Samozřejmě jsem dalek snah popasovat se s úrovní a rozsahem Stopařova průvodce od Douglase Adamse. Ale dovolím si tvrdit, že návody, rady a tipy tohoto článku vám pro návštěvu Essenu budou stejně užitečné jako slavný ručník. Ať už jej berete vážně, s nadsázkou či ironií.

Pokud se začnete intenzivněji pohybovat mezi nadšenými konzumenty deskových produktů, neubráníte se pocitu, že výlet na essenský Spiel je na úrovni pouti do svaté země, ať už jste jakéhokoliv vyznání a posvátné místo je kdekoliv na Zemi či mimo ni. Pokud máte to štěstí a bydlíte ve škodovácké metropoli západu Čech, čeká vás výlet čítající pouhých šest stovek kilometrů. Pokud jste ale ostravsko-moravsko-polským poutníkem, čeká vás výprava, kterou lze snadno položit naroveň romantickému víkendu v Paříži.

zdroj: tisková zpráva

Německé přivítání

Na výlet za krásami industriálních hal veletržiště Messe Essen se musíte připravit v dostatečném předstihu, zejména co ve smyslu ubytování. Pokud nevlastníte karavan nebo náhodou v reálu nevládnete schopnostmi načerpanými ze simulátoru Hobo: Tough Life, tak zajímat se o volnou postel tak půl roku dopředu je opravdu zdravý přístup s velkou šancí na úspěch.

Každopádně kromě dopravy a noclehu není mnoho co řešit. Klidně dopoledne před cestou si hupsněte do směnárny a vyměňte koruny na nějaká ta eura zcela podle chuti a možností. Utratit, nebo spíš utopit můžete v deskovkách i příslušenství zcela libovolné množství těžce vydřených peněz.

Poté už vás čeká jen časový přesun – šest až dvanáct hodin odvislých od dálniční situace, schopností pilota vašeho vozu, kvality navigace a dalších nevypočitatelných okolností. Je čtvrtek desátá ráno a vy se ocitáte před branami festivalu. Samozřejmě před jednou z nich, poněvadž každá z několika bran leží někde jinde a vy jste rádi, že jste se probojovali přes zástupy alespoň k jedné z nich. Lístek samozřejmě už dávno třímáte v rukou, nejste žabaři a koupili jste ho se slevou přes internet.

BUM! Odbijí celá a vy se valíte s masou vám podobných nadšenců do vstupní haly, kde vás čekají … další vstupní dveře. Je vidět, že architekt věděl, co návštěvníci chtějí a potřebují. Rozhodně nejde o vstupní dveře, které umožní v rozumné míře proudit davu návštěvníků dovnitř, plynule se rozprostřít a roztéci mezi stánky a výstavní plochy. Kdepak! Návštěvník si musí nejprve prohlédnout vstupní bránu a když se konečně proplazí dovnitř, může si v klidu půlhodinky prohlédnou interiéry vstupního amfiteátru včetně zablokovaných interiérových dveří. No nic, zítra si přivstanete a půjdete o půl hodinky dřív s vírou, že to neudělají i ostatní.

zdroj: tisková zpráva

Davové šílenství

Co se bude ale dít, když se nakonec proderete do prostor veletrhu, to už popravdě záleží jen a jen na vás. Každý totiž essenské orgie prožívá trochu odlišným způsobem a žádný z nich není lepší nebo horší než ten druhý. Rozhodně však není marné být trochu připravený. Pominuli pověstný ručník, je rozumné nic neočekávat. Respektive naopak. Očekávejte hodně lidí, kteří si nenechají ujít žádnou příležitost, aby obsadili kterýkoliv volný stoleček, u nějž si lze zahrát nějakou hru.

Pokud už se vám podaří nějaké to volné místo najít, je v tom většinou něco podezřelého. V lepším případě je hra zamluvená na konkrétní hodinu; předchozí partie skončila o něco dřív a tutor znalý pravidel si v zoufalství odběhl na toaletu či pro kbelík kávy. V horším případě jde třeba o prototyp, což je hra v různém stádiu vývoje. Na tom není nic špatného. Leckdy jde o vskutku perspektivní kousky. Jenže na 100 procent si je nemůžete koupit. Což je frustrující, protože vy si z Essenu něco přivézt chcete!

Jak je ale možné, že kolem vás – hlavně dopoledne – proudí řeka nadšených a veskrze se usmívajících tváří? Důvod je ten, že pokud opustíte ty nejprofláklejší zóny megafirem jako Fantasy Flight Games, Days of Wonder, Kosmas či Pegasus Spiele a posunete se z Halle ein, zwei, drei do čtyřky, pětky a šestky, zjistíte, že v nich se dá nejen chodit, ale i dýchat a také najít místo u nějaké hry. U všech stánků jsou k dispozici vysvětlovači, kteří vás zasvětí do pravidel a vy si podle obtížnosti a délky můžete užít celou partii, její část a nebo jedno ilustrační kolo.

A přesně tímhle způsobem si Spiel užívají moji parťáci a já. Sice jsme jako mnozí opásáni předem připraveným seznamem her, které by nás teoreticky mohly zajímat, ale tento list papíru nás pouze jemně vede zlovolnými proudy mezi stánky. Nebojíme se zakotvit v neznámém přístavu, v něm pak okusit nový a exotikou vonící deskoherní zážitek. Nemusí jít vždy o nezapomenutelnou seanci, ale dává vám to příležitost odhalit drobné klenoty, které často velké herní komunitě zůstávají skryty. A navíc? Navíc si výrazně víc zahrajete.

zdroj: tisková zpráva

Prokletá sobota!

