Pokud zcela nepohrdáte videohrami, jistě už jste slyšeli o novince Baldur's Gate III. Vlastně úplně postačí, pokud máte jediného kamaráda, který hru hraje a určitě vám o ní už básnil. Básní o ní kde kdo a je k tomu prostý důvod – je to zřejmě jedna z nejlepších videoher v historii videoher. A s takovými se zas tak často nesetkáváme.
Že chcete důkaz? Baldur's Gate III je jednou z nejprodávanějších a historicky nejhranějších her na Steamu a se souhrnným hodnocením 96 % se zařídí mezi ty nejlepší hry na světě podle recenzního agregátoru Metacritic. My pro vás chystáme vlastní článek, v němž si rozebereme, jak moc Baldur vychází z D&D a proč díky tomu vznikla tak jedinečná hra.
Zato náš sesterský web Games.cz konečně přišel s vlastní recenzí. Její sepsání zabralo tak dlouho po vydání zejména proto, že ke hře nebyl přístup s předstihem a také proto, že je v ní obsahu na stovky velmi kvalitně strávených hodin. A co se z recenze dozvídáme?
zdroj:
Larian Studios
„Baldur’s Gate III je dračákové dobrodružství klasického střihu. Na starém dobrém Mečovém pobřeží, v kraji, kde se odehrávaly i první dva díly a kde se potloukají elfové, trpaslíci, orkové, goblini, ďáblové a draci, kde bohové nepředstavují antropomorfizované filozofické koncepty, ale skutečné bytosti, které vám můžou pomoct nebo zatopit, se ocitáte vy, HRDIN(K)A. Putujete po kraji. Plníte úkoly, řešíte problémy, potíráte zlo. Nabíráte věrné parťáky do družiny. Vylepšujete se novými úrovněmi i vybavením. A směřujete k poražení hlavního záporáka.“
Těmito slovy de facto otevírá svou recenzi Václav Pecháček, který ale jedním dechem své tvrzení tak trochu vyvrací:
„Jenže to, co jsem právě teď popsal, vlastně není tak úplně pravda, protože třetí Baldur málokdy odolá svému základnímu impulsu rozmetávat klišé na kusy. Převracet všechno, co jste si mysleli, že víte, vzhůru nohama. Stavět před vás dilemata, na která neexistuje žádná správná odpověď, nic, co by se dalo shrnout do pohodlné škatulky „tahle možnost je zákonně dobrá“ a „tahle je zmateně zlá“.“
zdroj:
Larian Studios
Náročných rozhodnutích je hra plná a úplně nejlepší je naučit se s nimi žít. Jinými slovy nevracet se k předchozímu uloženému bodu, když výsledek není podle představ. Hrajete RPGčko, tak hrajte i roli. Ale i recenzent přiznává, že mu to jednou prostě nedalo:
„Přiznávám, že jsem nahrál předchozí uloženou hru a neunesl důsledky vlastních činů, i když jsem se jinak obecně snažil to příliš nedělat, abych si udržel pocit, že vlastně hraju Dungeons & Dragons u stolu.“
Hra by nebyla tak skvělá, kdyby za to nestáli i nejrůznější společníci, kteří vás dobrodružstvím provázejí. Jsou nesmírně živoucí, tvrdohlaví a mnohdy velmi kritičtí k vašim činům. Ale leccos jim prominete, když hrají zcela zásadní roli v soubojích.
Ty jsou naštěstí napínavé po celou hru, nabírají na obtížnosti, stále jsou ale fér a často představují vyloženou hádanku, kdy je potřeba zvolit jinou než přímočarou metodu a s protivníky si poradit vynalézavějším způsobem.
A pak je tu ještě titulní město… „Je to nádherně vytvořené město, obrovské a ve svém rozložení smysluplné, nacpané tajemstvími, kouzly a příležitostmi. Jenže je to taky místo, kde se hra tak trochu zblázní, produpne plyn skrz podlahu a zavalí vás tolika možnostmi, až vlastně moc nevíte, co si v tu chvíli počít.“
Baldur’s Gate III je zkrátka triumf, který se zapíše nejen do novodobé, ale i celé videoherní historie. Souhlasíte? Určitě si přečtete celou recenzi, která je mnohem podrobnější a ještě výmluvnější než tento výňatek a vyhlížejte náš článek, který se přece jen bude víc věnovat srovnání s adaptovaným Dungeons & Dragons.