O Symbaroumu na Games.cz nevyprávím poprvé. Nejprve jsem si už před rokem vzal na špacír základní corebook a posléze v souhrné recenzi představil tři hlavní doplňkové knihy. A můj verdikt zněl v obou případech prakticky stejně: Symbaroum je systémově děravé a místy zbytečně čtenářsky náročné TTRPG, které ale všechny své nedostatky bohatě kompenzuje krásným slohem, naprosto excelentní vizuální stránkou a především výborně propracovaným světem, do kterého je radost se ponořit.

Jenže ono to s tím nořením není zas tak jednoduché. Aktuální korpus Symbaroumu se skládá ze základní knihy, tří rozšíření, pěti sborníků dobrodružství, pětidílné kampaně a ani já sám nevím, kolika .pdf doplňků. A teď si představte, že jste game master, který se svou skupinkou touží vyzkoušet něco nového, třeba právě Symbaroum, a rádi byste svým hráčům představili krásy a hrůzy téhle hry co možná nejrychleji a nejlépe, než se jim zase začne stýskat po Tomb of Annihilation. Jak tedy na to?

Jako první by se samozřejmě nabízela možnost se pustit rovnou do Wrath of the Warden, tedy prvního dílu zmiňované kampaně Trnového trůnu. Jenže jak vám řekne libovolný člen jinak ohromně oddané a nadšené komunity, Strážcův Hněv je mizerně napsaný modul a jeho odehrání vyžaduje značné množství přepisů, ideálně poté, co si vypravěč přečte zbytek kampaně, aby vůbec věděl, kam má celý příběh směřovat. Tady rozhodně nezačínejte.

zdroj: Foto: Free League

Pak tu máme tzv. Copper Crown Trilogy, sérií tří volně navazujících příběhů Promised Land (který je součástí základního corebooku), Mark of the Beast a Tomb of Dying Dreams (které jsou spolu s prvním dílem součástí fyzické Adventure Collection). Tahle trilogie má výhodu v tom, že hráče hezky pozvolna uvede do značně komplikovaného světa. V prvním scénáři postavy přichází do nově založené Ambrie jako váleční uprchlíci a mohou se všechny nové zákonitosti učit stejným tempem, jako jejich hráči. 

To se ale projevuje na tempu. Měděná Koruna sice krásně staví herní svět, ale z hlediska hratelnosti to, řekněme si upřímně, není vyložené terno. Promised Land je de facto úplně lineární tutoriál, ve kterém jen přecházíte jeden horský průsmyk; Mark of the Beast je de facto interaktivní průvodce po Bodlotvrzi maskovaný za nepříliš objevnou detektivku; a teprve v Tomb of Dying Dreams se konečně dočkáte toho, co mnoho hráčů považuje za jádro symbaroumského pudla, totiž expedice do temného srdce Davokaru. Skupiny ochotné investovat do hry více času a důvěry tahle trilogie odmění solidně odvedenou expozicí, ale méně trpělivé hráče by mohla zrovna tak i odradit, protože jí zkrátka trvá docela dlouho, než začne být o tom, o čem by Symbaroum být měl.

Máme tu ale ještě třetí možnost. Free League nedávno k Symbaroumu vydali Starter Set určený právě pro ty hráče, kteří chtějí co nejrychleji a nejjednodušeji zjistit, proč je kolem toho “švédského DnDčka” takový povyk a jestli jim vlastně stojí za pozornost.

O povaze Davokaru 

Předně si řekněme jeden neoddiskutovatelný fakt: Tenhle starter set má fakticky nevděčnou úlohu. Má vás totiž na velice omezeném prostoru nalákat na hru, jejíž největší devizou je její hloubka.Když jsem výše naznačoval, že jádrem tohoto RPG jsou výpravy do temného hvozdu, nebylo to z mé strany vyloženě upřímné. A i hra samotná v tomhle trochu klame tělem. On se na téhle dobrodružné premise snadno staví marketing a hezky se o ní píše v recenzích. “V Symbaroumu se pouštíte na nebezpečné výpravy do lesa o velikosti britských ostrovů plného monster a pátráte po troskách dávno padlé civilizace.” Zní to cool a je to bezpochyby důvod, proč se do hry spousta lidí pustí. Ale nemyslím, že je to i důvod, proč u ní následně i zůstávají.

