Kdo z nás by neměl rád dobré sci-fi? A když je navíc okořeněno špetkou katastrofického koření, je to teprve to pravé ořechové. V deskové hře Vesmírná loď Interstellar od společnosti Blackfire si obojího užijete dosyta. Zápletka je vlastně vcelku jednoduchá. Slunce v naší sluneční soustavě pomalu vyhasíná. K naší smůle ale ještě před nezvratným momentem, kdy se z něj stane bílý trpaslík, musí nutně přijít okamžik, kdy z něj po krátký časový úsek, alespoň ve vesmírném měřítku, bude rudý obr. A to bohužel znamená, že Země bude pohlcena a zničena.

Galerie

Nepříliš nadějné vyhlídky pro lidstvo, které zase jednou bylo chamtivé a zánik naší hvězdy jen uspíšilo nešetrnou solární těžbou… technologií, která měla našemu pokolení přinést dostatek tolik potřebné energie, kterou bychom zužitkovali k vlastnímu rozvoji. Co naplat, stalo se a nyní je potřeba se tomuto bezprecedentnímu nebezpečí postavit čelem. Lidstvo je již naštěstí dostatečně technologicky rozvinuté a má možnost se zachránit.

Vládnoucí elity rozhodly o vytvoření obrovského vesmírného korábu, který nese jméno Interstellar. Ten by měl posloužit stejně jako bájná Noemova archa a zlomek lidstva by se na něm měl dostat až do nově objevené soustavy Trappist, kde se podařilo nalézt planetu nápadně připomínající Zemi. Výsledek tohoto snažení už je jen a jen na vás. Zachráníte lidstvo? Nebo existence člověka ve vesmíru nenávratně skončí?

Hurá do vesmíru

Vesmírná loď Interstellar je hra pro 1 až 4 hráče od 13 let. Dle autorů byste si pro jednu partii měli vyhradit přibližně 150 minut, ale s tímto údajem se nemohu úplně ztotožnit, protože dle mých zkušeností zabere jedna partie i více než tři hodiny.

A o co ve hře půjde? Interstellar je hutná eurohra, ve které se hráči vžijí do rolí velkých korporací, které pod vaším vedením budou „osidlovat“ planety naší sluneční soustavy a na nich těžit nerostné bohatství. Zdroje pak využijete pro stavbu vesmírné lodi Interstellar.

zdroj: Vlastní foto autora

Kromě toho se budete snažit o umisťování pozemských obyvatel do kryokomor, které budou následně naložené na Interstellar a promptně odeslané do vysněné soustavy Trappist. Za téměř všechny kroky, které ve hře podniknete, budete získávat vítězné body.  

Pasování jako forma nátlaku

Na začátku máte pouze trochu paliva, pár náhodných zdrojů, dva vědce/politiky a jednoho průzkumníka – obrovskou loď, která je schopná uvést téměř neomezené množství surovin a celé průmyslové komplexy. Kromě toho máte pár žetonů, jejichž hraním budete vykonávat akce. A partie může začít.

Strukturu herního kola můžeme rozčlenit na tři fáze – akcí, záchrany a vlády. V prvních dvou z těchto tří fází kola budete používat své žetony pro hraní akcí, poslední fáze je údržbová. Hráči se budou postupně střídat ve hraní svých žetonů. Na každém žetonu je jedna akce pro fázi akcí a jedna (nebo žádná) akce pro fázi záchrany. Zajímavým prvkem je, že některé žetony na sobě nesou symbol „∞“, což znamená, že je lze hrát tak dlouho, dokud hráč nepoužije jiný žeton.

Neméně důležitou součástí a strategickým nástrojem v akční fázi je i pasování, které má svůj vlastní žeton. Pokud hráč pasuje, dostane se poté dříve na tah ve fázi záchrany. Ale co je asi nejdůležitější – po pasování hráč obdrží odměnu pokaždé, když na něj v daném kole znovu přijde řada. Cílem hráčů by tak mělo být splnit svoje plány co možná nejrychleji, aby zbytečně nenavyšovali odměny ostatních hráčů.

zdroj: Vlastní foto autora

Těžba, výroba a směna

A co ve svém tahu můžete dělat? Nabízí se například solární těžba, která vám umožňuje získávat zdroje ze Slunce, nicméně toto jednání s sebou nese i jisté následky v podobě ztráty reputace. Vždyť právě solární těžba akcelerovala problém s rozpínáním naší nejbližší hvězdy! Dále se můžete věnovat výzkumu technologie, které vám pomohou v uskutečňování vašich plánů.

