Svět z mysli i pera H. P. Lovecrafta je ve stolních hrách více než populárním zasazením. Setkat se můžete s nespočtem titulů, v nichž se úspěšně propadnete do časoprostoru, zešílíte a postavíte se chapadlovitým hnusům, jež vás budou strašit ve snech. Pokud však nepotřebujete vizuální manifestaci a máte raději textové popisy oněch hrůz, existuje i několik gamebooků, které s tímto mýtem pracují a slouží jako stupínek mezi tradičními knihami a herními zážitky.
Do této škatulky se řadí i série knih Zvol Cthulhu (v orig. Choose Cthulhu) od Steve Jackson Games, která v roce 2023 prošla úspěšnou kampaní na Kickstarteru. Zde nabízela prvních 6 dílů a jelikož vybrala skoro osminásobek požadované částky (téměř 1,8 milionu korun), je evidentní, že po podobných zážitcích fanoušci prahnou. A zjevně i u nás, jelikož se do jejího počešťování vrhlo tuzemské Mytago, které vloni vydalo první díl zvaný Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu. Je ale o co stát?
Svižný propad časoprostorem
Odpověď na tuto otázku je asi trochu komplikovanější, než by si čtenář/hráč přál. Ostatně už ve chvíli, kdy se mu kniha do ruky dostane, trochu znejistí. Jedná se o opravdu útlou knížečku s měkkými deskami, která se svými rozměry nebezpečně blíží sešítku ve formátu A6. A bohužel ani tloušťka moc nepomůže.
Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu nabízí přesně 111 odkazů, čímž se řadí do série krátkých gamebooků, které jste schopní odehrát vyloženě za pár minut. I když tedy ono slovíčko „odehrát“ je trochu přehnané. Ostatně bych se zde bál použít i označení „gamebook“.
Herní prvky jsou osekané na naprosté minimum a jde spíše o interaktivní knihu. Nepotřebujete žádnou kostku, nesbíráte výbavu, nevylepšujete se a není potřeba ani papíru s tužkou. Jediným „herním“ prvkem je volba cest a vybírání odkazů, na které budou směřovat vaše kroky. Tím to všechno začíná i končí. Takže pokud od své herní knížky vyžadujete vyloženě „hraní“, poohlédněte se někde jinde.
Úspěšné děsy
Na druhou stranu ona nenáročnost, jak časová, tak i z pohledu pravidel, může pro někoho sloužit jako malé plus. Knížku si můžete vzít kamkoliv. Jedete na výlet a chcete něco na ukrácení dlouhé chvíle ve vlaku nebo při svačině? Není problém! Hledáte nenáročné počtení, které skončí chvíli poté, co začne? Jasně! Jenom bych to asi nedoporučil jako první střetnutí s gamebooky, protože byste mohli nabít špatného dojmu z toho, co mohou nabídnout. A to i přes slušnou řádku různých konců a příjemnou míru znovuhratelnosti, která alespoň trochu vyvažuje krátkou délku.
Nicméně je třeba uznat, že ona inklinace ke tradičnější knize má i své jedno velké plus. Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu je moc hezky napsané – je čtivé, zachovává si atmosféru původních děl a dokáže vtáhnout. Navíc jednotlivé odkazy na sebe většinu času plynule navazují, což u gamebooků rozhodně není pravidlem.
Argentinská spisovatelka Leandra Pinto udělala poctivou práci a nabízí pohlcující příběh Francise Waylanda Thurstona, který se na popud zprávy o smrti jeho prastrýce George Gammella Angella a nalezení děsivé rytiny vydává bojovat s kulty a božstvy mimo prostor i čas. Hezky kombinuje titulní povídku, přidává příchuť několika dalších a nabízí alternativní pohledy na události, které z nich můžete znát.
Znamená to, že fanoušci Lovecraftovy práce budou jako rybočlověk ve vodě, užijí si odkazy na různé jednotlivosti i přítomnost všemožných postav. Naopak čtenáři, kteří s Cthulhu mýtem nejsou příliš obeznámení, dost možná budou často tápat a zorientování chvíli zabere. Jistou berličkou pro ně pravděpodobně měl být bestiář na konci knihy, nicméně jeho funkčnost podrývá prvotní skrytost (pokud si knihou předem nelistujete) i skutečnost, že svým způsobem obsahuje spoilery.
Pohledné strasti
Slova chvály si pak jistě zaslouží doprovodné ilustrace. Trojice ilustrátorů Eliezer Mayor, Adrían Lucas Hernández a Jagoba Lekuona odvedla více než zdařilou práci a jejich malůvky, rytiny i vyobrazení vybraných děsivých výjevů umně doplňují iluzi bezútěšného světa plného pokroucenin a ztracených nadějí. A to i přes fakt, že na obálce tak trochu straší Cthulhu s pusou plnou zubů. Uvnitř je situace o poznání lepší. Přísahám!
Stejně tak se nebojte českého překladu. Bez mučení se přiznám, že jsem s originálem do styku nepřišel a nemohu tedy bedlivě porovnávat. Ovšem nebojím se říct, že překlad Miroslava Krybuse mu rozhodně ostudu nedělá, jelikož je příjemně bohatý na slovní zásobu, plynulý a bez překlepů a chyb (nebo minimálně takových, kterých bych si všiml).
V konečném důsledku je Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu relativně sympatické a nenáročné dílo, které sice díky svému nešťastnému rozkročení mezi tradiční knihou a gamebookem nemá příliš důvodů k existenci, avšak zároveň vyloženě neuráží. Pokud jste nenáročný čtenář, máte rádi hororové povídky, případně potřebujete vlastnit všechno alespoň trochu blízké Cthulhu, těch dvou až tří stovek litovat asi nebudete. Pokud ale chcete hutnější zážitek, ať už z pohledu hraní nebo čtení, poohlédněte se někde jinde.