Cyberpunk 2077 od polského studia CD Project RED je opět aktuální díky verzi 2.0 a rozšíření Phantom Liberty (viz recenzi). Pro mnohé tím završil svou cestu za spásou po ne zcela podařeném vydání. V mezičase stihlo ještě vyjít kladně přijaté anime Edgerunners od Netflixu a samozřejmě knihy, komiksy a hromada dalších věcí, které vám umožní dále prozkoumávat svět pokládající si otázku, zda zemřít v poklidu jako nula, nebo ve velkém stylu jako legenda.
Pokud přemýšlíte, proč tenhle článek vzniká na místě, kde se věnujeme spíš papíru než jedničkám a nulám, odpověď je snadná: On totiž ten Cyberpunk 2077 vychází ze stolního RPG, které díky němu pokračuje ve velkém stylu. Původní verzi pravidel navíc spousta z vás vlastní a možná o tom ani nevíte. Chcete se vrátit do Night City po vlastní ose bez mantinelů videohry? Poradíme vám, po jaké knize sáhnout, ale nejprve trocha historie.
Před dávnými a dávnými časy v nedalekém Polsku
Podium, světla reflektorů, ticho v sále. Na plátně se objeví první záběry, které zpomaleně sledují spoře oděnou dívku s čepelemi na rukou. Jásot na sebe nenechá dlouho čekat... Tak nějak vypadal první trailer na Cyberpunk 2077. Hodně lidí v té době znalo tvůrce videoherního Zaklínače, ale kyberpunková předloha zas tak populární nebyla.
První edice pravidel nazvaná jednoduše Cyberpunk vyšla roku 1988, ale teprve až druhá edice vydaná o dva roky později s podtitulem 2020 se skutečně zapsala do dějin (ano, vyšla ve stejném roce jako tuzemský Dračák). A rozhodně nešlo o nic malého. V letech 1993 až 1996 se dočkala dvaceti osmi rozšíření a šesti příběhových knih.
Otec hry Magic: The Gathering Richard Garfield dokonce v roce 1996 zpracoval karetní hru Netrunner inspirovanou právě tímhle světem (v roce 2012 vyšla znovu jako Android: Netrunner) a v roce 2003 se hráči dočkali i sběratelské karetní hry Cyberpunk: The Collectible Card Game.
RPGčko zbožňovali i vývojáři ze studia CD Project RED, kteří oslovili jeho tvůrce Mika Pondsmitha už po vydání druhého Zaklínače a dohodli se s ním nejen na videoherní adaptaci, ale také na jeho účasti na jejím vývoji. Od té doby do vydání Cyberpunku 2077 uběhlo moře času, kdy se zároveň odmlčelo i stolní RPG.
Na dlouhou dobu poslední třetí edice z roku 2005 přešla na jiný systém pravidel a třeba místo klasických obrázků používala fotky hraček a akčních figurek. Co si budeme povídat, nebyla dobře přijatá a její příběhová linka v současnosti dokonce není ani součástí kánonu.
Avšak spolu s videohrou začala vznikat nová, modernější, hezčí a prostě lepší, v pořadí již čtvrtá edice. Nese název Cyberpunk Red a vyšla stylově v roce 2020, tedy přesně v rok, kdy se odehrávají události původních pravidel a Johny Silverhand si vesele odpaluje věže Arasaky. Kruh je uzavřený a je načase se podívat, co vlastně dvojice nejslavnějších pravidel nabízí.
2023: Rok, kdy to bouchlo
Je zbytečné se zabývat první nebo třetí edicí. Vlastně by bylo zbytečné se dívat i na tu druhou, ale v její prospěch mluví dvě věci. Zaprvé, odehrávají se v ní události, které předcházely videohře a dočteme se v ní o Johnym Silverhandovi (který původně opravdu nevypadal jako Keanu Reeves...) a dalších postavách, kterým se povedlo přežít těch následujících padesát sedm let.
