Lazaxské císařství padlo za soumračných válek. A z jeho popela povstávají jednotlivé galaktické národy, aby se utkaly o uvolněný galaktický trůn.

Přijde vám tohle povědomé? Tato premisa epického vesmírného dobrodružství je totiž neodmyslitelně spjatá s legendární hrou Twilight Imperium, epickou sci-fi deskovkou až pro osm hráčů, kteří se v rolích barvitých vesmírných národů utkávají vojensky, technologicky a politicky o právo vládnout galaktickému impériu. Tato hra vyšla již ve čtyřech edicích a její příběh inspiroval vlastní knižní sérii… A vy si teď tento příběh můžete užít zbrusu novým způsobem v „roll & write“ hře Twilight Inscription.

Pokud vás to trochu mate, nejste sami. Mnoho hráčů kroutilo nad oznámení hry Twilight Inscription hlavami a mnozí to považovali vyloženě za vtip. Přece jen, prohlásit, že přenesete pocit z mnohahodinové interaktivní strategické řežby do hry ovládané kostkami a fixou, vzbuzuje oprávněné pochyby. Přiznávám se, že i já jsem byl ze začátku naplněn skepsí. Ale řekl jsem si, že dám Twilight Inscription poctivou šanci ukázat, co v něm je.

zdroj: Vlastní foto autora

Zářivý vesmír

V krabici toho je poměrně hodně: Osm oranžových fix, třiatřicet plastových smývatelných archů o něco větších než klasická A5, dvě hromádky karet různých rozměrů a šest velkých krásných kostek. Ano nedá mi to hned hodnotit, jelikož vizuálně Twilight inscription vypadá opravdu nádherně. Už jen samotná krabice patří za mě k těm hezčím a UV spot, který dodává lesk nápisu, je opravdu pěkný detail.

Dominantou hry jsou však kostky – velké průhledné kusy plastu s podivnými znaky, mezi kterými září zejména tři křiklavě barevné bonusové kostky zaměření. Všechny archy, na které budete kreslit, jsou neonově barevné, žádný nudný černý vesmír a karty mají příjemnou povrchovou úpravu. Ale důležitější je, co je na nich samotných. Na standartně velkých kartách jsou relikvie, agendy a společné cíle. Na velkých kartách pak události, které řídí celou hru a jednotlivé frakce. Frakcí je zde 24, tedy najdete zde všechny, které jsou přítomné v Twilight Impériu 4 a jeho rozšířeních.

Skvělé je, že každá frakce má na zadní straně karty popsaný svůj příběh, historii a motivaci toho, proč usiluje o galaktický trůn a vy se tak můžete aspoň trochu ponořit do fascinujícího příběhu této galaxie.

Epická nálož pravidel

Na krabici Twilight Inscription je napsáno, že se jedná o „epický roll & write zážitek“ a co se týče rozměrů a komplexity pravidel, tak to rozhodně splňuje. Dobrá, možná trochu křivdím – pravidla tolik komplexní nejsou, ale je jich hodně. Každý hráč dostane 4 různé archy a na každém z nich je de facto vlastní zakreslovací minihra, která se řídí vlastními pravidly.

Na archu navigace budete prozkoumávat a zabírat planety. Na archu expanze hrajete takové bingo, kdy vám zabrání celých sloupců či řádků bude odemykat bonusy. Na archu průmyslu musíte prostorově plánovat, jelikož bonusové pole můžete zabrat, jen pokud jste nějaké sousední pole předtím obětovali a sešrotovali. A na archu válečnictví budete zakreslovat různé tetrisoidní tvary, které představují vaše jednotky, za účelem mít jich víc než vaši sousedi.

Na veškeré tyto akce spotřebováváte takzvané zdroje – symboly nacházející se na kartách událostí strategie a na kostkách. Nejčastěji z těchto zdrojů budete mít k dispozici materiály, které jsou na třech stranách základních kostek, o něco více je vzácnější vliv, který je na dvou stranách a výzkum se nachází jen na jedné.

zdroj: Vlastní foto autora

Hra probíhá simultánně – poté, co se otočí událost, si zvolíte aktivní arch, na kterém spotřebujete zdroje uvedené na kartě. Poté, co všichni zakreslí vše potřebné, se hodí kostkami a ty vám dají další zdroje, které využijete na zakreslení dalších věcí na ten samý arch. Bohužel k dispozici máte jen nudné černé základní kostky a ty krásné barevné, které vám nabízejí až dva zdroje od každého ze tří typů, nemůžete použít, dokud si je neodemknete.

