Museli byste žít posledních pár měsíců pod kamenem, abyste nezaregistrovali téma obrázků generovaných umělou inteligencí. Algoritmy jako Midjourney nebo DALL-E umožňují i lidem beze špetky grafického cítění (jako je třeba autor této novinky) tvořit když už ne rovnou krásné, tak alespoň zajímavé a přinejmenším na první pohled kvalitní ilustrace.
Celé téma pochopitelně vyvolává zapálené diskuze obzvláště v kreativních oborech, kde se umělci, dost možná po právu, začínají strachovat o svá živobytí. A platí to i o deskových a role-playových hrách: Brzy už možná bude platit, že si autor herního systému nebude muset najímat drahé ilustrátory z masa a kostí (jejichž práce, ruku na srdce, hru kolikrát prodá víc než její herní náplň), ale bude mu stačit odpoledne strávené zadáváním příkazů do Midjourney.
Ostatně, před právě tímhle dilematem nedávno stanul i Raph D’Amico, tvůrce nového TTRPG The Zone. Pustil se do ilustrování části obsahu své hry pomocí umělé inteligence… A pak od něj znovu upustil.
Příběh Rapha D’Amica a jeho hry je celkově fascinující. Jde o příběh o překonávání zdánlivě nezdolatelných překážek v osobním životě, jakožto i mentálním fyzickém zdraví. Pokud vás zajímá, můžete si o něm blíže přečíst například tady, ale ve zkratce: Po roce plném neúspěšných operací, terapeutických sezení, léků, a dokonce i psychedelické terapie si Raph sáhnul až na úplné dno. A byl to právě proces odrážení se od řečeného dna (jakožto i boj s absolutním vyhořením, chronickými bolestmi a vlastními destruktivním vzorci chování), v čem Raph našel inspiraci pro své nové RPG.
The Zone, notně inspirovaná díly jako film Annihilation z roku 2018 nebo Piknik u cesty od bratrů Strugackých, je hra rovným dílem o průzkumu mimozemské krajiny a zmučené psýché postav, které se do jejích hlubin odvážily vypravit. Každý z hráčských avatarů je reprezentován jednou fobií a jednou obsesí, které hráči společně prozkoumávají v první části hry. V té druhé pak dojde na výpravu do Zóny, která jejich vnitřní démony manifestuje bizarními mutacemi ve své mimozemské krajině.
Do bájného Středu Zóny se ve finále může dostat pouze jeden jediný hráč. Ostatní nevyhnutelně skonají horším či ještě horším způsobem již po cestě, ale na konci to budou právě oni, kdo kolektivně rozhodnou, co se stane s oním „šťastlivcem“, který vytrval nejdéle. Možná to bude pomalé rozpuštění buněčné struktury radiací. Možná ho sežere rostlinný vlkodlak.
Hra má k představování jednotlivých lokací a aspektů Zóny používat karty. A právě ty chtěl D’Amico ilustrovat počítačovým algoritmem Disco Diffusion. Což zní, že by hře náramně sedlo, vždyť AI obrázky mají často onen podivný, znervózňující efekt, jako byste se koukali na cosi ne-tak-docela uvěřitelného, pokřiveného jen tak tak za hranicemi našeho vnímání, abychom nebyli schopní identifikovat, co přesně je s obrazem špatně, ale víme, že něco ano. Pro D’Amicovu Zónu to zní naprosto perfektně.
zdroj:
Laughing Kaiju
Nakonec ale od využití algoritmu upustil. Důvod? Částečně šlo o výsledný dojem: „Témata, které jsem chtěl pomocí AI prozkoumávat, nakonec nebyla z ilustrací cítit, protože všechno, co lidé viděli, byly ,AI vygenerované obrázky'.“ Ukázalo se, že dojem, který AI ilustrace nevyhnutelně ve čtenářích vyvolají, je, inu, dojem AI ilustrace.
Ještě větší roli pro něj ale hrála etika. AI umělecké algoritmy fungují na principu sbírání ohromného množství dat v podobě ilustrací, fotografií a dalších obrazových materiálů, vytvořených skutečnými umělci. A otázku toho, jak a zda vůbec by měli tito umělci být za svůj „příspěvek“ do trénování algoritmů odměnění či zda by měli mít možnost se tohoto „tréninku“ vůbec neúčastnit, tyhle umělecké programy zkrátka úplně přeskočily.
„Z morálního hlediska jsem si nedokázal obhájit způsob, jakým byly ty ilustrace vytvořeny. (...) Jediný případ, ve kterém si dokážu představit, že by bylo správné takové ilustrace použít, by bylo v produktu, který je o AI generovaných ilustracích. Ale o tom The Zone není.“
The Zone bude tedy nakonec kompletně ilustrovaná krví, potem a barvami kreslířů z masa a kostí. Kickstarterová kampaň, kterou backeři zaplatili během pouhých dvou hodin, končí prvního listopadu. S rozesláním fyzických kopií hry (která mimochodem obsahuje i solo-play mód a je tedy hratelná i v jednom hráči) se počítá v květnu 2023.