V celé historii lidstva se stala obrovská spousta zajímavých událostí a bylo vynalezeno mnoho nejroztodivnějších výtvorů, které navždy změnily životy všech budoucích generací.
Umíte si snad představit svět bez vynálezu kola, letadla či počítačů? Jaké by asi bylo dnešní rozložení států, kdyby se nikdy nenarodil Čingischán? Kdyby nebyla postavena Velká čínská zeď?
To se pravděpodobně nikdy nedozvíme a odpověď na to neposkytuje ani deskovka Výpravy do minulosti, protože jak známo, při cestování časem není radno jakkoliv zasahovat do minulosti, protože by se snadno mohlo stát, že budete třeba svým vlastním dědečkem…
Čas jsou zážitky
Výpravy do minulosti jsou bezpečné výlety do naší historie pořádané cestovní kanceláří, které vždy trvají tři dny. Každý den je vám umožněno provést několik návštěv klíčových událostí lidské historie, ale protože cestování zpátky v čase je velice nákladné, musíte učinit jeden velký skok do dávné minulosti a pak už skákat jen dopředu.
Hra se tedy hraje na pouhá tři kola, která každá čítají pouhých 12 hodin. Ve svém tahu si jednoduše vyberete jednu kartu ze společné nabídky, pohnete se svým žetonem kapesních hodinek o tolik hodin kupředu, kolik vám návštěva dané události zabere a jako další hraje hráč, který je na hodinách nejvíc pozadu.
Pokud se tedy odhodláte zažít velkolepý ohňostroj císaře Songa v roce 1110, který vás bude stát pět hodin, tak hráč, který v roce 1794 odešle zprávu pomocí semaforové věže, což trvá pouhou hodinu, stihne ještě velet pirátské armádě s Čeng Š‘, projede se ve Stephensonově lokomotivě a proletí se s bratry Wrightovými dřív, než se znovu dostanete na řadu.
Karty mají zkrátka různou cenu v hodinách a vy vždy vidíte, jak moc jste se něčím zdrželi a co ještě v daný den dokážete stihnout. Samozřejmě čím je karta dražší, tím zpravidla poskytuje více odměn (zatímco ty nejlevnější karty bývají úplně nejblíž současnosti).
Jak známo, čas plyne kupředu
Sice si vždy můžete vzít libovolnou kartu z nabídky, ale v ideálním případě chcete, aby na sebe události časově navazovaly. Ne přesně rok po roku, ale aby každá další karta byla vždy o něco blíž současnosti než ta předchozí.
Když se v roce 2000 před naším letopočtem vykoupete ve Velkých lázních v údolí řeky Indu, tak bude lepší jako další výlet zvolit „obdivování Kleopatřina talentu pro drama“ v roce 41 před naším letopočtem, než si udělat výlet za zubry do roku 12 000 před naším letopočtem.
Kdykoliv totiž zvolíte kartu, která se datuje do dávnější minulosti než vaše poslední karta, započnete tím nové cestovatelské vlákno a to předchozí ukončíte. A čím více karet máte v jednom vlákně na konci hry, tím více obdržíte bodů.
V ideálním případě tak chcete po celou hru neustále postupovat z minulosti do současnosti. Ale tento ideál je spíš nedosažitelný. Chtě nechtě se stane, že v nabídce nebude jediná karta, která by vám umožňovala pokračovat chronologicky a budete přinucení svou časovou linku opustit a založit novou.
Respektive, pokud nevyužijete dostupné návštěvy svých předků, tedy karty, která vždy stojí tři hodiny a její časový údaj se rovná vaší poslední zahrané kartě. Můžete tak provést zdržovací taktiku a doufat, že než se na vás znovu dostane řada, objeví se v nabídce karta, která se svým letopočtem hodí do vaší „postupky“.
Výběr karty je proto už jen z hlediska návaznosti letopočtů a ceny karet, kterou si navíc můžete snižovat za ukořistěné krystaly, plný rozhodnutí. A to jsem vám ještě neřekl, že vám karty poskytují pestrobarevné žetony, jimiž získáváte průběžné body (a krystaly) ze své osobní desky itineráře.
Pečlivé odškrtávání položek
Žetony vám poskytují jak získané karty, tak pozice karty v nabídce a postupně jimi odshora dolů zaplňujete sloupce itineráře. Někdy dostanete body jednoduše za překrytí jednoho políčka, jindy musíte vyplnit celý řádek. Takže kromě časových nákladů a časových návazností ještě sledujete, jak moc vám karta pomůže vyplnit váš itinerář.
