Pamatujete si ještě, jak byli Wizards of the Coast začátkem tohohle roku nejnenáviděnějším korporátem v tabletopovém průmyslu? Jedna z firem, která byla celou tou OGL kauzou zasažená nejvíc, byla společnost Kobold Press, populární tvůrci obsahu třetích stran pro pátou edici Dungeons & Dragons. A už tehdy v lednu se nechali slyšet, že se proti korporátním machinacím Wizards se značkou D&D hodlají bránit vytvořením vlastního projektu: Project Black Flag.
Project Black Flag měl být pro Koboldy jejich vlastním D&Dčkem. Doslova. Cílem bylo vytvořit hru, která se „bude hrát jako D&D, ale v Koboldím stylu”. Bude navíc patřit jim a narozdíl od proradných manažerů ve Wizards, Kobold Press nechá ostatní tvůrce, ať pro Black Flag vesele vytváří a prodávají obsah do hallelujah. Prostě takový záchranný člun pro lidi, kteří si chtěli být jistí, že D&D 5e nepřestane s rokem 2023 existovat tak, jak ho znají a mají rádi.
Samozřejmě, od té doby si už Wizards vysypali na hlavu několik urn popela a přesunuli celé D&D pod licenci Creative Commons, čímž de facto nadobro přišli o možnost rozhodovat nad tím, kdo a za jakých podmínek k němu bude vytvářet a prodávat dodatečný obsah.
Čímž ten záchranný člun trochu pozbyl na významu. Teoreticky vzato už teď žádný Project Black Flag není potřeba – budoucnost D&D je zachráněna. Jenže než se k tomu Wizards koncem ledna dohrabali, u Koboldů už se roztočila ozubená kolečka tvůrčího procesu. A teď tu máme jeho výsledek.
Kobold Press minulý týden vyrazili na Kickstarter s RPG Tales of the Valiant, které je… no… je to prostě D&D 5e. Přemalované doslova na bleděmodrou. Pravda, místo ras v nich najdete linie a dědictví, sesílání kouzel v nich prý má být větší švanda a game masterování má být z nějakého nespecifikovaného důvodu jednodušší, ale pro poslední dva body nemáme žádné konkrétní důkazy a ten první z toho vyloženě novou hru taky nedělá, že jo.
Jistě, jsou tu nějaké dílčí mechanické rozdíly, ale vzato kolem a kolem… je to prostě D&D. Máte tu elfy, trpaslíky a lidi popsané důvěrně známými tolkienovskými klišé. Jsou tu bardi i barbaři, šest schopností i s bonusy, hitpointy, hit dice na nabírání hitpointů. Všechno podstatné je zkrátka při starém.
Dokonce i ilustrace okamžitě evokují styl klasických D&D příruček a i ten font je natolik podobný (nebo snad úplně stejný?), že kdybyste otevřeli Tales of the Valiant a mysleli jste, že se koukáte do Dungeons & Dragons, vůbec bych se vám nedivil. Je to prakticky to samé, jen modřejší.
Jsem upřímně zvědavý, jak bude příběh Tales of the Valiant pokračovat. V době psaní tohohle článku do konce kampaně zbývá přes dvacet dní a tvůrci si jdou pro svůj první milion dolarů, takže neúspěchu se rozhodně bát nemusí. Zatím mi ale přijde, že všichni ti backeři si platí víceméně za značku, za možnost vlastního zákaznického vyjádření.
Hra, kterou za své peníze dostanou, totiž už existuje téměř deset let. Možná se relevance Tales of the Valiant změní časem, až oficiálně vyjde One D&D a nad pátou edicí definitivně zajde slunce, ale do té doby se nemůžu zbavit dojmu, že jediný důvod, proč Tales of the Valiant kupovat, je mít pifku na Wizards of the Coast.