Planetární výroba zase umožňuje buď na Zemi získávat palivo, které se používá jako platidlo pro celou řadu akcí, nebo na planetách sluneční soustavy těžit zdroje. Některé z těchto surovin se díky technologii ANS (Automatic Return System) mohou dostat přímo do zásoby hráčů, jiné bude nejdříve potřeba transportovat prostřednictvím průzkumníka zpět na Zem.

Akce trhu vám umožní nákup a prodej surovin z globálního trhu a konečně cestování umožňuje pohybovat průzkumníkem po naší sluneční soustavě. Tato akce vyžaduje určité množství paliva, které musí být naložené přímo na průzkumníkovi. Palivo je ale zároveň platidlem pro některé akce spojené se Zemí, takže hráči čelí dilematu, kolik paliva umístit na průzkumníka a kolik ponechat na Zemi. V rámci cestování mohou hráči zakládat základny na planetách sluneční soustavy, díky nimž pak mohou těžit zdroje, které jsou následně využité pro hlavní účel celé hry – stavbu Interstellaru a záchranu lidstva.

Když jedna fáze akcí nestačí

Poté, co všichni hráči pasují (čímž se určí pořadí pro fázi záchrany), dostanou své odměny za pasování. Následuje samotná fáze záchrany, v níž se použijí stejné akční žetony jak v předchozí fázi, tentokrát ovšem otočené na opačnou stranu. Ve fázi záchrany nehraje roli to, jaký žeton používáte – za použití toho „správného“ žetonu ovšem obdržíte alespoň bonusový bod reputace.

Galerie

Ve fázi záchrany můžete sestavovat jednotlivé moduly lodi Interstellar; zvýšit si reputaci umístěním osob do kryogenních komor a tím zajistit záchranu populace; posunout sondu vstříc systému Trappist za účelem zisku bonusů; a konečně vyslat jednoho ze svých vědců/politiků do světového parlamentu a rovněž tím ziskat příjemné bonusy. Kromě toho je ve hře i titul guvernéra, s nímž se ve fázi vlády pojí celá řada velice lukrativních výhod.

I v této fázi budou hráči pasovat, čímž se určí herní pořadí pro následující akční fázi. A obdobně hráči získávají i bonusy za pasování. Fáze vlády je pak spíše údržbová, nicméně úřadující guvernér získá velice zajímavé bonusy, díky čemuž se jedná o pozici, kterou by hráči určitě neměli ignorovat.

Konec hry nastává ve dvou situacích: Buď jsou splněné dvě ze tří podmínek pro konec hry (dokončené moduly Interstellaru / zaplnění kryomodulů / objevení soustavy Trappist sondou), nebo došlo k posunu sluneční spirály na pole Země, což znamená zničení naší planety a neslavný konec lidstva. V obou případech se vítězem stává hráč, kterému se podařilo nasbírat největší počet vítězných bodů.

To opravdu dobré

Po několika partiích musím uznat, že Interstellar je povedenou eurohrou. Jedná se o zábavný mix ekonomické a logistické hry se zajímavými prvky. Mezi nejpovedenější detaily bych zařadil třeba fakt, že mapa vesmíru nezůstává po dobu hry statická. Planety se pohybují po svých drahách, což hráčům umožňuje kalkulovat a pokud hráč dokáže dobře naplánovat pohyb svého průzkumníka, může ušetřit palivo. Toto samozřejmě platí i obráceně, takže pokud hráč zapomene do svých plánů zahrnout oběh planet kolem Slunce, může překvapením zjistit, že pro plánovanou cestu si nevzal dostatek paliva. Jedná se o jednoduchou, ale velice sympatickou mechaniku.

zdroj: Vlastní foto autora

Využití žetonů pro spouštění akcí je velice zábavné. V průběhu hry si navíc hráči mohou pořizovat i žetony nové, které mají buď silnější efekty, nebo umožňují konkrétní akci vykonat podruhé. Kromě toho se žetony používají nejen ve fázi akcí, ale po otočení najdou uplatnění i ve fázi záchrany. Jednoduchá a elegantní mechanika, stejně jako práce s pasováním. Jedná se o nátlakový prostředek, kterým hráč může donutit protihráče k tomu, aby v dané fázi již nehráli.