To sice není tak těžké, ale díky tomu, že si budete odemykat kostky, tak můžete přijít o jiné přínosy, které byste mohli získat. A také vám to může odtáhnout pozornost od společných úkolů. Ke každému archu se váže jeden úkol, který se každý snaží splnit co nejdříve, stejně tak lákavé je co nejdříve se dostat na centrální planetu galaxie – Mecatol Rex.

Ne, že by jej nešlo split později, ale dostanete za něj míň bodů a o ty tady jde především. A podcenit také nechcete přípravu na speciální události, které se po prvních pár kolech vždy střídají se standartními strategickými koly.

Při válce porovnáte sílu svých jednotek se sousedy po vaší pravici a levici, a pokud se nevyzbrojíte dostatečně, získáte místo skvělých bonusů jen negativní body. Událost „výroba“ je ke hráčům štědrá, avšak pokud podceníte průmysl, tak vám tato událost přinese pramálo zboží… to sice nezní tak hrozně jako prohrát válku, ale mít či nemít k dispozici žolíkové zdroje dokáže rozhodnout a výhře.

Při událostech rady budete hlasovat o zákonech a nařízeních, které dokážou zamíchat dosavadním děním tím, že výrazně z(ne)výhodní určité aspekty hry. Zruší se postihy za prohrané války, nebo se naopak vytěží zboží ze zabrané populace? Pokud si nenasbíráte dost hlasů na arších průmyslu a expanze, tak přenecháte rozhodování vašim soupeřům.

Každá z těchto událostí se ve hře vyskytne třikrát, teda až na válku, která je v balíčku událostí čtyřikrát, přičemž po čtvrté válce, která nastane buď v 25. nebo 27. kole, hra končí.

Jak jsem říkal, v Twilight Inscription se toho děje opravdu hodně. Proto je skvělé, že je v pravidlech ustanovená role mluvčího. Tedy nejzkušenějšího hráče, který hru vede: Předčítá události, řídí hlasování, sleduje, jestli mají ostatní zaznačeno vše správně… A za odměnu může házet těmi krásnými velkými kostkami.

Další způsob, jak se hru snažili autoři zpřístupnit, je zkrácená verze pravidel s názvem „Učte se při hře“. Tato šestistránková brožurka bohatě ilustrovaná příklady vás provede prvními pěti koly hry a vysvětlí vám při tom její základní principy. Na můj vkus je ve svém vysvětlování místy až příliš stručná a porce informace vám dávkuje jako přísný dietolog.

Při každém kroku člověku vyvstanou další a další otázky. Co je tenhle symbol? A jak přesně funguje tahle technologie? A co se stane když…? Naštěstí v plnohodnotných pravidlech všechny tyto odpovědi snadno dohledáte. Ale minimálně pro mě a mou herní skupinu tato příručka moc nefungovala.

zdroj: Vlastní foto autora

Nekonečné možnosti

Twilight Inscription vám servíruje excesivní výběr možností a voleb, ale zároveň vám dává i jistou směrovku, které z nich zvolit – tou směrovkou jsou jednotlivé vesmírné národy. Jejich schopnosti vám určí, který z aspektů hry budete chtít vytěžit nejvíce – Baronství Letnevů je čistě militantní mocnost, Hakanské Emiráty se spoléhají na sílu svého průmyslu a Saarské klany vynikají v prozkoumávání vesmíru. Na vás je tedy hlavně vymyslet, jak využít jejich síly co nejefektivněji a vybrat ty možnosti, z nichž budete moci vytěžit co nejvíce. Protože rozhodně nezvládnete udělat všude všechno.

Tohle vymýšlení je o to zábavnější díky tomu, že jednotlivé archy jsou mezi sebou propojené – nejvíce tomu je mezi navigací a expanzí, kde abyste mohli expandovat na nějakou planetu, musíte ji nejprve zabrat při navigaci nebo dobýt v úspěšné válce. Válečnictví se svou silou opírá zejména o silné jednotky, které je třeba nejprve odemknout speciálními přínosy z archu expanze. Průmysl těží ze všech tří archů a zpětně nabízí vzácné zboží a odemykaní kostek zaměření.

