Čtenáři, kamaráde, pojďme se teď na něčem dohodnout. Tenhle článek pojednává o erotickém RPG. To znamená, že v něm budeme mluvit o sexu. V nemalé frekvenci. Takže co říkáš na to, že přeskočíme všechno to červenání, pubertální vtípky a uhihňávání se do předloktí a zkusíme to pojmout trochu dospěle?

Neber mě špatně, na adresu Lewd Dungeon Adventures by se daly dělat vtípky déle, než kolik vydrží průměrný Čech v souloži (což je mimochodem 15 minu... Moment, 15 minut? Fakt? Průměrně? Víte co, já to radši nebudu komentovat, kdo ví, co by o mně moje odpověď prozradila). Jenže kdybychom si z téhle hry měli tropit žerty při každé příležitosti, ničeho bychom se nikdy nedobrali. A já bych se dneska docela rád něčeho dobral. Protože jedna věc se Lewd Dungeon Adventures navzdory všem jeho selháním podařila, a sice ve mně vyvolat zvědavost. Zvědavost, jestli jsou všechna erotická RPG takovýhle cringe, nebo jestli se dá s žánrem pracovat i pořádně.

Předehra

Ať vás trochu uvedu do situace: V mých hrách obvykle sex kdovíjak prominentní roli nehraje. A tak nějak počítám, že u většiny stolů to asi funguje podobně. Hry, které hrajeme, nám slibují spíše fantazie typu „brázděte neprobádaný vesmír” či „čelte ohromným monstrům” než „vyprávějte svým kamarádům naproti přes stůl, kolik prstů jim strčíte do kterého tělesného otvoru”.

Jasně, občas nám to v příběhu trochu zašustí (ano, budu používat slovo „šustit”, protože kdybych používal slova, která používám běžně, Patrikovi ((Vaškovi – pozn. ed.)) by při editaci z klávesnice odpadl asterisk). V City of Mist jsme měli jednu překvapivě příběhově klíčovou orgii. V Coriolis zase fling, který dal vzniknout jednomu z nejkomičtějších momentů celé série. Ale žádná z těch scén nešla do detailů stejným způsobem jako dialogy nebo souboje, obě byly důležitější pro své příběhové implikace než pro průběh, který zůstal buď v rozostřených rozích obrazovky, nebo úplně mimo záběr. Narozdíl od prakticky všech ostatních složek hry, sex – se – nehraje.

A jsem si celkem jistý, že nikdo z hráčů (včetně mé maličkosti) by o to ani nestál. Lidé si od RPG slibují ledacos, ale mám pocit, možná zkreslený optikou slušného chlapce z malého městečka, že party, které se při hraní s kamarády těší na explicitní erotické scény, musí být asi prostě trochu jiná sorta. Za což je ani náhodou nehodlám nijak odsuzovat, ostatně od tabletopového roleplaye to k tomu postelovému není konceptuálně kdovíjak daleko a Michal mě třeba ujišťuje, že erotické play-by-post hry (de facto interaktivní, kolektivní psaní erotických scénářů) jsou celkově dost populární a nedělá mi problémy si představit proč. Chci ale zkrátka říct, že erotická RPG jsou poměrně niche výřez v už tak ne zrovna mainstreamovém koníčku a nečekal bych, že budou mít zrovna masivní cílovku.

Pročež na scénu mohou vstoupit Lewd Dungeon Adventures, které loni na Kickstarteru vybraly čtvrt milionu dolarů a aktuálně pokračují druhým dílem, který na úspěch prvního projektu nejspíš nedosáhne, ale paběrkovat taky zrovna nebude. Prezentovaly se jako erotické RPG pro páry (anebo celou partu kamarádů, pokud si na to troufají), jehož zápletky a mechaniky vyzývají postavy k sexuálním aktům – a hráče k tomu, aby si je místo suchého popisu či prudérního střihnutí do černa odehráli hezky naživo.

Tvůrkyní projektu je americká autorka erotických románů Phoenix Grey, a i když se o tom hezky psaly šťavnaté novinky, celé to působilo dojmem levného gimmicku mnohem víc založeného na lascivním lákadle erotické tématiky než snaze o vytvoření nějakého životaschopného RPG produktu. Tak trochu ve stylu: „D&D je populární, sex táhne, uděláme D&D, ve kterým se bude hodně šustit, krok 4 = profit.” Jestli budou Lewd Dungeon Adventures dobrá hra nebo koherentní zážitek, působilo vlastně jen napůl relevantně, hlavní bylo, že mají být přisprostlé a má v nich být sex.

