Od vydání prvního traileru na restartovanou videohru Vampire: The Masquerade – Bloodlines 2 už uplynula nějaká voda. Po jeho zhlédnutí jsem se rozepsal o tom, co mě na nové hře děsí – že se hráč do světa upírů vrhne jako jeden z Elderů, tedy upírů starých stovky let, kteří se probouzejí ze spánku.
Od té doby vyšlo několik vývojářských deníčků a ukázala se spousta dalších informací. Některé mě uklidnily a některé vůbec. Všechno ale zase trochu víc zapadá do reálií světa předlohy Vampire: The Masquerade. Pojďme si to rozebrat.
Vampirepunk 2077
Starší upír se nám potvrdil a váš antihrdina má dokonce své jméno: Phyre. Její/jeho cesta nocí, čti kousanec a následný odpor ke slunci a chuť na krční tepnu všeho okolo, začala někdy během začátku 17. století. Jinak si ale Phyre, která je v materiálech propagovaná jako žena, vlastně vytvoříte sami. Vzhled, pohlaví ani klan totiž do kamene vytesané nejsou.
I když klany hodně fanoušků asi nepotěší, protože v základní hře boudou dostupné pouze čtyři. Pátý přijde jako DLC a šestý jako další DLC, které bude ale hratelné samostatně. Vybrat jen čtveřici možností do základu hry je opravdu odvážný krok.
Pokud totiž o Vampire: The Masquerade něco platí, tak je to fakt, že hromada hráčů RPG je kolem svého oblíbeného klanu… řekněme až fanatická. Hlavně pokud se jedná o příslušníky Tremere. Ty milují jejich hráči a nesnáší je zbytek komunity. Nezbývá než doufat, že s menším počtem klanů na startu dostaneme alespoň větší důraz na odlišnost každého z nich.
Nicméně poslední videa ukázala kromě protagonisty i několik dalších věcí, které jsou z hlediska samotného Světa temnoty mnohem zajímavější. První se zabývá tím, jak se vlastně někdo, kdo nezažil žádné z moderních technologií, bude ve světě blízké budoucnosti orientovat. Protože Phyre pravděpodobně nikdy neviděla auta, telefony, vlastně celý přelidněný Seattle, kde se hra odehrává, musí pro ni být probuzení pořádný šok.
Hlavně z hlediska vyprávění je pro tvůrce z The Chinese Room asi pořádný oříšek něco takového zvládnout. Pokud totiž nechcete udělat upíří Návštěvníky nebo v horším případě Elišku a Damiána, máte před sebou nelehký úkol. Zároveň by byla škoda, kdyby takový nosný kámen osoby Phyre zůstal bez zásahu v příběhu. Berličku tvůrci nehledali v pravidlech, ale ve vlastní hlavě, což může dopadnout všelijak.
Z ukázek dialogů se zase dozvídáme, že se Phyre probudila pokrytá krví Thin-blooda, tedy upířího nedochůdčete, které nepatří k žádnému z klanů. Tyhle poloupíry většina ostatních nesnáší, ostatně je označují jako potraty... A pak má Phyre na ruce ještě značku a tvrdí, že ji jiná upírka jménem Ysabella použila, aby ji připravila o sílu. Na první dobrou se nabízí otázka, proč by tajemná Ysabella něco takového dělala?
Upíři ve světě Vampire: The Masquerade mají totiž docela dobrou metodu, jak něčeho takového docílit. Jmenuje se Diablerie. Jedná se o vypití jiného upíra do poslední kapky. Ano, společnost to považuje za kanibalismus a oběť při tom zemře finální smrtí, ale dostanete do sebe její sílu. Jenže pak by logicky Phyre jaksi nemohla být hlavní postavou.
Aby toho nebylo málo, je tu Fabien – hlas ve vaší hlavě (a hádám, že důvod bude v té krvi, kterou byla Phyre pokrytá). Fabien je totiž Thin-blood ze současnosti a řadí se mezi další z parťáků, které budete tahat v hlavě a bude vám do všeho mluvit. Optimisté si vzpomenou třeba na Johnyho Silverhanda ze Cyberpunku, já ale spíš vidím hry jako Forspoken nebo High on Life, v nichž se ukázalo, že když někdo žvaní moc nebo špatně, je to spíš na škodu.
Tvůrci navíc mluví o tom, že Fabien bude protiváhou pro Phyre a její chladnosti k lidem, které vnímá jen jako kořist a bude sloužit jako můstek k poznávání moderního světa. Tady, milý čtenáři, žádné vysvětlení ze světa RPG nečekej, tohle je ona berlička, kterou si tvůrci z The Chinese Room vymysleli sami. Nicméně pojďme se podívat na další souvislosti.
Kdo jsi, Phyre?
