností se k ní její majitel může opět dostat. Vykázaný balíček se tak chová jako soukromá nabídka karet svého majitele, který tak může při správném zahrání vytáhnout zapomenuté karty, soupeře zaskočit a udolat, ať již na zničující útok takříkajíc ze zálohy či na další efekty.
V rámci pokročilých pravidel si lze nejen zkrátit či prodloužit partii limitem zničených základen, ale při nasazení karty základny do hry po zničení předcházející vybírat z většího množství a zvolit ji tak, aby hráče podpořila v aktuální situaci na bojišti. Lze též proti sobě při zkombinování obou vydaných her postavit separatisty a povstalce či Impérium a Republiku. Navíc je touto kombinací možné zahrát si i ve čtyřech hráčích.
Mně osobně přijde zajímavá možnost vyplácení neutrálních karet, kdy při aplikaci tohoto pravidla hráči nemohou útočit na neutrální karty v nabídce, ale vyplatit je svými zdroji, aniž by si jimi hráč plevelil svůj dobírací balíček. Může se zdát, že toto pravidlo je spíše kosmetické a vyvolává otázku, proč by měl hráč mrhat vlastní zdroje na nechtěnou kartu, ale v některých závěrečných tazích lze tak soupeře odříznout od posil a zároveň čísla útoku směřovat přímo na něho.
Bitva může začít!
Star Wars: The Deckbuilding Game – Clone Wars je fungující titul, který cílí na mladší hráče a rodinné hraní. Z hlediska her ze světa Hvězdných válek se rozhodně jedná společně se Star Wars: Klonové války k těm pravidlově nejpřístupnějším, které ale mají co nabídnout, a to zejména těm, kteří po prvních krůčcích u deskoherních stolů hledají další titul a chtějí se seznámit s mechanismem postupné stavby balíčku. Ikonografie je srozumitelná a v pravidlech se žádné zádrhely nekonají. Hru lze přídavnými pravidly či spojením s předchozí edicí variovat, dokonce nabízí i spojení obou edic. Je ale velká škoda, že pravidla pro hru ve čtyřech nejsou součástí sešitu pravidel a musíte pro ně na internet.
Novinka se pak v porovnání s předchozí edicí příliš neliší a jen pocitově mohu soudit, že je přidán větší důraz na práci se zmíněnými vykazovanými kartami. To platí u separatistů. Hráč za Republiku naopak pracuje jen s kartami ze své odhazovací hromádky. Dá se říct, že to trochu podporuje atmosféru, kdy Temná strana může vyslat posily ze stínu dění, zatímco Světlá strana do boje jen opakovaně vysílá již dokončeným bojem prověřenou jednotku.
Práce s kartami a efekty však na deskoherní scénu nic nového nepřinášejí. Vše je při starém a točí se kolem přímočarého útočení a získávání zdrojů. To však nevylučuje možnost dosahovat karetních kombinací, na kterých je hra postavená. Hra se v tomto opírá nejen o podmíněnost příznivosti Síly, ale i o prvek typický pro tradiční karetní hry typu TCG a LCG, kterým je podtyp karty. Právě díky tomu lze stavět balíček na rytířích Jedi, droidech, vojácích či lovcích odměn a sbírat karty posilující právě danou skupinu.
Díky tomu je s každým dalším tahem možné provádět více a silnějších akcí a je jen na náhodě, jak se karty hráči sejdou na ruce. Čištění balíčku je samozřejmé možné pomocí právě vykazováním karet a jejich případným náhlým nasazením zpět do hry. Ovšem očekávat pestrost kombinací jako u TCG a LCG titulů nemůžeme, obzvlášť přihlédneme-li k faktu, že je balíček frakce omezený na 30 karet.
A ty seš kdo?
Je dobré mít na paměti, že se tu objevují některé postavy z méně známých seriálů a naopak chybí opravdu známé postavy, jakými jsou Yoda, Sidious či členové nejvyšší rady rytířů Jedi nebo rady separatisté (zde přítomný jest pouze Wat Tambor a Nute Gunray). Mezi základnami nalezneme planetu Kashyyyk, ale ve hře nejsou žádní Wookijové. To samé platí o Geonosis a hmyzácích.
Podstatné je, že některé podtypy nedávají herní smysl. Napříč frakcemi nalezneme jen dva vyhnance, jednoho Sitha a tři lotry. Smysl nedává ani uvádění typů letounů, protože se karty v efektech základen ani jednotek na transportéry či stíhače neodkazují, což platí právě i pro vyhnance či lotry. Každá karta má podtyp, ale pouze v těch do očí bijících příkladech nejvyšší četnosti je možné očekávat vůbec nějaké kombinování. Poctivě jsem po několika partiích prošel kartu po kartě a musím konstatovat, že dříve uváděné čtyři podtypy jsou jediné, na kterých lze balíčky stavět.
Proto mě ani tato edice hry přes mou afinitu k epizodám I, II a III deskoherně neuchvátila a byl bych radši za trochu složitější design či alespoň vyšší rozmanitost efektů, především však za přítomnost pouze funkčních karetních podtypů. Proč? U sběratelských her se od hráče očekává zkušenost a je vydán na milost a nemilost vydavateli, který může vydávat karty pro plonkové i nakopávající balíčky. Ovšem všechny podtypy jsou hojné a zejména edice karet s novými schopnostmi vydávají zlepšující karty právě pro ty na první pohled dosud opomíjené rasy a skupiny.
Star Wars: The Deckbuilding Game – Clone Wars je však poměrně skromná rodinná hra a bylo by proto fajn, když by hráč byl inspirován k tomu hledat v balíčku různé cesty, aniž by mezi těmi několika málo cestami byly i ty slepé. Ona to ve výsledku není bouda na hráče, protože si četnost podtypů lze projít před začátkem první partie a hned je jasno. Pak je však nutno se ptát, proč to tak designér navrhl.
Ovšem věřím, že pro mnoho příznivců karetních her a nadšenců do příběhu Skywalkerů se bude jednat o titul, který si snadno osvojí a budou mít v obsažené kombinaci karet základen a jednotek stále co objevovat.