Aspoň takového dojmu jsem nabyl z obou kickstarterových kampaní. Jenže odsoudit hru jen na základě pár marketingových frází, dvou screenshotů a svých prudérních předsudků o schopnostech autorek erotických románů psát D&D kampaně, to by nebylo fér.

Takže jsem si na RPGDriveThru koupil základní pravidla i se startovním scénářem, vysvětlil ženě, že potřebuju její pomoc s projektem do práce a ať na večer koupí lahvinku něčeho ostřejšího, protože nám možná přijde vhod. A pustil jsem se do čtení.

Když jsem s tím byl hotový, tak jsem ženě napsal, ať si s tím nedělá hlavu a místo lahve koupí radši chipsy k telce, protože tahle hra mi za sabotování manželství rozhodně nestojí.

Porno z videopůjčovny

Víte, co mi Lewd Dungeon Adventures evokují ze všeho nejvíc? Takové ty ne vyloženě tragické, ale stále očividně nedobré pornoparodie populárních filmových značek. Však víte, takové ty, co se budou jmenovat nějak jako Star Whores, Harry Twatter a tak.

Takové ty, ve kterých je vám za herce především trapně, protože přednášejí ponižující dialogy v kostýmech, za které by se styděl i začínají cosplayer, uprostřed setů, které vám svou levností jen připomínají, o kolik líp to všechno vypadalo v původním filmu, a po prvních pár rozpačitých minutách se to stejně zvrhne do naprosto rutinního, špatně nasvětleného pornošustění, které nemá na zdrojový materiál vůbec žádnou návaznost, a přesto vás na něj kvůli tomu povrchnímu, levnému bazmeku všude kolem nenechá zapomenout.

Lewd Dungeon Adventures jsou vlastně to samé, ale s D&D.

Má se to zhruba takhle. Pravidla mají 14 stránek a točí se okolo extrémně primitivní mechaniky založené na hodu šestistěnkou, ale budiž, o jednoduchost nám tady šlo, to není problém. Příznaky pornoparodické mánie se projevují především ve všech možných slovních hříčkách (herní postavy jsou tzv. Cummancers, záporáci startovního dobrodružství jsou gobblini se dvěma b a na to je autorka natolik hrdá, že vám to omlátí o hlavu třikrát) a v určitém „přeskinování” tradičních mechanismů, jako jsou třeba kouzla, na „rajcovní” varianty. Takže se nechráníte kouzelným štítem, ale celotělovým kondomem, místo magické střely kosíte nepřátele mocným cumshotem, pasti hledáte pomocí kouzelné ruky šmátralky a tak podobně.

Tím hlavním motivem hry ale je, že vypravěč v ní dubluje i jako Božstvo hlavního Hrdiny. (V základu hra počítá jen s jedním vypravěčem a jedním hráčem, ale obsahuje i úpravy pro skupinovou hru. Ty jsou obvykle nezajímavé nebo nedomyšlené a já bych na nich nejraději nenechal nitku suchou, ale máme tu teď důležitější věci na práci.) Kde jsme to byli? Jo, Bozi a Bohyně. 

Coby Bůh nebo Bohyně můžete svého Hrdinu nebo Hrdinku oživit poté, co zemře (šustěním). Umožňujete mu provádět všelijaké magické rituály (šustěním). A celkově mu svou přízní propůjčujete talenty, o kterých se může běžným smrtelníkům jen zdát (jsou fakt dobrý v šustění).

Erotický koncept hry tedy spočívá v tom, že hrajete extrémně prostoduchou verzi D&Dčka, a pokud zemřete, jde se šustit. Pokud potřebujete provést komplikovaný magický rituál, jde se šustit. A pokud se hrdina pokusí svést nějaké NPCčko nebo soupeře, jde se šustit. Obvykle stylem nebo v poloze, kterou vám nadiktuje (a na ilustraci názorně ukáže) příručka.

Oukej. Pocaď… Víceméně dobrý, asi? Zní mi to poněkud neohrabaně a prostoduše, ale hej, co já vím, jsem jenom slušnej kluk z malýho města a tohle všechno je pro mě nový, třeba je to v praxi mnohem větší zábava, než jak mi to zní.