Nejprve bych rád zmínil, jak moc se svět upírů změnil od doby, co v něm hlavní postava byla naposledy. Ono to není jen o tom, že existují auta a internety. Samotné základy upíří hierarchie a života totiž dostaly ránu přímo na solar. V první řadě je tu Druhá inkvizice. Ta nastala, když se vláda dostala k internetové síti SchreckNet, kterou vedl klan Nosferatu a vlastně se tak dozvěděla o existenci upírů.
Spojila se s Vatikánem a dohromady začali ve velkém zabíjet upíry. Kromě toho, že je vyhnali z hlavních sídel moci, jako je Vídeň, Londýn, Las Vegas nebo Paříž, zasáhlo to přímo i některé klany. Třeba takový Brujah byl téměř zničen. Nosferatu trochu potlačili své prokletí a vypadají teď tak, že se mohou pohybovat mezi lidmi a stali se z nich bouchači Camarilly.
Malkaviani zase museli potlačit své šílenství, aby nebylo na první dobrou znatelné. Sabat na nějakou dobu zmizel úplně, jen aby se opět objevil a byl ještě fanatičtější a začal Gehenna War o spící prastaré upíry (v minulém článku). Prostě svět upírů je jiný, strašně jiný a zajímalo by mě, jak se s tím Phyre, či spíš tvůrci poperou.
Další zajímavé zazněly v ukázkových rozhovorech. Třeba hned zpočátku mluví Nosferatu Willem o Phyre jako o Nomádovi. Tito upíři nežijí v žádném městě a cestují divočinou. Jejich společnost je dost jiná než třeba u Camarilly a věnovala se jim celá kniha Nomads, která vyšla v nechvalně známé edici Vampire: The Requiem. Hlavní ale je, že tahle odbočka kompletně měnila příběhové pozadí, klany a fungování vlastně všeho. Přijetí fanoušků rozhodně nebylo kladné.
Je tu ale ještě jedna, možná ještě pravděpodobnější možnost. Hned v další části dialogu totiž Willem zmiňuje, že Phyre byla v Káhiře a říkali jí tam zabiják. Káhira je z hlediska Světa temnoty docela důležitým místem. Vládne jí devítka významných upírů spojená pod Princem, ale hlavně do města mají přístup všechny klany a jeho střed tvoří neutrální zónu.
Důležité pro zmínku o Nomádovi a zasazení ke Káhiře je to, že právě v islámských zemích je druh upírů zvaný Tariq el-Bedouin, který vyznává Cestu bestie neboli Via Bestiae. Ta je popsaná v příručkách Vampire: The Dark Ages a přenáší upíry z moderních kulis do středověku. Via Bestiae se soustředí na zvládnutí a splynutí s bestií. Anglicky se pak Tariq el-Bedouin překládá jako Path of the Nomad neboli Cesta nomáda.
Nicméně z hlediska hratelnosti je takový Nomád celkem jasně omezený. Součástí jeho životní filozofie je totiž seznam věcí, které nesmí porušit. Desítka hříchů obsahuje třeba zůstat víc než tři noci na stejném místě, hromadění majetku, oběť pro cizince, odmítnout někoho zabít, pokud to je důležité pro přežití nebo se vyhýbat krmení, když je hladový.
Pokud by se tedy šlo do detailu, docela to působení Phyre v Seattlu omezí. Možná jde ale jen o jednu z možných cest, kterou by si hráč mohl vybrat při tvorbě postavy. Určitě bude zajímavé sledovat, jak to bude doopravdy, a hlavně jak moc to ovlivní celkovou hratelnost.
Další kapky z pravidel
Další poměrně zajímavou mechanikou, kterou vývojáři Bloodlines zmínili, je oblékání. Phyre budete moci navléknout do různých outfitů, kdy nepůjde jen o kosmetické doplňky. Jiné postavy na vás budou reagovat podle toho, co máte na sobě. Nejde přitom o něco, co by existovalo ve stolním RPG.
Je ale pravdou že třeba dobré oblečení vám mohlo poskytnout výhodu v hodech, ať už sociálních, nebo třeba při pokusech se někde schovat nebo splynout s davem. To samozřejmě nemluvíme o neprůstřelných vestách, které logicky dávají výhodu v soubojích.
Další mechanika, která už přímo vychází z poslední verze pravidel, je resonance v krvi oběti. V základu se jedná o to, že pokud pijete někoho v nějakém výrazném psychickém rozpoložení, ovlivní to upíra do dalšího krmení nebo vyhladovění. Samotné resonance pak vycházejí z kombinace teorie o čtyřech základních šťávách člověka se čtveřicí povah. Krev tedy může mít resonanci cholerika, melancholika, flegmatika nebo sangvinika.
