Nova Luna
Začneme abstraktkou, která svého času dominovala každému stolu. Nova Luna je hra, kterou designoval slavný Uwe Rosenberg, a postavil celou hratelnost na dočista jednoduchých principech. Cestujete svými žetonky po kruhové nabídce, odkud si berete barevné dílky, které skládáte do jedné barevné mozaiky. Na každém dílku je přitom vyznačeno, které barvy na něj musíte napojit. Jakmile se to stane, položíte na něj žetonek. Kdo se jako první zbaví svých žetonků, vítězí.
Nova Luna je skutečně pecka. S kým jsem ji hrál, ten ji (často) koupil. Asi nejzajímavější součástí hry je nabídka dílků, která funguje na tom principu, že užitečnější dílky s více úkoly jsou dražší na "čas". Ano, čtete správně. Každý dílek stojí nějaký čas. Kdo bere nejméně náročné dílky, bude na stupnici času nejvíc vzadu, a kdo je nejvíc vzadu, je na tahu. Klidně i vícekrát po sobě.
Nova Luna vás naučí přemýšlet co nejefektivněji i s dočista jednoduchými a srozumitelnými mechanismy, které pochopí i malé dítě.
Akropolis
A hned za Nova Lunou se sluší zmínit Akropolis, prvotinu designéra Julese Messauda. Proč se o ní zmiňuju? Protože tyhle dvě abstraktní deskové hry jsou v poměru jednoduchost / chytrost naprosto excelentní. A to i přesto, že každá z nich je dočista jiná.
V Akropolis budete stavět své vlastní antické město pomocí přikládání hexových dílků o různých barvách. Každá barva reprezentuje nějaký typ budovy, který vám dá body, pokud splníte jeho podmínky. U modrých budov se vám oboduje jen největší skupina. Červené musíte dávat na okraj města. Žluté zase odděleně. Fialové chcete obklopit, a zelené se bodují vždycky. JENŽE abyste je vůbec mohli obodovat, potřebujete nejen dílky budov, ale také náměstí ve stejné barvě.
Náměstí poznáte podle toho, že na sobě má symboly hvězdiček. A finální skóre vynásobíte tak, že sečtete hodnotu svých budov a vynásobíte ji počtem hvězdiček. Vzhledem k tomu, že všechny dílky si berete z veřejného trhu, musíte si dát dobrý pozor, aby vám je někdo nevyfoukl.
A co jednoznačně musíme zmínit, je VERTIKALITA hry. Vy totiž můžete stavět i do výšky. Čím jsou vaše budovy výš, tím větší bodovou hodnotu mají. A taky tím získáváte kameny, což je vaše měna, za kterou si dílky dokupujete.
Jestli už Nova Lunu máte a milujete ji, tak, jako já, mrkněte se i na tohle. A jestli nemáte ani jedno, těžko říct, co byste měli vybrat. Obojí je super, a obojí si užijete i s relativně malými dětmi, od nějakých 8 let.
Guardians of Haversack
Nenechte se zmást anglickým názvem - Guardians of Haversack je hra, kterou vydavatelství deskových her Tlama Games vydalo v češtině. Jedná se o fantasy bagbuilding, ve kterém si stavíte svoji skupinu válečníků a dobrodruhů.
Každý najatý hrdina má jinou schopnost, a ve svém tahu jejich žetonky naslepo taháte z pytlíčku, a umisťujete je do určité vzdálenosti od svého hradu a nebo od jiného svého hrdiny, a vydáváte se do okolí zabíjet monstra, hledat různé poklady, chytat víly a obnovovat zničené vesnice.
Guardians of Haversack je nejen neuvěřitelně přístupná hra, jak dětem, tak i dospělým, ale hlavně - při jejím hraní si navzájem nemůžete uškodit, protože každý hráč má svoji vlastní herní desku. Díky tomu se nebudou vaše děti vztekat, že jim někdo rozbíjí něco, co s takovým nasazením vybudovaly (upřímně - to by naštvalo často i dospělého).
Foxy
Jestli máte doma rádi roztomilá zvířátka, nemělo by vám chybět Foxy. Foxy je paměťovka, ve které si zapisujete, kolik jste během hry viděli zvířátek kterého druhu. Každý hráč dostane svoji tabulku a mazací fixku, a v každém tahu se otočí jedna karta se zvířátky tak, aby na ní všichni viděli. Když je tam třeba kočka a delfín, tak si řeknete "jó, kočku už vidim ve hře potřetí, zatimco delfína poprvý". Sečtete to, a zapíšete si 4.
Vtip je v tom, že nemusíte znát správnou odpověď. Když si nejste jistí, smíte dát míň. Počítají se body i za nižší tipy. Ale když tipnete víc, nedostanete nic. Jednou za hru to můžete i risknout, a svůj odhad si zakroužkovat. Jestli jste to trefili naprosto přesně, dostanete dvakrát tolik. Kdo má na konci hry nejvíc, vyhrává.
Foxy, ač se to na první pohled nezdá, je snadná a roztomilá hra jak pro děti, tak i na párty, a dokonce i pro hráče, kteří nemají rádi paměťovky. Zatím se mi nikdy nestalo, že by od Foxíka někdo odcházel zklamán. Kresba roztomilého chundelatého lišáčka prostě očaruje každému.
Drakiáda: Čas letí
A teď trochu akce. Drakiáda je kooperativní hra, ve které budete pouštět papírové draky. Každého draka reprezentují přesýpací hodiny, a vaším úkolem bude odehrát všechny karty z balíčku dřív, než se jakékoli hodiny dosypou. Tomu zabráníte jen jedním způsobem - otočíte je dřív, než se to stane. A to děláte tak, že hrajete karty z ruky. Každá zahraná karta otočí hodiny stejné barvy.
Drakiáda je hra, ve které musí všichni hráči spolupracovat, a vzájemně se rychle domlouvat, aby zvítězili. Je to rychlá zábava na 5 minut, a k tomu je jazykově nezávislá. Takže ke hraní nepotřebujete nic víc, než od sebe rozlišit pár barev.