Dobře, podívejme se pravdě do očí. Superhrdinové se na nás valí ze všech stran a často v nevalné kvalitě. Marvel chrlí jeden průměrný film za druhým, DC se ho snaží dohnat a pro poctivé žánrovky téměř není místo. Pak vysvitne jednou za čas hvězda, jako je třeba seriál Invincible nebo Boys, které nám ukáží, že komiksové scénáře můžou být i dobré. Pokud navíc znáte předlohy a rádi listujete papírovými sešity, víte to už dávno. Když autor přistoupí na pravidla žánru a nebojí se přiznat, že všechno je trochu cringe a přepálené, dokáže předat silný příběh. A přesně to platí o Maskách: Nová Generace.

Galerie

Vítejte v Halcyon City!

Pokud jste hráli například Příšeru týdne přeloženou stejným českým vydavatelstvím Casa de Locos, budete mít určitě výhodu. Ta totiž běží na stejném systému jako Masky, a tak se všemi těmi tahy, štítky a dalšími věcmi budete mít už zkušenosti. Obě pravidla navíc v překladu zachovávají názvosloví, což je hodně velká výhoda.

Čím se hry naopak hodně liší, je přístup ke světu. Příšera se odehrává v našem světě, kde ožívají městské legendy a mýty. Masky mají svůj svět a příručka tak vypravěči i hráčům mnohem víc říká, jak hru vlastně hrát. Ale vlastně v dobrém, protože Halcyon City funguje skvěle.

Představte si moderní megapoli, kde žijí miliony lidí a je to téměř utopicky krásné město. Tedy nebýt hrdinů, padouchů, mimozemských invazí a dalších věcí. Nicméně lidi už si zvykli. Prostě se vám jednou za čas prožene nad hlavou lasery z očí střílející osoba v pláštěnce, která honí UFO, v němž sedí ďábelsky se smějící král vesmírných dobyvatelů. Jednoduše každodenní chleba. Není se čemu divit, když už tu vyrůstá čtvrtá generace superhrdinů.

zdroj: Casa de Locos

Ona ostatně ta zlatá, stříbrná a bronzová generace jsou krásným pomrknutí ke klasickému dělení ér komiksů. Zlatí a nejstarší jsou už téměř v důchodu, mají až směšná jména a tak dále (podívejte se třeba na Batmana s Adamem Westem nebo vlastně na jakýkoliv komiks z téhle doby). Stříbrná generace je plná drsných přezdívek a epických superschopností. Bronzová jsou téměř nejmladší superhrdinové, kteří pořád ještě bojují o své místo na výsluní. No a pak jste tu vy, pubertální cucáci, co právě zjistili, že umí létat, střílet energii z rukou a všechny ty další frajeřiny.

STOP. Tady totiž popis Halcyon City vlastně končí. Hra vám ještě řekne, že ve městě funguje organizace Aegis, která je trochu jako Shield od Marvelu, tedy vládní agenti, kteří na všechny superhrdiny dohlížejí, nebo taky vůbec! Protože i když obrys Halcyon City je jasně načrtnutý inkoustem, zbytek je bílé plátno a je na vás, abyste ho vybarvili.

Pravidla samotná to navrhují skvěle a dává to smysl, vypravěč si sám určuje detaily. Jak konkrétně budou obyvatelé vnímat superhrdiny? Potřebujete řešit nějaké omezování? Co jejich identity? Komiksy pokládají tyhle otázky často. Záleží tak jen na vás, jaké jsou pro vás důležité a na co chcete dávat důraz.

zdroj: Casa de Locos

Můžete tak časem s Halcyon City udělat téměř policejní stát; odehrát si, jak se rozhodne o odhalovaní skutečné identity hrdinů a spoustu dalších příběhových oblouků. Město je prostě pískoviště, ve kterém si sami vystavíte, co chcete a co se vám bude líbit. To se ostatně týká i vašich postav. Pokud někdo bude chtít hrát mutanta, můžete začít řešit přístup lidí k mutantům. Jiný zase přijde z vesmíru a pochází z nějaké mimozemské rasy. Jaká je, proč vyslali dítě na Zem a jaké mají plány? Zkrátka další věc, kterou můžete do vašeho Halcyon City zapojit přes příběhy hráčských postav.

