Recenze

Deskovka My Little Scythe – pro děti i dospělé s nažhavenými dortomety

Co by se stalo, kdybyste dostali růžově zabarveného Dooma? Duke Nukem by s hláškou „Try get some!!!“ u huby vrhal po nepřátelích gumové medvídky? A ultimátní zbraní by nebyla slavná Big-Fucking-Gun s číslem tak velkým, že je skoro blízko nekonečnu, ale brutálně napumpovaný dortomet? Pokud máte náturu deskovkářů a navíc vám doma poskakuje hraní chtivá omladina, pak budete z následujícího textu nadšení.

Deskovka Gizmos: Vytvořte vynálezy, před kterými smekne i Jára Cimrman

Vynalézání prapodivných bazmeků a udělátek je středobodem deskové hry Gizmos, která k sobě přimontovala jednoduchá pravidla a překvapivě krátkou herní dobu. Ale nenechte se zmást. Variabilita je nedílnou součástí hry a strategií je zde víc než dost. Rozpohybování vašich roztodivných mechanismů je pak třešničkou na velmi uspokojivém dortu.

Piráti z Maracaiba – recenze správného pirátského života

Nahrabejte si jmění v proměnlivých vodách oceánu.

Deskovka Savana – recenze malého velkého boje o Afriku

I s málo pravidly lze zahrát velkou hru

ISS Vanguard – recenze velkolepé vesmírné odysey

Prožijte se svojí posádkou rozsáhlé vesmírné dobrodružství ve stylu Mass Effectu.

Paleo – recenze pravěkého přežívání

Podaří se vám přežít v náročných podmínkách jen na steacích z mamuta?

Deskovka Gloomhaven: pořádné RPG pro milovníky Skyrimu a Zaklínače

Život novináře skýtá mnoho výzev a z hlediska deskovek čelím jedné z největších z nich. Proč vůbec psát o hře, která dlouhodobě kraluje nejuznávanějšímu žebříčku na BoardGameGeeku a je tím pádem opravdu nejlepší ze všech? Důvodů je samozřejmě spousta. Ne každý o ní slyšel, ne každý ví, že vyšla česky, a ne každý náš čtenář do deskovek pronikl. Ale s Gloomhavenem by mohl, protože je zatraceně blízko počítačovým RPGčkám. Navíc, stejně jako u Pána prstenů jsme pro vás připravili slevovou akci, pro případ, že vás tahle obří hra zaujme.

Pax Renaissance – recenze deskovky ve stylu Crusader Kings

Hodiny dějepisu v leckom zanechají pocit, že renesance je sladké období, které sebou přiválo kulturní a uměleckou obrodu. Rozkvět vědy a nových směrů filosofického i teologického myšlení, rozpuk kapitalismu, svobody těla i ducha. Jenže tyhle romantické představy z červené knihovny historie krutě kontrastují s realitou čtrnáctého až šestnáctého století. Stále ještě temná realita středověku je protkaná brutalitou vojenských tažení, krvavě potlačovaných rolnických povstání i zrůdnou inkvizicí. Do jaké míry renesance rezonuje klidem a mírem můžete sami zažít prostřednictvím Pax Renaissance. Název, který vám na konci partie bude možná připadat až krutě ironický.

Katedrála – recenze hry, která vás naučí stavět velkolepé budovy

Malá, přesto velká deskovka s famózním rondelem.

Underwater Cities – první dojmy z nové české strategie

Když bych sáhl, jak je mým oblíbeným zvykem, do kulinářského slovníčku, musel bych konstatovat, že nám Vláďa Suchý zraje jako víno. Jeho tvorba sahá už celé desetiletí nazpět k prvotině Šestiměstí z roku 2007. Do svého katalogu vyhledávaných autorů jsem ho však zařadil především díky hře 20. století, která kombinovala několik žánrů, jakými jsou téměř carcassonní budování vlastního impéria, dražby, management zdrojů atd. Na nostalgickou strunu mého dětství zase zahrála deskovka Dědictví, která příběhově vychází z filmu Brewsterovy milióny, byť samotná hra je zasazena do viktoriánské Anglie 19. století.

Thanos Rising: Avengers Infinity War – recenze

Nedovolte Thanosovi najít prsteny nekonečna

Star Wars: Dark Side Rising – recenze

Temná strana nesmí vyhrát!

Ve svitu půlměsíce – recenze asymetrické válečné abstraktky

Asymetrická řežba ze Středního východu pro pět hráčů.

Deskovka Die Hard: John McClane ze Smrtonosné pasti si to zase rozdává s Hansem Gruberem

Vánoce máme za sebou, což pravděpodobně znamená, že spousta z vás má v živé paměti první díl filmové série Smrtonosná past, ve kterém se Bruce Willis v roli Johna McClanea probojovává na vrchol mrakodrapu Nakatomi Plaza, aby zatnul tipec teroristovi Hansovi Gruberovi, kterého před 32 roky ztvárnil Alan Rickman. Věděli jste, že je i jiný způsob, jak prožít ten samý děj? Například v oficiálně adaptované deskovce Die Hard: The Nakatomi Heist Board Game.

T.I.M.E Stories - recenze parádní stolní hry

Kdyby mě někdo postavil před životní volbu, zda jsem fanoušek vědeckofantastického žánru, nebo naopak tolkienovských romancí, bez zaváhání bych volil SF. Pokud by mě ale lámali v kole, máčeli v koši nebo polévali vřící smolou, měl bych s výběrem sci-fi subžánru potíže. Na žebříčku osobní popularity by se ovšem s jistotou horolezce drápaly příběhy se zašmodrchaným časem, tedy o cestování do minulosti i budoucnosti spolu se všemi svými časovými paradoxy.

Deskovka Reykholt – rajčatovým králem na Islandu

Bůhví, proč je téma farmaření tolik populární na poli videoher, mobilních her i deskovek. Co se stolních her týče, okopávání záhonů se stalo živobytím plodného autora Uweho Rosenberga. Respektive se jeho živobytím stalo designování her, ve kterých si hráči namáhají záda na poli, klidně i v rolích trpaslíků. Uwe si sice sem tam odskočí k jinému tématu (například k vyšívání deček), ale můžete se spolehnout, že se pak vrátí mezi krávy a obilí. Nebo rajčata a mrkve v podání loňské novinky Reykholt.

Deskovky Drako – recenze dvojice asymetrických duelů

Když drak potkal trpaslíky (a zlobry a rytíře)

Legendy Dávnozemě – recenze agresivní eurovky

Pořádný macek schopný překvapit. Pozitivně i negativně.