Knihy ze série Moje první dobrodružství mě zaujaly hned na první pohled. Jedná se totiž o čtení pro děti od čtyř let, které se hraje. Ano, vlastně jsou to takové gamebooky, jenže pojaté trošičku jinak. Série navíc nesleduje jen jeden příběh, ale každá kniha je jiná zasazením i dějem. K recenzi jsme dostali dvě knihy z celkových čtyř, které dosud v češtině vyšly.
Jmenovitě jde o Objevení Atlantidy, která svým názvem rychle vysvětluje i svůj děj. Na vlnách dobrodružství zase volně navazuje na dětský film Myška Pattie: Na vlnách dobrodružství. Jak se to tedy hraje, když to není úplně klasický gamebook?
Tři hrdinové, tři cesty, nespočet dobrodružství
V každém příběhu budete sbírat předměty a učit se nějakou tu speciální schopnost. Zároveň si vyberete, za koho budete hrát. Třeba v případě Na vlnách dobrodružství se jedná o jednoho ze tří hlavních hrdinů a u Objevení Atlantidy zase o typ ponorky. Na okrajích knihy pak najdete čtyři barevná otočná kolečka, která slouží k zaznamenávání těchto a dalších prvků.
Je skvělé, že i pokud hrajete s dítětem, které ještě neumí číst, tak jak na kolečkách, tak v textu knihy je každému předmětu přiřazená barva i obrázek a mladý dobrodruh tedy hned pozná, o co jde a je schopný si kolečko i sám správně pootočit.
Pak jsou tu samotná dobrodružství rozdělená na kapitoly. Vždy si přečtete úvod, který vám dá na výběr jednu ze tří cest. Další stránka je rozdělená na tři menší – pro každou cestu jedna. Hráč si vybere, kterou cestou se chce vydat a čte, co se bude dít dál. Cesta většinou obsahuje úvodní stranu, kde se podle toho, co má u sebe, rozhodne, zda otočí jeden nebo dva listy. Potom se příběh zase spojí na celé straně, kterou následuje další rozdělená na tři cesty a tak dále.
Hlavní výhodou knih je, že texty jsou krátké a napsané tak, aby je děti pochopily. Barevné kruhy s obrázky zase doplňují příběh o důležité prvky společně s kruhovými výběry na krajích knihy. Většina stránek je navíc pokrytá ilustracemi doplňujícími děj.
Proto se i menší děti můžou do vyprávění zapojit a z obrázků chápat, co se kde děje. Celá kniha je svázaná kroužkovou vazbou, která je ideální na otáčení jednotlivých třetin stránky, aniž by se listy poškodily nebo musely jakkoliv lámat.
Nečekejte, že příběhem úspěšně projdete na první pokus. Cest k cíli vede hodně, kdy záleží na kombinaci základního výběru postavy nebo vozidla a událostí, které vás potkají. Často nejde úplně předvídat, co kde najdete nebo co se vám kde a kdy bude hodit. Úspěch hodně často záleží na pamatování si, co se kde děje.
Konce jsou v obou knihách tři. Ten nejhorší představuje úplné selhání ve vašem snažení, prostřední je selhání s nějakým milým dovětkem a jen jediný z nich představuje nefalšovaný úspěch. Z vlastní zkušenosti musím říct, že největší nebezpečí hrozí ze strany dítka. Syn se totiž rozhodl, že se mu třeba v Objevení Atlantidy natolik líbí jedna cesta, kde je socha v písku, která vypadá jak myšák, do níž se dá narazit a kraken následně sežere lampu, aby mu pak svítilo břicho, že se mu od ní při opakovaném čtení nechtělo vůbec odklonit.
Čtveřice příběhů
Dobré je, že si mezi knihami vybere každý rodič podle toho, co má jeho dítko rádo. Dobrodružství na draka je vlastně klasické fantasy, Výprava do okrového kraje se odehrává mezi vílami v jejich maličkém světě, Objevení Atlantidy je dobrodružná výprava k potopenému městu, které hlídá kraken a Na vlnách dobrodružství je zase pokračováním filmu Myška Pattie, které na vlastních nohách zvládá předkládat příběh jako z antických bájí, kde se snažíte získat bájnou přilbu.
U nás doma vedla Atlantida, která se mi zdála být i o něco dostupnější dítěti ve čtyřech letech. Hlavně proto, že syn mořského ďasa znal, ponorky má rád a vysvětlit, co je to kraken, nebylo nijak složité.
Na stranu druhou zlaté rouno, Zeus nebo Poseidon byly trochu větší oříšky. Navíc Myšku Pattie předem neznal. Dokážu si hravě představit, že naopak někdo, kdo film viděl nebo se místo vyptávání na mořské potvory vydal cestou zkoumání panteonů, bude nadšený zase z Atlantidy.
Vlastně si myslím, že to je velká výhoda knih. Rozdílná témata přinášejí rozmanitost a pokaždé je příběh jiný. Třeba proto jsem měl vždycky nejraději v gamebookovém světě Fighting Fantasy, protože téměř pokaždé šlo o jiný svět a příběh, jaký člověk předtím neprožil.
Navíc je jedno, zda máte rádi tuhle sérii, Lone Wolfa nebo cokoliv dalšího. Myslím, že Moje první dobrodružství je skvělá série přesně na to, aby položila základy, díky nimž za pár let přejdete třeba na společné čtení dospělejších a složitějších knih z velkých sérií.
Každá kniha se cenově pohybuje kolem 400 korun a jeden průchod příběhem zabere zhruba hodinku. Opakovat se dá ale několikrát, jednak při snaze docílit nejlepšího konce, ale také proto, že budete chtít prozkoumat jiné cesty (pokud se nezaseknete na soše v písku nebo svítícím břichu krakena...). Je milé i to, že kolečka po stranách se neomezují jen na předměty. Můžou ukazovat přízeň bohů, že jste někde způsobili poplach i poškození ponorky.
Pro děti a rodiče
Moje první dobrodružství rozhodně není magnum opus, který by vás citově vyždímal, stavěl vás před složité volby a připravil nezapomenutelné postavy. Jsou to ale knihy, které si vaše dítě užije. Zároveň si příběhy můžete užít s nimi a opakovaně. Budete procházet různé cesty, zkoušet možnosti a trénovat paměť, kde vlastně bylo možné použít jaký předmět a čemu se vyhnout v dalších průchodech. Na poprvé to totiž pravděpodobně nedopadne.
Hra je skvělou možností, jak ukázat lehce stravitelnou a zábavnou formou čtení začínajícím čtenářům, které může bavit prožívat dobrodružství tímto způsobem mnohem víc než v klasické knize.