Příjemné je, že ve hře toho postupem času dokážete udělat víc a víc, a to jak díky odemčeným kostkám, tak díky technologiím, které vám umožní být mnohem efektivnější na arších, kde jste si je odemkly. A díky výše zmiňovanému propojení se dočkáte krásného řetězení bonusů, kdy vám spotřebování surovin odemkne jednu věc, díky které získáte další věci, to spustí vaši schopnost, která vám dá bonus tady a támhle a díky tomu získáte velkou spoustu dalších bodů.

zdroj: Vlastní foto autora

Vše je ale hlavně podmíněné náhodou, která je všudypřítomná – jak v kostkách, tak v kartách událostí. Padne ta surovina, kterou zrovna potřebujete? Přijde teď válka nebo výroba? Můžu si dovolit počkat se získáním hlasů pro radu ještě jedno kolo? Krása hry je v tom zkoušet tyhle věci předvídat, plánovat okolo nich, mitigovat je a pokoušet štěstí. Pravda, ne každý tolik náhody ocení.

Solitér s multiplayerem

Hraní Twilight inscription je každopádně epický zážitek. Témeř chvástavý nápis na krabici nelhal. I proklamovaná herní doba mezi 90 a 120 minutami sedí téměř přesně. Avšak úplně nesouhlasím s tím, že je hra určená pro 1 až 8 hráčů. Bez mučení přiznávám, že v 8 lidech jsem ji nehrál a ani po tom netoužím. Ačkoliv hra probíhá z větší části simultánně, tak více hráčů na zážitku nijak nepřidává.

Stále vás nejvíce zajímají jen vaši přímí sousedi a sledovat, jak blízko má kdo ke splnění kterého úkolu, stejně většinou nezvládnete. Navíc čím více hraje lidí, tím větší je šance, že se někdo zasekne nad optimalizací či dlouhém kombo tahu. Většina lidí si tak hru nejvíc užije ve třech či čtyřech hráčích. V méně než třech lidech hra totiž funguje trochu jinak – je zde přítomný virtuální hráč, který kupodivu funguje výborně!

Ovládání automatického hráče je geniálně jednoduché. Na speciálním archu vždy po hodu kostkami zaškrtnete na stupnicích ty symboly, které padly na barevných kostkách. Těchto šest stupnic simuluje závody o obsazení Mecatolu Rex a plnění jednotlivých úkolů, stejně jako závody ve zbrojení a získávání hlasů. Neděláte tak při hraní ve dvou či v sólu skoro nic navíc, jenom zaškrtnete tři symboly a pak přemýšlíte nad svým tahem.

Při válce jednoduše porovnáte svoji sílu s nejvyšším zaškrtnutým číslem na stupnici a podobně je tomu u rady. Karty agend jsou vždy buď obecně negativní, nebo pozitivní, a vy tak táhnete vždy dvě různé karty a vyhodnotíte buď pozitivní, pokud máte více hlasů než automa, nebo negativní v opačném případě.

Tahle jednoduchá a skvěle fungující umělá inteligence způsobila, že jsem si Twilight Inscriprion zamiloval především jako sólo hru. Zdaleka nejsem vášnivý sólo hráč, ale téhle hry si dám sám i několik partií za sebou. Dostanete totiž identický zážitek jako ve víc hráčích, který je plný té hromady rozhodnutí, těch lákavých možností, toho kombinování a optimalizování, aniž byste svým dumáním někoho zdržovali nebo někdo zdržoval vás.

zdroj: Vlastní foto autora

V sólu není problém stihnout partii za 45 minut, během nichž prožijete smutek i nadšení z hodů kostek, aniž byste se cítili špatně z toho, že vašim soupeřům to padlo přesně opačně, než potřebovali nebo že vás naopak díky náhodě pojedou. Odpadá problém s tím, že jsou jednotlivé rasy nevyvážené. Je to jen na vás, vašem štěstí a vašem umu, jak se poperete s výzvou, kterou před vás hra postaví. A pokud vás hra bude bavit jako mě, tak ji díky množství ras a archů můžete hrát 98 304krát a pokaždé bude jiná. Co víc si přát?

No, víc ne, spíše míň. Díky obsahu pro osm lidí má hra o dost víc komponent, než budete potřebovat. I s polovinou herních archů by byla variabilita dostatečná a cena hry by mohla být mnohem přívětivější… Ale vlastně bych chtěl i víc. Více úkolů – tři varianty pro každý z archů se poměrně rychle ohrají.

S finálním verdiktem to je takové komplikované. Twilight Inscription je povedenou epickou roll & write hrou, která se svou předlouhou sdílí vesmír, ale diametrálně se rozchází v herním zážitku. A ačkoliv je pro mě sólo hrou roku, pochybuju, že to bylo záměrem autorů.