Co si budeme povídat, funguje to skvěle a svět se staví vlastně sám. A hlavně si všechno zapamatujete, protože ten příběh je váš a nemusíte se snažit všem u stolu dostat do hlavy 500 stran příruček s pozadím nějakého náhodného fantasy světa.

Mladým hrdinou

Tím se konečně dostáváme od toho, kde budete hrát, k tomu, za koho. Hráčské postavy jsou nejmladší superhrdinové ve městě. Vlastně je jim do dvaceti let a má to svůj důvod – pro hru je totiž stejně důležité, co se děje během toho, co se houpáte ulicemi a hledáte zločin, jako to, co se odehrává ve vašem osobním životě. V obojím se totiž musíte prosadit nějak jinak.

Galerie

Vaši postavu tak definuje (podobně jako v Příšeře týdne) její příručka. Vlastně je to takový deník postavy, který vám pokládá zásadní otázky o tom, kým jste a jaký je váš tým. Základní náčrty postav jsou vymyšlené skvěle a vybere si každý. Najdete tu mimozemšťany, lidi, kteří umí létat a jsou silní, další třeba můžou využívat teleportace a dalších vychytávek. Vtip je v tom, že každá příručka vám poskytuje snad milion možných úprav, jak ji přizpůsobit k obrazu svému a udělat si hrdinu, jakého chcete hrát.

Nejzábavnější na tom procesu podle mě je to, že každý z hráčů přispěje svým vlastním narativem do celkového obrazu. Protože jak už to tak u Powered by the Apoycalypse her bývá, při tvorbě postav kladete ostatním otázky a tím formujete vztahy, které mezi sebou postavy mají.

Třeba se můžete zeptat někoho u stolu, zda byl svědkem toho, když vaše postava ztratila kontrolu nad svými schopnostmi a jak reagoval. Odpověď má jednak negativní dopad, a taky tvoří mezi postavami vazby. Konkrétně se může jednat o to, zda jsou přátelé nebo rivalové. Nečekejte ale, že by postavy šly vyloženě proti sobě, ale přesto vytváří tato mechanika skvělé třecí plochy.

zdroj: Casa de Locos

Podobně to pak je i v rámci sestavování týmu. Už od počátku jste totiž skupina, na níž se zaměřuje druhá sada otázek. Rychle tak vytvoříte týmovou dynamiku, která se liší, pokud máte v týmu sirotka, který používá luk a šípy nebo mimozemšťana, co pálí z očí paprsky energie. Každý se totiž ptá na něco jiného a dává vašemu vyprávění jiné základní stavební kameny. Právě tady se tvorba postav propojí s vytvářením toho vašeho Halcyon City a dokresluje potřebné detaily pro obojí.

Vaše postavy navíc nejsou úplnými nováčky. Mají povědomí o tom, co se ve městě děje, znají jiné superhrdiny a často mají i svého učitele nebo patrona, hrdinu ze starší generace, který je učí a ovlivňuje jejich cestu. To, že má mentor svůj názor na to, že se postava přidala k týmu a může ji k tomu povzbuzovat, nebo naopak od toho odrazovat, je jen špička ledovce možností. Vypravěč má zkrátka hned od počátku silné háčky na postavy a možnost dát do děje silná a zajímavá NPC, jejichž vztah k postavám se může vyvinout vlastně jakkoliv.

Díky tomu všemu a taky tomu, že váš hrdina je stejnou měrou i obyčejný člověk, nejde jen o létání a mlácení zlodochů. V pozadí superhrdinství se totiž vytváří funkční sociální drama o mladém člověku, který najednou hledá svojí vlastní cestu, která ani nemusí mít nic společného s tím, že má superschopnosti. Často dokáže být zrada kamaráda nebo ztráta lásky mnohem silnější rána než od nadzvukové pěsti.

zdroj: Casa de Locos

Vliv, vztek a strach

V Maskách životy nebo nějakou energii nečekejte. Je to zatraceně dobře, protože systém počítá s tím, že budete vyprávět a popisovat. Na co by byla tabulka, jak vysoko doletíte nebo kolik poškození způsobí vaše energetické paprsky? Kdepak, místo toho se budete muset ohánět slovy. Vy i vaši spojenci nebo nepřátelé budete dostávat statusy, které nejde z vyprávění vyškrtnout.