Jelikož krev, kterou konzumujete, přímo posílí určité disciplíny, je na místě, aby se jisté klany přikláněly k pití z lidí v určitém stavu, který se v nich snaží vyvolat. Těžko říct, jak dobře bude samotná mechanika zapracovaná do hry i jak bude pro Phyre důležité složitě lovit nebo zda bude stačit chňapnout první prostitutku nebo bezdomovce. Ostatně tak to často šlo v prvních Bloodlines.
Další věcí je soubojový systém. Co si budeme povídat, samotné souboje v TTRPG nikdy nebyly jeho vrcholem. Možná bych řekl, že vlastně jsou nejslabší částí celých pravidel. Ono to ale má svůj důvod: upíři jsou dravci. Plíží se, intrikují a skrývají se. Osobní konfrontace je pro valnou většinu z nich až tím posledním řešením.
U stolu se to odráží v tom, že zranění se celkem těžko léčí, hlavně pokud jsou z nadpřirozených zdrojů nebo od ohně a také v tom, že vy i oponent padnete během chvíle, obzvlášť pokud dojde na potyčku mezi upíry. Tvůrci videohry mluví o dvou pilířích: „průzkum Světa temnoty“ a „viscerální, pohlcující boj“. První naprosto chápu, druhé už moc ne.
Ostatně nové zprávy jsou takové… rozporuplné. Někde se mluví o tom, jak máte mít pocit ultimátního predátora, jinde zase o tom, že po ztrátě svých schopností jste jen pěšákem a snažíte se je získat zpět. Navíc si pořád některé disciplíny z ukázek nedokážu zařadit do těch oficiálních. Možná někdo namítne, že přece není nic špatného na tom, aby si schopnosti videohra upravila, ale já nesouhlasím. Trojice disciplín je totiž pevně spjatá s klanem, jak se hraje a jak se chová a tvoří tak jeho hlavní identitu.
Je totiž jedno zda váš Gangrel umí dobře mlátit, střílet nebo pracovat s počítači, vždy bude mít Animalism, Fortidude a Protean, bude prokletý zvířecím vzhledem, když ho ovládne bestie a tak dále. Měnit to, je jako udělat hru se Spider-Manem a místo pavučin mu dát třeba jetpack. O klanech a disciplínách se ale tvůrci rozmluví až v následujících videích. Mě samotného ale napadla jedna věc a doufám, že nemám pravdu.
Jelikož je Phyre spojená s Willemem a ten je Thin-blooded, nabízí se varianta, jak hodit vidle do celého systému. V nových pravidlech totiž existuje Thin-blood Alchemy. Jedná se o zkombinování vlastní a cizí krve k dosažení disciplín, které Thin-bloodům nejsou normálně dostupné, ba co víc, umí přes alchymii vytvořit další efekty. Během toho navíc přichází ke slovu i krevní resonance, o které tvůrci tak mluví. Je to i jeden z důvodů, proč si hráči nové edice Thin-bloody zprotivili stejně jako třeba Tremere.
Rozsah jejich schopností je zbytečně široký a vlastně jdou proti samotné myšlence klanů a jejich jasného zaměření i identity. Tvůrci Bloodlines 2 vlastě dali mé teorii důkaz – v prvním traileru vidíte Phyre plachtit ulicemi (na což jsem si stěžoval v předchozím článku) a když se podíváme do alchymistických receptů Thin-blood Alchemy, zjistíme, že na čtvrté úrovni je schopnost „Airborne Momentum“, která umožňuje právě létání.
Nechci být škarohlíd, ale doopravdy si pro nás studio The Chinese Room připravilo místo hry za Thin-blooda hru za Eldera, který ale bude mít schopnosti… Thin-blooda? Pokud ano, tak doopravdy nechápu, co ho k celé téhle volbě vedlo.
zdroj: World of Darkness
Co na to říct?
Vlastně mě jako fanouška RPG a světa World of Darkness obecně každá další informace nezvládá nechat chladným. Na jedné straně je vidět, že tvůrci předlohu znají, když trousí informace plné střípků pro milovníky světa. Na straně druhé mi přijde, že bojují se samotnou identitou Vampire: The Masquerade. Vlastně nechci mít v hlavě cizí hlas, nechci hrát za Eldera a nechci mít jiné disciplíny, než má můj klan. Vlastně ani nechci, abych musel řešit, jak se používá telefon nebo co je to sakra za ocelovou bestii, která se prohání po ulicích.
Chci tradiční Vampire :The Masquerade, chci dobrý příběh a na soubojovém systému mi vlastně tolik nezáleží. Chtěl bych, aby hra respektovala svět předlohy, tedy i co se týče hlavní postavy, jejích schopností a okolností, jak se dostala do Seattlu. Každopádně pokud chcete zažít mnohem klasičtější Vampire: The Masquerade zážitek, můžete se podívat na záznamy hraní Seattle By Night, které vede slavný vypravěč z tohoto světa Jason Carl. Navíc by samotné události hry měly přecházet ději Bloodlines 2.