Tím pravým důvodem je podle mě to, jak skutečný svět Symbaroumu umí být. Jak střípky porůznu rozházených legend postupně vyjevují dávno zapomenutá tajemství. Jak se pletichaření a politické machinace jednotlivých frakcí odhalují klidně po letech herního času. Jak každé náhodné NPC může fungovat jako médium, skrz které vypravěč předá hráčům další úhel pohledu na mnohovrstevnatou povahu téhle reality. 

Symbaroum je exponenciálně lepší a lepší s tím, jak se do jeho settingu noříte hlouběji a hlouběji. Jenže to vyžaduje prostor a čas. Prostor na stránkách příruček a čas u herního stolu. Takže jak máte tenhle zážitek hráčům předat, když máte k dispozici starter set s pěti stránkami na popis jednoho města a dva krátké scénáře o deseti stránkách každý?

Uvážíme-li, s jakým málem si tu museli autoři vystačit, řekl bych, že odvedli velice dobrou práci, vlastně asi nejlepší, jakou mohli. Obě dobrodružství se snaží dostat hráče co nejrychleji do akce bez zbytečného vysvětlování, ale zároveň nezapomínají na svých koncích nahodit pár udiček, které by v hráčích měly vzbudit onu klasickou symbaroumskou zvědavost: “Tyjo, co myslíte že tamto vlastně znamenalo?” 

A tím bych to asi mohl utnout. Možná bych i měl. Určitě nechci tenhle starter set šikanovat za něco, co asi nikdy ani nemohl splnit, ale nedá mi to, abych nezdůraznil, že nějaká cena za přímočarost tu je. A pravděpodobně ji bude muset zaplatit vypravěč skupiny. 

Kvůli akčnějšímu přístupu starter set vynechává spoustu detailů a maličkostí o herním světě a jistě, jinak to nejspíš ani udělat nešlo, ale Symbaroum na vší téhle “vatě” kolem de facto stojí. Bez všeho toho koření není vlastně zas tak odlišný od víceméně libovolné grimdark DnD homebrew kampaně. To, co ho odlišuje, jsou všechny ty nuance a celková provázanost světa, kterou musí vypravěč hráčům nějak prodat. Což ale vypravěč udělat nemůže, když o nich ve starter setu není ani zmínka.

Brožurky v boxu obsahují hodně prořídlou kapitolu o historii světa, základní přehled nejdůležitějších frakcí a zkrácený, ale přiměřeně dostačující popis Bodlotvrze coby jednoho z nejdůležitějších lidských osídlení v settingu. Je to alespoň něco, ale není toho zrovna moc. 

 Kdybych tohle hrál bez jakékoli předešlé znalosti o Symbaroumu, nepřipadalo by mi to jenom jako nějaký další DnD klon?

A já samozřejmě chápu, že pointou starter setu nemá a asi ani nemůže být jít takhle do hloubky, ale zároveň jsem se při hraní kolikrát přistihl při myšlence: “Kdybych tohle hrál bez jakékoli předešlé znalosti o Symbaroumu, nepřipadalo by mi to jenom jako nějaký další DnD klon? Nebyla by Bodlotvrz prostě jen další městečko dobrodruhů a Davokar prostě jen další začarovaný les?” A to jsou otázky, které by mě zrovna u Symbaroumu nikdy napadat neměly.

Tenhle problém má naštěstí poměrně jednoduché řešení, alespoň pokud game master netrpí nedostatkem elánu. Na stránkách vydavatele si můžete zdarma stáhnout quickstart verzi pravidel, kde najdete pasáže o historii a kultuře světa v nezkrácené podobě. A také plný výčet zvláštních schopností, monster a krátké dobrodružství Blight Night, které lze ke scénářům ze starter setu snadno připojit. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, trochu těžko se mi vybavuje cokoli podstatného, co by v plném corebooku bylo a ve quickstartu ne. 

Nicméně, v kombinaci s tímhle zdrojem by měl mít vypravěč dost informací na to, aby hře dal onen kýžený punc unikátnosti. A pokud nemá síly na všechno to extra studium… Inu, za mě je to škoda, ale pořád mu zbudou k odehrání dvě expedice, které se dají s klidem označit za solidní symbaroumský standard.

První z nich, Where Darkness Dwells, sice nabízí snad až příliš klasickou strukturu a zápletku, ale pořád se tu najde alespoň pár zvratů na ozvláštnění zajeté formule. Oproti tomu Gathering Storm už je koncepčně rozhodně zajímavější a i naši skupinu, která Symbaroum hraje už přes rok, posunula na židlích o pár čísel blíž k okraji. Obzvláště druhý scénář se pak odehrává v opravdu vizuálně ohromující lokaci, takže s vypravěčem, který zvládá barvitě líčit megalomanské scenérie a řádně dirigovat atmosféru, tyhle příběhy rozhodně zazáří. 