Takže jsem se pustil do čtení starterového dobrodružství: Záchrany Lady Jai. A tehdy jsem právě zavolal ženě, ať koupí brambůrky a hned nato Vaškovi, jaké že to má heslo na Netflix, protože právě tam to šlo oficiálně do kopru.

Jsou gobblini sexy?

Záchrana Lady Jai je beze srandy ten nejstereotypnější D&D scénář, jaký si umíte představit. Znáte ten o goblinech, co unesou vesnického kováře? Tak to je ono, jen místo kováře tu jde o náruživou šlechtičnu a GOBBLINI SE TU PÍŠOU SE DVĚMA B HAHAHA CHÁPETE?

(Anglické sloveso gobble, primárně znamenající něco hltat, se používá jako eufemismus pro polykání při sexuálních aktech. Neříkám, že je to špatná slovní hříčka, jen tvrdím, že je na ni autorka o něco hrdější, než by nutně musela být.)

Kromě toho, že je Záchrana Lady Jai unylá až na půdu, je mizerně nadesignovaná. Je to de facto dungeon crawl skrz rozpadnutý hrad jménem… Fuckerstone, jasně, jak jinak. Hrdina vlastně naslepo volí dveře bez jakýchkoli vodítek a scénář na každém kroku vehementně ignoruje jakoukoli iniciativu, kterou by snad hráč chtěl projevit.

Je to, jako kdybyste zapnuli Mass Effect a posádka Normandy se skládala ze samých Batarianů.

Ručka šmátralka neumí odhalit kouzelné pasti – a všechny pasti v hradě jsou zpravidla kouzelné. Můžete svádět nepřátele, abyste se vyhnuli bojům – ale ti na vás bez výjimky nakonec stejně zaútočí. Fakt, že tohle všechno vám texty příručky explicitně diktují, to činí pouze očividnějším, až člověk nechápe, že to nepraštilo do očí i autory samotné. Anebo, což je pravděpodobnější, jim to bylo prostě fuk.

Ale oukej, jasně, lidi nejdou hrát Lewd Dungeon Adventures proto, že by chtěli kvalitní dungeon crawl. Jdou je hrát proto, že chtějí zábavný program na večer a k tomu záminku ošustit svého partnera (nebo kohokoli jiného).

Jenže… On je celý ten scénář tak urputně nevzrušující.

Banalita celého příběhu i jeho zpracování ničemu nepřidává, ale budiž. Nutnost vyšustit si svůj život zpět u svého Božstva má asi něco do sebe, jen kdyby tomu nepředcházelo házení kostkou na náhodnou tabulku poloh a následné studování, jak že se do ní vlastně máte dostat. Kromě smrti může na šustění s Božstvem dojít jen jednou, při nutnosti provedení magického rituálu, který vám umožní… pfff, prolézt nějakými psími dvířky. Fakticky, stránka šest, cituji: „Díky napojení na své Božstvo Hrdina vycítí, že mříž v rohu je iluzorní, ale prolezení skrz bude vyžadovat sexuální magii.”

Jestli jí chcete prolézt, zašustěte si se svým božstvem na pejsky. Já půjdu v mezičase bušit čelem o desku stolu. Sakra práce, vždyť sexuální magie je ohromně bohatý koncept! Spousty pohanských rituálů i jejich fantastických variací obsahují erotické složky a ve vší své okultnosti, cizosti a mysterióznosti rozhodně můžou mít vzrušující nádech – ale ne, tady šustíte s Bohem, protože potřebujete prolézt ventilačkou.

Jo a taky můžete šustit se všemi těmi gobbliny. K ničemu to není, nedává to moc smysl, ale můžete si zašustit se spoustou malých, zelených, hnusných skřetů. Žádný kinkshaming, jestli vás to tankuje, tak vám to upřímně přeju, ale… To přece nemůže být kdovíjak univerzální fantazie, ne? To je jako kdybyste zapnuli Mass Effect a posádka Normandy se skládala ze samých Batarianů.

(Mimochodem, jediné konvenčně přitažlivé NPC v celém scénáři – rozuměj jediný normální humanoid – je titulní Lady Jai. Je to také jediné NPC, se kterým si dle RAW textu zaručeně nezašustíte.)