Zadruhé: každý, kdo vlastní Cyberpunk 2077, vlastní i tahle pravidla. Nevěděli jste? Není zač! Majitelům počítačové verze stačí nahlédnout do složky se hrou, kde najdete podsložku „Cyberpunk 2020 Sourcebook“ s pravidly v angličtině a polštině. Vlastníci konzolové verze musí na stránky GOG, kde po přihlášení v nabídce Extras naleznou svou kopii.
Musím ale říct, že i když jsou pravidla stylovou a nostalgickou četbou, dnes už bych být vámi sáhl po novějších Red. Že vám nevadí trocha té nostalgie? No tak račte vstoupit! Tahle verze nabízí devět rolí k hraní. Najdete mezi nimi dva původy použité i ve videohře, tedy nomáda a zaměstnance korporátu. Navíc se můžete stát i policajtem, rockerboyem, pracovníkem médií, fixerem nebo sólem.
Každá role má svou specifickou schopnost a bonusy. Navíc se všechno řídí podle čtyř základních pravidel: Styl nadevše, přístup je všechno, vždycky na hraně a rozbij pravidla. Díky tomu se hra soustředí na to, co máte na sobě, představuje pouliční slangy, nechá vás si naházet vaše rodinné pozadí. Díky přehledné tabulce zjistíte, zda byl váš otec v korporátu, jestli všichni z rodiny žijí, umřeli při přestřelce nebo jaké jste měli prostředí v dětství. Tabulky řeší i vaše motivace, přátele a nepřátele, a dokonce i milostný život.
Nejvíc je pak stáří pravidel vidět na hodech a počtech. Hází se šesti a deseti stěnnými kostkami a všechno má zhruba o tabulku víc, než bych si přál. Některé hody se dělí, jiné přičítají a další odečítají. Dokonce je tu tabulka na rozpoznání toho, k jakým akcím máte bonusy vzhledem k bojovému stylu na blízko.
Karate má obtížnost vyšší než judo, ale ne takovou jako taekwondo. To ale zase nemá bonusy ke škrcení, držení a házení, kdežto judo ano. Je tu sedmnáct typů krytů před kulkami, kdy každý má jinou obranu a mina se neobejde bez vlastního diagramu výbuchu... Zkrátka se Cyberpunk ve své době zas tak nelišil od našeho Dračáku.
Já neříkám, že je to na první dobrou špatně. Pravidla taková byla a některá pořád jsou. Třeba právě tohle vás láká a Cyberpunk 2020 vám padne přesně do chuti. Kniha ale stojí za pozornost v každém případě. Je stylově napsaná a obsahuje spoustu informací o světě, frakcích i postavách a navíc poznáte většinu stylových hlášek a sloganů. I dnes ohromí retrostylizací, obrázky jak ze starých komiksů a všemi těmi bouchačkami, upnutými oblečky a číry vyššími než Arasaka Tower. Prostě mají svoje kouzlo. Přesto bych ale přešel raději do roku 2020, tedy toho skutečného, k pravidlům Cyberpunk Red.
Červený rok 2045
První pravidla se odehrávají v roce 2020, videohra v roce 2077 a pravidla Red spadají mezi ně, tedy do roku 2045. Z toho vyplývá jedna věc: Hra se odehrává jen dvacet tři let od doby, kdy se město stalo prakticky neobyvatelným. Jeden magor se železnou rukou v něm totiž odpálil bombu, pamatujete? Díky tomu se čtvrti mění, staré zóny se přestavují, nové gangy vládnou ulicím a střed je pořád jen černá šmouha na mapě.
Město už ale začíná připomínat to, které známe z roku 2077. Důležité je si uvědomit, že s tímhle tématem přichází jistá změna stylu hry. Není to už úplně to rozzářené město neonů, ale částečně postapokalyptická vojenská zóna.
Velkolepé Night City se znovu rodí, ale rány zůstávají. Zároveň to je příležitost pro nové hráče dostat se až na vrchol. V mezičase navíc proběhla i čtvrtá korporátní válka, jejíž následky zbarvily nebe do ruda. Této době se říká Time of the Red, což zároveň vysvětluje i podtitul.