Není ale nutné propadat skepsi, zvlášť pokud jste na veletrhu poprvé a prostě chcete zkoušet novinky a zejména ty horké až žhavé. Ve čtvrtek a v pátek se stačí zahalit do pláště trpělivosti a prostě si u stánku či herního stolku počkat, než se místa uvolní. Většinou postačí, když se jednoduše mrknete, v kterém kole jsou ti šťastnější, kteří našli flek před vámi, případně se rovnou optáte, na jak dlouho to ještě vidí. Budete často překvapeni, že to čekání vlastně až tak dlouho netrvalo. Protože čas na téhle výstavě utíká úplně jiným tempem. Neuvěřitelně rychle!

Jistě jste už zaznamenali podivný fakt, že se neustále zmiňuji jen o čtvrtku a pátku a přitom Spiel trvá až do neděle. Ve svých mladicky nerozvážných letech jsem si koupil čtyřdenní vstupenku a snažil se ji využít samozřejmě až do dna. Garantuji vám, že zejména v sobotu si to do dna totálně vyžerete, protože najít místo na hraní je skoro nemožné.

Pokud nějaké existuje, tak se k němu přes zástupy stejně nedostanete. A tak jedna z rozumných možností, jak v sobotu na výstavě existovat, je domluvit si v pátek vyzkoušení konkrétních her v předem rezervovaný čas. To sice nejde úplně všude, ale výjimky se najdou. Každopádně jednou, dvakrát jsem sobotu zkusil a děkuji, již nechci více. My prostě na veletrh v sobotu nechodíme!

zdroj: tisková zpráva

Spiel není jen o veletrhu

Dává ale smysl táhnout se přes půl Evropy kvůli dvěma dnům? Tak to prrr! Protože náš Essen pokračuje i o víkendu. Jen místo tísnění v plechových halách se v klidu nasnídáme a už od rána čteme každý nějaká pravidla novinek nakoupených či získaných během předchozích dvou dnů. Celou sobotu trávíme zkoušením, hraním a testováním nových deskových her, které každý z nás porůznu ukořistil. Tento způsob veletrhu Spiel zdá se mi poněkud perfektní. Užijeme si spolu festivalovou atmosféru, potkáme se a popovídáme s kamarády a známými, zároveň ale odehrajeme i nespočet nových kousků. Letos mám načárkováno okolo dvaceti titulů.

Na závěr ale z nory vylézají dvě takové neodbytné otázky. Za prvé, jak si někdo může říkat herní nadšenec a nezajímat se o ty největší hity sezóny? Řekl bych, že tohle je jeden z velkých rozdílů mezi videoherní sekcí a námi, papírovými hráči a škrabaly. Není totiž důvod se někam příliš hnát. Ty profláklé a kvalitní tituly se u nás s železnou pravidelností objeví dříve či později v lokalizované verzi.

Na rozdíl od počítačových her, kde si můžeme o české verzi většinou jen nechat zdát, deskovky naopak zažívají s každým rokem větší a větší boom na území naší prťavé republiky. Například Discover: Lands Uknown – extrémně promovaná až hypovaná hra od americké společnosti Fantasy Flight Games – měla celosvětový release 25.10., tj. právě ve čtvrtek kdy začal Spiel 2018. V ten samý den jste si ji mohli pořídit u nás v kompletně lokalizované verzi pod názvem Discover: Země neznámé.

Podobně to bylo třeba s remakem závodní hry Rivalové a dalšími kousky. Navíc o hrách, které se válely na piedestalech herních žebříčků, se dozvíte tuny informací z videí a článků, které se už během akce samotné šíří jak zhoubný tumor. Ale o potenciálně zajímavých kouscích od malých vydavatelství je povětšinou zpráv a hodnocení pomálu.

Každý rok se totiž znovu a znovu ukazuje, že na vytvoření špičkového deskoherního titulu nestačí jen peníze a tisíc vývojářů. Hráči deskových her totiž neprojevují velkou náklonnost k repetitivním pokračování ve stylu velkých videoherních sérií. Letošní pomyslný král deskoherní scény tak může opravdu vzejít i z těch nejzapadlejších a nejnuznějších zákoutí.

zdroj: tisková zpráva

Potkáme se za rok?

A ta druhá otázka? Proč se bavit o tom, jak si užít Essen, když další je až na podzim 2019? To je jednoduché. K čemu to psát týden před akcí, když stejně už neseženete postel ani řidiče? To by bylo jen prachsprosté týrání vaší touhou zmítané deskoherní duše. Ne! Naopak teď si už můžete domlouvat kumpány, s kterými tuhle anabázi příští rok podniknete. Protože ve víc se to dobře táhne.

Zabookujete si nějaký ten penzionek či místo pod mostem. Domluvíte si u šéfa dvou až třídenní dovolenou v naprosto nepochopitelném období roku. Navíc postupně zapomenete, jak šílená samotná akce je. S každým měsícem, každou novou zprávou, teaserem či kickstarterovou kampaní, která bude kulminovat v německém Porúří, se budete víc a víc těšit. Protože těšení je esenciální součást epické výpravy SPIEL 2019.