Jde někoho třeba vyděsit nebo rozzuřit, což nevyhnutelně pozmění to, jak se bude boj dál vyvíjet. Pro některé hráče může být celá hra bez poškozování a zabíjení poněkud abstraktní, ale jakmile si na to zvyknete a sžijete se s jednotlivými tahy, věřte, že vás odmění epickými scénami a nezapomenutelnými střety.

S tím se pojí i to, že je důležité spolupracovat. Tahy umožňují vytvářet příležitosti vašim spojencům a třeba je i podpořit v těžké chvíli. Jste prostě tým a vzniká kontrast mezi vašimi superschopnosti a tím, že jste pořád obyčejný člověk, navíc teenager. Málokterá pravidla si na vztazích mezi postavami potrpí jako Masky. Ostatně velkou měrou to ovlivňuje i to, jaký máte na koho vliv.

Galerie

Kromě samotné skupiny na vás tuhle hodnotu často uplatňují starší hrdinové. Můžou být vaším vzorem, mentorem nebo k nim prostě můžete vzhlížet už dávno předtím, než jste poprvé oblékli upnutou teplákovku. Opět jde nejen o to, že vás můžou zradit, ale mohou i zpochybňovat vaše rozhodnutí, rozhodit váš osobní život nebo zkrátka zašmodrchat se vším kolem vás.

Masky jsou prostě hodně o emocích. O tom, jak se s nimi vaše postava umí srovnat. Navíc právě tahle mechanika hru nejvíc vyzvedává z komiksového patosu a dělá z ní něco speciálního. Protože pravidla vám jdou na ruku v jedné výjimečné věci – vytvoříte díky nim mladého člověka, který vystoupí z papíru deníku a stane se z něj postava se vším všudy a vy si budete užívat její výhry a trpět při jejích pádech.

Hezky česky

Jak je z názvu hry patrné, Masky: Nová generace vyšly v češtině. Podobně jako u Příšery týdne nemám překladu co vytknout. Tahy i názvy jdou hezky do úst a naštěstí se vydavatel neuchýlil k překladu jmen hrdinů do češtiny. A vám doporučuji totéž. V angličtině jdou prostě lépe do úst a zní tak nějak drsněji. Ostatně dabing k prvním X-Menům, který měl Rosomáka, Bouři a další podivnosti, dokázal, že to prostě není dobrý nápad.

zdroj: Casa de Locos

Masky jsou také pěkně vymazlené. Kvalitnější papír i barevné ilustrace jako z komiksu, které celé knize dodávají na atmosféře. Navíc se nebojí ani celostránkových obrázků a oken s kousky příběhu. Prostě Masky stejně jako Příšera týdne i svou vizuální stránkou a slangem vystihují žánr, který zastupují a povedlo se je skvěle převést i do naší mateřštiny.

Hrdinové v nejlepších letech

Masky: Nová generace nejenže výborně zpracovávají superhrdinský žánr, ale excelují i v tom, co jsou hrdinové bez masky. Hrají si s týmovým konceptem i tím, jak se vaše postavy vyrovnávají sami se sebou i světem kolem nich. Pravidla postavená na systému PbtA pak dělají čest svému jménu a předvádějí epické filmové scény, kde můžete dát naplno prostor svým hrdinským fantaziím.

Zároveň ale zvládají předvádět to nejlepší z obyčejných starostí mladých lidí a dávají tak hře potřebnou hloubku, kdy vám snadno bude záležet nejen na vaší postavě, ale i na těch okolo. Nakonec musím ještě pochválit dostupnost dodatečných materiálů v češtině, které můžete stáhnout přímo na stránkách vydavatele. Masky prostě nejde jinak než doporučit všem, co mají alespoň trochu rádi superhrdiny či prostě a jednoduše hledají ty nejkvalitnější hry.