Některé role mají jiné názvy a jedna přibyla. Jinak tu ale najdeme staré známé a od nich odvozené speciální schopnosti, které jsou upravené pro modernější pravidla. Vrací se nahazování příběhového pozadí vaší postavy, jsou tu životní cesty zaměřené na jednotlivé role. Statistik taky vyloženě neubylo, ale celá pravidla už jsou mnohem přehlednější.
Konečně můžete někoho bodnout nožem za 1k6 a ne 1k6/2 a statistiky jsou osekané tak, aby stále poskytovaly informace, ale nezahlcovaly. Jsou to nejlepší moderní pravidla? To vůbec. Jsou obstojná a použitelná pro daný setting a zároveň se posouvají na míle daleko od předchozí verze? Zcela určitě.
Většina hodů spočívá v sečtení vlastnosti a dovednosti spolu s hodem desetistěnnou kostkou. Občas bych ale ocenil možná trochu menší počet vlastností, kterých je deset, a dovedností, jejichž počet se blíží k sedmdesáti. Nechápejte mě špatně, u Cyberpunku 2020 jsem to bral, ale v Red už jsem po tolika letech čekal trochu… modernější přístup.
Třeba v sociálních dovednostech je podplácení, konverzace, vnímání řeči těla, vyslýchání, přesvědčování, péče o sebe sama, znalost ulice, obchodování a styl oblékání. Vzdělání má zase byrokracii, byznys, účetnictví, skladatelství, kryptografii, gamblerství, znalosti jazyků, hledání v záznamech a knihách, vědu, taktiku, přežití v divočině...
Jsem zastánce názoru, že méně je občas více a pro pravidla Red to platí dvojnásob. Proč neodehrát koncert vašeho rockerboye herně? Proč namísto toho házíte na několik dovedností? Proč má moje postava mít hned od začátku rozeseté body v dvaceti věcech a pak ještě kupovat další?
Je sice pěkné, že v pravidlech je tabulka s názvem „So Many Skills!“, která nabádá k poradě s vypravěčem, zda vůbec tu či onu dovednost využijete, ale byl bych mnohem raději, kdybych tohle prostě nemusel vůbec řešit a neuvažovat, zda v příběhu využiju opravování vodních vozidel nebo lukostřelbu a zda je důležitější mít herectví nebo hru na hudební nástroj.
Rozhodovací paralýza se stejně blíží rychlostí rozjetého vlaku, co si budeme povídat. Nemluvě o tom, že vypravěč může mít psotník z toho, aby se taková morda dovedností využila a váš sólo nebyl jen kyberneticky vylepšený zabiják, ale zohlednilo se i to, že je mistr v zastřihávání stromků.
Jasně, poslední věty berte trošičku s nadsázkou, ale přesně tak Red působí. Čtvrtá edice je rozhodně krokem správným směrem, ale není úplně dokonalá. Zároveň ale rozhodně není špatná. Je pořád mnohem přístupnější a lepší než ta původní. Moderní grafický design se mě osobně sice nelíbí tolik jako ten oldschoolový v předchozí verzi, ale opět se dostávají ke slovu skvělé hlášky, některé stránky zabírají reklamy a grafika z fiktivního Night City a hra jako celek prostě funguje vlastně dobře, i když by snad každou věc mohla dělat lépe.
Červená nebo modr… 2020?
Dvě edice, dva podobné přístupy. To, co je na 2020 nostalgické, pravidlům Red spíše podkopává nohy. Přesto jsou pro mě lepší volbou. Jistě, dovedností bych bral tak polovinu, do soubojů by to chtělo nějaké ozvláštnění než jenom střel, sekni, prašť. Na druhou stranu je pravdou, že tenhle systém nebude člověk hrát kvůli samotným pravidlům, ale proto, aby se podíval do Night City a zažil tu atmosféru, která dělá Cyberpunk kyberpunkem.
V tom fungují vlastně obě verze tak, jak mají, a právě jejich ikonický vesmír je tím, kvůli čemu byste vůbec měli po jedné z knih sáhnout. Minimálně tu starší vlastní každý majitel Cyberpunku 2077 a když z nich seznáte, že byste si něco takového chtěli zahrát, ale s modernějšími systémy, víte, po jaké knize sáhnout. Tak si užijte výlet do Night City, protože tohle město se samo nespálí.