K tomu tu máte i pravidla pro náhodné události při cestování v Davokaru, které jsou za a) sice zjednodušená oproti corebooku, ale za b) nějakým záhadným způsobem stále překombinovaná, nicméně za c) stále funkční. Hodíte pár kostkami a zjistíte, jestli někomu zplesnivěly suchary nebo družinu přepadne zkažeností stižený los. A nejde jen o losa, tenhle set se s vámi nebude vůbec mazlit.

  zdroj: Foto: Free League

Oba scénáře nabízí pár překvapivě tuhých střetů, s čímž na jednu stranu nemám valný problém. Od starter setů sice člověk obvykle napálenou obtížnost nečeká, ale budiž, mají sloužit jako představení světa a co lépe představuje Symbaroum než monstrum, které se nečekaně vyloupne zpoza stromu a roztrhá vás na cucky dřív, než stihnete ze sáčku vylovit dvacetistěnku.

Jen mám závažné pochybnosti o tom, kolik z té obtížnosti bylo tvůrci doopravdy zamýšleno. V úvodu Where Darkness Dwells najdeme tvrzení, že “nenabízí žádné přehnaně náročné výzvy”, čemuž bych se tu teď rád srdečně vysmál, protože právě v tomhle scénáři jsme si se skupinou zažili naše historicky první TPK (total party kill), a to ani ne u finálního bosse. Když někdo uvede svůj scénář podobně optimistickou frází a zároveň do něj vloží skupinu nepřátel s útokem -5 a poškozením 7, nutí mě to pochybovat, jestli chápe, co ta čísla v jeho hře vůbec znamenají.

Ani druhý scénář se v tomhle nedrží nijak zkrátka a doteď mám pocit, že závěrečný střet jsme přežili naprostou náhodou. A to nemluvě o příšernostech, jaké vám při cestování můžou padnout na kostkách dílem pouhého RNG. Ale fajn. Symbaroum má v popisu práce být trochu těžký a zlý. A svým způsobem je osvěžující, že hrozby v jeho scénářích nejsou vždy šité postavám na míru. Netvorům z Davokaru je jedno, jakou máte úroveň. Chutnáte pořád stejně. 

O povaze švédského herního designu

Takže abychom si v tom udělali pořádek: Symbaroumský starter set je moc fajn. Obsahuje jeden docela dobrý a jeden velmi dobrý scénář k odehrání; i přes rozsahová omezení zvládá prodat aspoň něco z kouzla originálu; a pokud je game master ochotný si při přípravách máknout o něco víc, nic mu nebrání hru přiblížit ještě více k vizi plné hry. A pokud umí dobře pracovat s atmosférou a vizuálními popisy, mohou se hráči těšit na opravdu skvělý zážitek.

A víte co? Někdy bych chtěl recenzi na libovolný Symba-produkt podobně optimisticky i zakončit. Jenže to by v něm zase nesmělo být tolik všemožných prkotin a přešlapů, které celkový zážitek nešťastně strhávají dolů. Některé z nich starter set nutně podědil po originálu, jiné jsou tu proto, že… asi proto, že to tak ve Švédsku mají rádi.

Čeho si člověk všimne jako prvního je, že textu chybí důkladnější redakce. Ne že by se to snad vyloženě nedalo číst, ale těch několik zbytečných překlepů a jedna zopakovaná věta zbytečně tahají za oči, zatímco špatně nadepsaná tabulka nejspíš způsobí nejednomu game masterovi vyrážku ze škrábání se za uchem. Na tam krátkém rozsahu je těch chyb opravdu moc.

Ačkoli jsou scénáře jako celek zábavné, na mikro-úrovni opět místy trpí něčím, čemu nejspíš začnu říkat Švédský TTRPG syndrom, tedy chorobnou potřebou cpát do hry přehršel náhody v mylném dojmu, že to má na hratelnost mnohem pozitivnější vliv, než jaký to ve skutečnosti má.

