Konec osmdesátých let má svoje kouzlo. Dobře si to uvědomuje autor nové příručky Public Access Jason Cardova, když nás vysílá hned na dvě cesty do těchto nostalgických časů. Hráči si totiž vytvoří postavy, které se po letech vrací do svého rodného města v Novém Mexiku. Důvody má každý svoje, obecně ale platí, že ve městě na ně čeká nějaká ta nevyřešená minulost, traumata z dětství, a hlavně jeden pořad, který je všechny spojuje.
Konkrétně TV Odyssey, seriál o městských mýtech, který zmizel ze světla světa a vášniví sběratelé shromažďují jeho epizody na VHS kazetách. Právě hon za těmito záhadnými páskami vás spojil a bude se okolo něj točit další dění celého příběhu. Samotná hra běží na systému Powered by the Apocalypse, ale nebojí se do něj vnášet vlastní mechaniky, které se k tématu skvěle hodí. Třeba den se dělí na čtyři části: ráno, odpoledne, podvečer a večer.
Během každé fáze se používají jiné tahy a třeba jen během rána se rozdělují zkušeností body. Hlavní částí herní seance je ale den a večer. Během nich se prozkoumává město, vzpomíná na minulost, a hlavně přehrávají ony paranormální VHSky. Každá má svůj vlastní příběh a jak už tušíte, není s nimi něco v pořádku. To, co se děje ve městě, totiž ovlivňuje děj na pásce a naopak věci z kazet mohou prosakovat do naší reality. Jedna z věcí, která se mi na Public Access líbí nejvíc, je právě to, jak se herně kazeta přehraje.
Jen si to představte. Nejdřív se domluvíte, kde budete epizodu TV Odyssey sledovat, protože i na tom může záležet. Pak vypravěč spustí PLAY a odvypráví základ záhady, o které epizoda je. Následně nabídne hráčům k dispozici sadu klíčových slov a první z hráčů jedno z nich vybere a začne vyprávět. Vytvoří kus příběhu a zmáčkne se STOP. Následuje kratičké hraní za postavy, kdy rychle popíšou, co dělají a jak se z pásky cítí.
zdroj:
The Gauntlet
PLAY. Další z hráčů vytvoří pomocí klíčových slov další kus příběhu. STOP! Tohle střídání proběhne, dokud není díl u konce. Jenže jak bylo řečeno, svět se děním ovlivňuje. Jednak vypravěč může dávat klíčová slova, která mají spojitost s tím, co postavy udělaly ve městě nebo třeba zažili v dětství, ale také vynášet věci z příběhů ven. Někdo se zatoulal ve vyprávění k nějaké zajímavé rekvizitě? Třeba už zítra ji potkají, když se půjdou podívat na nějakou stopu, kterou jim kazeta nabídla.
Zároveň ale kazety ovlivňují i vaše postavy. Jste totiž Západky. Točí se ve vás dva pomyslné klíče. Klíč dětství a klíč opuštěnosti. První pojí současnost a vaši minulost a druhý představuje ovlivnění samotnou show. Hlavně ten druhý je zrádný. Můžete díky němu víc ovlivňovat dění kazet a nakonec i spatřit samotného Big Mana, který za celou show stojí. Ale taky se vám může stát, že vás svět kazet zcela pohltí a vaše postava zmizí.
Z příručky, deníků postav a celkového pocitu ze hry je cítit atmosféra konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Při nahlížení do pravidel se mi automaticky vybavily romány Stephena Kinga nebo seriály jako Věřte nevěřte, Zóna Soumraku nebo třeba Krajní meze. Public Access jako pořádné undergroundové indie RPG bohužel nemá fyzickou edici. Dá se pořídit pouze v PDF verzi na Drivethru.
Zase ho ale dostanete za příjemných 326 korun českých. Základní příručku, deníky pro postavy, různé listiny pro sledování herních aktivit a navrch osm předpřipravených záhad, aby se měl nový vypravěč od čeho odpíchnout. Příjemné je i to, že pravidla nejsou přehnaně komplikovaná, ale dostatečně komplexní a na jejich vysvětlení bohatě stačí 70 stran příručky. Netřeba tedy studovat stovky stran pro vskočení do hry. Ostatně sám jsem koupi Public Access neodolal, takže se u nás časem o hře pravděpodobně dočtete víc.