Abychom si rozuměli, já chápu, že Lewd Dungeon Adventures nemůžete brát kdovíjak vážně. Z lady Jai se vyklube dobrovolný sexuální otrok. Její věznitel a gobbliní náčelník v jedné osobě disponuje natolik prostorově výrazným nádobíčkem, že při sexu dává partnerovi 1d4 damage. A za tou iluzorní mřížkou se skrývá zavile masturbující sexoholik, který na hrdinu zaútočí dvoustranným dildem. Ano, chápu, má to být hloupé, má to být extrémní, má to být cringe a přinejmenším určitou zábavní hodnotu založenou na výše zmíněné svaté trojici textu upřít nemůžu. Jestli vás to tankuje, dobře pro vás.

Mně osobně ale teda vůbec nedochází, jak to má být sexy.

Chápu, že to je extrémně individuální záležitost a někomu to pravděpodobně do noty padne. A nechci tu být za puritána, který se nedokáže ani zasmát přisprostlému vtipu. Jen jsem prostě při čtení Záchrany Lady Jai nedokázal z pusy dostat tu hořkou pachuť levné pornoparodie. Ten pocit, že hraju vážně špatnou verzi D&Dčka, která mi cpe opravdu mizerné záminky, proč mít sex, jehož podobu mi nadiktuje tabulka na konci sešítku, a celé je to zaházené hromadou pitomin, které jsou sice eroticky tematizované, ale není na nich pranic vzrušujícího.

A pak jsem si představil, jak sedím se ženou u stolu a ve vší vážnosti jí vysvětluju, že pokud zvládne tohohle náhodného ustrašeného gobblina v kuchyňské zástěře přivést k orgasmu do pěti minut, podělí se s ní o tajné informace stran onanujícího maniaka za kouzelnou mřížkou. A připadal jsem si přesně jako ten pornoherec odříkávající mizerné repliky na papundeklovém setu s vyhlídkou uměle naroubovaného, s ničím z tohohle valně nesouvisejícího šustění… A došlo mi, že to asi vůbec nemám zapotřebí.

O patnáct minut později

Má to ale ještě jeden závěrečný zvrat. K mému upřímnému překvapení mi žena po návratu domů řekla, že je jí to vlastně trochu líto, protože na to byla docela zvědavá. Což jsem ani náhodou nečekal (nejblíž, co se kdy přiblížila k jakémukoli RPGéčku, bylo, když mi oprašovala knihovnu). Ale paradoxně mě to proti téhle hře poštvalo ještě o něco víc.

Banální pouťová atrakce nalepená na nesouvisející produkt.

Protože víte co, Lewd Dungeon Adventures očividně buď nejsou dobrou erotickou hrou, nebo jsou erotickou hrou pro lidi vnímající sex a erotiku výrazně odlišným způsobem než já. Lewd Dungeon Adventures jsou vlastně takové ty hrací kostky ze sex shopu, z nichž na jedné máte napsaná slovesa jako lízat a na druhé části těla jako koleno, jen s asi tak dvaceti extra mezikroky, z nichž žádný ve finále nestojí za vynaloženou snahu.

A to mě prudí, protože víc než co jiného mi tahle hra slouží jako připomínka toho, že dobrá erotická RPGéčka by přece mohla existovat – jen by je jejich autoři museli pojmout jinak než jako banální pouťovou atrakci nalepenou na nesouvisející produkt. Kdybychom místo rabování hradu Fuckerstone hráli, co já vím, špionážní thriller ve stylu Rudé volavky, ve kterém hráč musí svádět konkurenční agenty kvůli tajným informacím nebo ženaté politiky pro kompromitující materiál. Nebo noirovou detektivku po vzoru Základního instinktu, ve které lze uniknout zatčení jen manipulací s vyšetřovatelem. To jsou příběhy, které je zábava hrát, které je možné brát vážně a ze kterých úplně prýští sexuální napětí. Takovou hru bych se nestyděl ženě přes stůl vyprávět, takovou hru bych si pravděpodobně i mohl užít.

A takové hry… No, pravděpodobně existují, ne? Statisticky vzato musí?

Hm? Jaké to jsou? Netuším. Já jsem slušný kluk z malého města a hraju hry o brázdění neprobádaného vesmíru a čelení ohromným monstrům a do králičí nory erotických RPG jsem poprvé strčil hlavu předevčírem. A vzhledem k tomu, že první ušák uvnitř byly zrovna Lewd Dungeon Adventures, si nejsem stoprocentně jistý, jestli se chci spouštět níž. Jestli vy o nějakých lepších kandidátech víte, dejte nám vědět v komentářích. A jestli ne, tak mi aspoň napište, zda se mám vyzbrojit baterkou, lanem a celotělovým kondomem a vyrazit do hlubin internetu na výzvědy.