A tak v několika bodech scénář vyžaduje, abyste místo jednoho úspěchu nahodili tři, protože to asi má být napínavější (ale já to doporučuji prostě ignorovat). Jindy scénář automaticky počítá s tím, že postavy hodí nějaký test, aniž by poskytl řešení pro variantu, kdy hráč selže (a já opět doporučuji takový hod prostě ignorovat). Ekonomika světa je stále stejně nepovedená jako v originálu, takže např. průvodci Davokarem pomáhají dobrodruhům hledat artefakty o hodnotě stovek až tisíc thalerů, ale sami si nechávají platit v řádu jednotek na týden. 

Pro nováčky také bude matoucí spousta věcí v denících předpřipravených postav. Ne všechny vlastní táborové vybavení, ale jestli to má mít nějaký reálný vliv na hratelnost, to se hráči nedozví. V některých denících chybí u zbrojí záznam o postihu na obranu a není jak ověřit, jestli je chyba v nezapsaném údaji, nebo výsledném čísle. Dvě postavy mají v inventáři jedy, ale těžko říct, k čemu jsou, protože podle plných pravidel na jejich použití potřebujete speciální talent, který ale ve starter setu není zahrnutý.

Jak jsem rozmazlený ostatními starter sety od Free League, mi tenhle připadá zkrátka o něco chudší

A když už jsme u předpřipravených postav, z jejich designu taky nejsem úplně moudrý. Scénáře jsou zjevně balancovány pro všech pět postav naráz, ale vzájemně si rozhodně nejsou rovny. Především goblin Ulifos je vyloženě mizerně rozvržená postava, zatímco bez Elgaie a především Yndera se šance skupiny na přežití extrémně tenčí. A proč jsou vůbec postavy a jejich statistiky rozepsány na konci brožurky pro vypravěče, ne pro hráče? 

Jo a ten člověk, který se rozhodl čtyři hlavní aktéry druhého scénáře pojmenovat Akaro, Magada, Lafarda a Larkan a očekával, že se v těch jménech někdo vyzná, tak ten ať si jde dát facku. 

O povaze příliš tenkého papíru

Pokud jde o fyzické zpracování starter setu, tak ten je tu o stupeň slabší než jiné boxy od Free League, ale stále nejde o nic, nad čím by člověk musel vyloženě ohrnovat nos. Zamrzí, že oboustranná mapa Bodlotvrze a Davokaru má velikost pouze A3, obzvláště když ji srovnám s parádní mapou ze starter setu Aliena. S vetřelcem ale sdílí stejný tenký papír pro deníky postav, který třeba oproti těm z The One Ring působí zbytečně levně a křehce. 

Kromě toho v krabici najdete ještě sadu kostek (pěkných) a jeden plánek pro každý ze scénářů (postačující) a… No, a to je všechno. Ne že byste toho vlastně potřebovali víc, ale s tím, jak jsem rozmazlený ostatními starter sety od Free League, mi tenhle připadá zkrátka o něco chudší. Třeba takové kartičky s popisem zvláštních schopností by se hodily, obzvláště pro game mastera, který je jinak v bojích odkázaný na spoustu listování. Dávaly by tu ostatně mnohem větší smysl než třeba ve zmiňovaném The One Ring. 

Obě brožury s pravidly jsou ale zpracované kvalitně a bytelně a nešetří ilustracemi, což je v případě Symbaroumu vždy důvod k oslavám. Jen škoda, že jde o ilustrace posbírané z ostatních knih. Pokud se tedy někdy pustíte do čtení dalších příruček, spoustu obrázků uvidíte podruhé.

Klíčová odpověď

Takže. Řekněme, že jste game master, který se svou skupinkou touží vyzkoušet něco nového, a rád by svým hráčům rád představil krásy a hrůzy Symbaroumu.

Kde tedy máte vůbec začít?

Stále si myslím, že čistě z hlediska vyprávění má Copper Crown navrch. Pokud máte trpělivé hráče, kteří jsou ochotni dát nové hře všanc několik herních sezení a nevadí jim načíst pár desítek stran o historii světa, Měděná Koruna je za mě stále lepší volbou. Neznamená to ale, že na scénáře ze starter setu musíte zanevřít, naopak, mohou fungovat jako parádní intermezzo mezi druhým a třetím dílem trilogie. 

Pokud ale nechcete zbytečně mrhat časem a toužíte se co nejrychleji vrhnout na přípravy své první expedice, Symbaroum Starter Set vám poslouží velice dobře. A pokud si dá vypravěč extra práci s přípravou, možná nakonec oproti plné hře ani nepoznáte rozdíl.