Před dvěma lety, konkrétně v říjnu 2020 přišlo začínající kyperské studio Fantasia na Kickstarter, aby vybralo peníze na připravovanou hru Endless Winter: Paleoamericans. A úspěch byl nečekaně velký! Více než 11 tisíc podporovatelů vložilo do projektu téměř 800 tisíc EUR, tedy skoro 20 milionů korun. Podporovatelům teď teprve začínají hry doručovat domů, zpoždění oproti původně avizovanému termínu doručení je tedy skoro 1 rok, ale my, kteří jsme si chytře počkali na retailovou verzi od Tlama Games, už máme za pasem spoustu partií.
Více je někdy více?
Věčná zima: Paleoindiáni se řadí do skupiny her, které kombinují mechanismy umisťování dělníků a budování balíčku, jedná se tedy o přímou konkurenci celosvětově oblíbených kousků Ztracený ostrov Arnak a Duna: Impérium. Každá z her (které mimochodem vyšly časově velmi blízko sebe) jde ale na kombinaci trochu jinak. Paleoindiáni ke dvěma základním mechanismům deckbuildingu a workerplacementu přidávají ještě několik dalších, konkrétně sbírání sad, posun po stupnicích, převahu na území a umisťování dílků.
Ve hře Věčná zima: Paleoindiáni se ujmete role vůdce kmene, který se snaží naverbovat nové členy, zajistit jídlo, nástroje, zvířata a rozšiřovat tábor na lukrativní území. To vše v časovém horizontu několika generací. Každý z maximálně 4 hráčů nafasuje dvojvrstvou hrací desku, dřevěné tábory, plastové osady a základní sadu 9 karet. Ta je pro každého hráče stejná a jako v každém deckbuildingu stojí oproti tomu, co lze získat v průběhu hry, za prd. A tak to mám rád.
Kromě toho nachystáte velký hrací plán, mapu o 19 dílcích, desku loviště… Suma sumárum, je tu celkem 5 hracích plánů! I retailová verze má naštěstí chytrý a funkční insert, takže příprava není časově tak náročná, ale počítejte s tím, že na odkládacím stolku si hru nezahrajete a její ergonomie taky není právě zázračná.
zdroj:
Vlastní foto autora
Koloběh zrození a smrti karet
Nebojte se, i přes hromadu možností, co dělat, je jádro hry příjemně jednoduché a kouzlo se skrývá především v kombinování akcí, efektů a bonusů. Tah hráče znamená vybrat si jedno ze 4 akčních polí, umístit na něj člena svého kmene a doprovodit ho vybraným množstvím karet z ruky. Akční pole slouží k pohybu po hexové mapě, ovládání území, získávání nových karet (třeba zvířat) a zbavování se těch slabých (což je pěkně tematicky zpracované jako Rituál dospělosti, kdy staří členové kmene odchází do věčných lovišť a nahrazují je noví).
Na každé akční pole se vejde neomezené množství figurek. Aby byl ale zachován kompetitivní duch běžného mechanismu umisťování dělníků, nabízí každá akce bonus pro hráče, který v daném kole pole využije jako první.
Samotná akční pole ale mnoho parády neudělají. Šťávu nejen jim, ale i celé hře dodávají karty, které hrajete současně s využitím akce. Na kartách jsou menší bonusy, a především symboly práce, kterou potřebujete pro spouštění akcí. Čím víc karet zahrajete, resp. čím silnější a „pracovitější“ karty jste získali a použili, tím více efektů z akčního pole vytěžíte.
zdroj:
Vlastní foto autora
K některým efektům je možné ještě doplatit jídlo a nástroje, čímž si sílu akce do určité míry volíte sami. Třeba z Rituálu dospělosti někdy vytěžíte jen jednu novou kartu do ruky, ale příště klidně i tři do ruky a jednu další do odkládacího balíčku! Vyvinutý smysl pro kombinování akcí a efektů se u hry rozhodně šikne.
Deskoherní desetiboj
Téměř ve všech aspektech bodování soutěžíte s ostatními hráči, předháníte se na stupnicích, v počtu pohřbených karet, v převaze na území, v počtu získaných sad zvířat, v umístěných megalitech... Sledovat všechny bonusy a aspekty hry je opravdová výzva, ale stojí za to, protože do hry vnáší hodně svěží vítr interaktivity.
Závěrečné bodování, respektive to, co bodujete a jak moc, si do velké míry určujete sami a jste tak strůjci svého skóre, ehm, tedy osudu. Hra Věčná zima: Paleoindiáni je bezesporu bodovým salátem, může se vám u ní ale stát, že vám některá zelenina z receptu bude úplně chybět. Pokud to doženete na ostatních ingrediencích, budete v pohodě, ale platí známá rovnice: Být účasten všeho = nevládnout ničemu.
zdroj:
Vlastní foto autora
I přesto, že ve hře je přítomná hromada mechanismů, dopřává největší důležitost dvěma základním. Nejlepší a hráčsky nejšťavnatější je určitě budování balíčku. Část s umisťováním dělníků má také svá pozitiva, třeba možnost hrát část akce opakovaně dle výše investovaných prostředků nebo závod o bonus pro toho, kdo pole využije jako první. To vše považuji za řemeslně dobře odvedenou práci, ale inovace se tu nekoná.
Naopak u budování balíčku jsem si mlaskal, až sousedi leknutím nadskočili. Množství a sestava nových karet, které do svého balíčku přidáte, to, jak rychle se zbavíte základních plív, a především možnost hrát karty okamžitě, nebo si je nechávat na závěr kola, kdy se jejich efekty výrazně liší, to je na hře nejzábavnější a nejnápaditější část. Už jen to by mi hru prodalo, další prvky beru jako příjemné a překvapivě hladce zakomponované bonusy.
Věčná zima: Paleoindiáni u nás hodně zabodovala a stále boduje, má vymakanou produkci a nesmírně přitažlivý vizuál (za mě jde spolu s oběma díly deckbuildingu Impérium: Dějiny/Legendy o nejlepší výkon ilustrátora s přezdívkou Mico), skvěle propojené jednotlivé prvky a klade velký důraz na dva základní mechanismy.
zdroj:
Vlastní foto autora
Jako nevýhodu vidím náročnou údržbu mezi jednotlivými koly a nutnost sledovat velké množství prvků zároveň, což může odradit začínající hráče. A byla by to škoda, protože hra je přístupná a užije si jí nováček i geek. Jako pozitivum vidím i dobrou škálovatelnost – partie ve všech počtech hráčů mi připadala srovnatelně dobrá, ve dvou rychleji ubíhala, ve čtyřech šlo zase o intenzivnější řezbu, která nebyla nijak zdlouhavá. Pokud máte rádi velké, komplexní hry a nebojíte se vybírat si ze stovek možností, určitě z ní budete nadšeni.