Alfou a omegou celé hry je pochopitelně plánování. Je potřeba si dobře rozmyslet, v jakém momentě a v jakém pořadí vykonat konkrétní akce. Cest k úspěchu je přitom mnoho. Hráč může spustit těžbu na mimozemských planetách bez toho, aniž by vyzkoumal jakékoliv technologie. Stejně tak ale může nejprve věnovat čas přípravě a průzkumníka vyslat až ve chvíli, kdy disponuje alespoň základními technologiemi. Variant je zkrátka přehršel a ani jedna není špatná.

A aby toho nebylo málo, mohou hráči po odehrání několika základních partií přistoupit k tomu, že si hru okoření dodatečnými variantami, které zážitek trochu obohacují a zvyšují tak znovuhratelnost. Jednotlivé varianty přitom nejsou pravidlově složité a neprodlužují herní dobu. Kromě toho již bylo ohlášeno několik rozšíření.

I to méně dobré

Žádná hra však není bez chybičky a ani Interstellar není bohužel výjimkou. Dle mého názoru by eurohry měly obsahovat co nejnižší podíl náhody. Zmínit proto musím dva momenty, kdy hráč může mít štěstí/smůlu. Prvním z nich je dobírání žetonů planetární produkce, které získáváte při prvním přistání na planetě a které vám až do konce hry budou sloužit pro produkci surovin na dané planetě. Toto losování žetonu je naprosto náhodné.

zdroj: Vlastní foto autora

To znamená, že někteří hráči mohou získat na první dobrou žeton, který okamžitě odešle suroviny až na Zemi, zatímco jiní hráči mohou takříkajíc ostrouhat. Naštěstí v případě, kdy vytáhnete nevyhovující žeton, můžete utracením paliva tento nevýhodný los potlačit a táhnout další žeton. Tento proces navíc můžete opakovat tak dlouho, dokud disponujete nějakým palivem.

Druhou situací je pohyb sondy směrem k Trappistu. I zde může hráč získávat náhodné bonusy. Naštěstí ani jeden z těchto dvou faktorů nehraje významnou roli a štěstí se ve hře patrně rozloží tak, aby příliš neovlivnilo výsledek.

Nicméně pokárat si zaslouží pravidla. Některé herní situace nejsou v pravidlech zmíněné, jiné jsou nedostatečně ošetřené. Příkladem budiž situace, kdy si dobíráte žeton planetární výroby. V případě, kdy použijete palivo pro prohlédnutí více žetonů, načež si vyberete pouze jeden z nich, pravidla jen určují, že zbylé žetony umístíte „zpět na planetu“. To, zdali se žetony dávají na vršek hromádky, případně naspod, již pravidla nespecifikují. I přes slabší pravidla by ale s rozchozením hry neměl být v zásadě problém.

Ještě jednou pro jistotu zdůrazním, že se jedná o eurovku. Pokud patříte k hráčům, které baví každé kolo znovu vymýšlet optimální tahy, které budou vést k dosažení vašich cílů, budete patrně spokojení. Pokud však prahnete po dějových zvratech a nějaké větší akci, Interstellar vás asi příliš neosloví.

zdroj: Vlastní foto autora

Pro někoho může být strašákem i délka herní partie, která se může vyšplhat i nad tři hodiny a zároveň budete na hraní potřebovat pořádný stůl. Mapa se skládá ze dvou dílů, kdy každý díl svojí velikostí překonává velikost standardních map z jiných deskových her. Navíc vedle těchto map musíte umístit i další komponenty.

S kamarády ke hvězdám

A pak je tu ještě otázka počtu hráčů. Hra funguje dobře v jakémkoliv počtu, ale osobně bych doporučoval hraní ve třech. Ve čtyřech se partie trochu více táhne, ve dvou sice ubíhá plynuleji než ve třech, ale ve třech hráčích se jedná o ideální kompromis mezi „svižností“ a příjemně zaplněnou mapou. Nenechte se však zmást, ani při hře ve čtyřech se hráči příliš neovlivňují, sle zaplněná mapa je přece jen příjemnější pro oko než pustý a prázdný vesmír. Pro vlky samotáře je potřeba zmínit i možnost hrát sólo, kterou jsem ale nezkoušel.

Závěrem je nutno říct, že Interstellar je povedenou hrou se zajímavým tématem. Mechaniky nejsou nikterak inovativní, ale dohromady se jedná o sympatický mišmaš starých a osvědčených principů. Pokud máte rádi komplexnější eurohry, nezbývá než vyzkoušet. Pokud nejste odpůrcem delších a složitějších her, máte rádi sci-fi a nepodléháte depresím z potenciálních hrozeb z vesmíru, budete spokojení.