Itinerář máte jeden na jeden den, takže co nestihnete vyplnit, propadá a další den začínáte s novým itinerář. Každý itinerář je navíc jinak poskládaný, ve hře jich je přes 20 a vždy si vybíráte z několika.
Pokud jste navíc na hodinách pořádně pozadu, musíte ještě zvážit pohyb karet v nabídce. Ty se totiž vždy zdrcávají doprava z balíčku přicházejí nové. Je to důležité z hlediska odměny, která je natištěná u každé pozice, takže pokud máte možnost hrát i několikrát za sebou (ostatní hráči mají na hodinách velký náskok a vy berete méně nákladné karty), můžete si „přihrát“ karty tak, aby vás obdařily spolu s pozicí v nabídce požadovanými žetony.
Přitom to ale není nijak náročná hra. Většinou máte na výběr jen pár karet vzhledem k časové posloupnosti, a protože ze sad těchto karet plynou největší body, tak málokdy budete chtít nějak výrazněji skákat historií kupředu. Pak už je to jen o tom, aby vám získané žetony přinesly co nejvíce bodů.
Výpravy do minulosti jsou z hlediska pravidel velice jednoduchá hra, která je vhodná jak do rodiny, tak i mezi zkušené hráče, kterým nabídne oddechový zážitek na pár desítek minut.
Z herního hlediska funguje fantasticky, každá nová karta ve vás vyvolá příjemný pocit pokroku, nikde se nijak výrazněji nezadrháváte (a to i s přemýšlivějšími hráči) a nad to naprosto fantasticky vypadá a je edukativní.
Funkčnost střídá nádheru
Ilustrace jsou dle mého názoru naprosto fantastické a pokud si říkáte, kde seženete všechny ty deluxe komponenty na okolních obrázcích, tak vězte, že vše je v základní krabici – od perfektního insertu na komponenty přes uzavíratelný pořadač na krásné plastové žetonky až po neoprenovou podložku na karty a bodovací žetony, díky níž je manipulace s komponenty velice příjemná.
Navíc je hra moc hezky pojatá tematicky. Z druhé strany každé karty je rozepsaný historický fakt, ale není to žádný nudný výtažek z Wikipedie. Vše je psané takovou formou, že skutečně máte pocit, že něco prožíváte.
Karta s letopočtem 1894 se nejmenuje jen „Závod Paříž-Rouen“, ale hezky k vám promlouvá titulkem: „Zúčastněte se závodu Paříž-Rouen“. Stejně tak z její druhé strany není nějaký strohý popis závodu, ale věta: „Jeďte z Paříže do Rouenu rychlostí 18 km za hodinu,“ následované dalšími zajímavostmi.
Než se rozloučíme a každý rozutečeme do jiného historického období, je ještě potřeba probrat počty hráčů. Hra funguje skvěle ve všech, ale v plném počtu počítejte s tím, že bude jednak logicky delší, ale také méně předvídatelná, když se mezi vašimi dvěma tahy nabídka karet promění z poloviny.
Naopak ve dvou hráčích se nabídka karet obměňuje daleko pomaleji, což vám sice umožňuje více plánovat, ale zároveň tím trochu trpí čekání na „ideální“ kartu a budete tak častěji natlačení do ukončení časové linky.
No a pak je tu ještě sólo mód proti čtyřem úrovním umělých protivníků, který je naprosto skvělý a vracel jsem se k němu pro jeho okamžitost a svižnost vlastně nejčastěji (a od druhé obtížnosti výš je to opravdu velká výzva).
Nakonec vězte, že v krabici je i dodatečný modul s náhodnými efekty, které vám okoření hru, jakmile ji budete mít už opravdu zažitou a chtěli byste ji něčím osvěžit. Je to fajnový dodatek, ale není to tak, že by základní hra bez něj neměla smysl a zcela jste na ní po vyzkoušení modulu zanevřeli.
Zkrátka a dobře se tvůrcům podařilo vytvořit po herní stránce zábavnou hru, která navíc fantasticky vypadá, má velice kvalitní materiály a je k tomu všemu ještě faktická, ale svým vlastním, zábavným způsobem.
A tohle všechno vás vyjde na pouhých 900 korun, což je v dnešní době až podezřele nízká cena. Ale věřte jí a věřte mi, že to budou opravdu dobře utracené peníze a Výpravy do minulosti se na stůl budou pořád vracet.