Bolt Action je druhoválečný skirmish, který vás vezme na bojiště druhé světové války, na nichž se ujmete role velitele pěší čety. Bolt Action patří k nejhranějším historickým hrám jak ve světě, tak i u nás a tato jeho popularita vede i k jisté kontroverzi ohledně pravidel, kdy jedna strana hru zbožňuje a druhá nesnáší.

Největší výtkou je, že hra svými mechanikami a celkovým pojetím je spíš „představou“ druhé světové války z pohledu hollywoodských filmařů než realistickou druhoválečnou bitvou. Rozdělujícím faktem je i použití starých mechanismů z Warhammeru 40 000 a Necromundy. A podobnost se starým WH40K není náhodná – oba pánové Rick Priestley a Alessio Cavatore stojící za pravidly totiž byli herními designéry v Games Workshop a jsou podepsaní pod starými pravidly pro čtyřicítku, Warhammer Fantasy Battles, Lords of the Rings, Warmaster i Mordheim.

Jsme pod palbou! 

Hra má standardní mechaniky, které se u figurkového skirmishe očekávají – jednotky a zbraně mají různé statistiky, boj se vyhodnocuje pomocí kostek (v tomto případě šestistěnných), ovlivňují ho různé modifikátory a tak podobně, jak to můžete znát z jiných her. Bolt Action má však dva unikátní prvky, kterými se odlišuje od většiny jiných wargamingových her: Systém pinnování a aktivaci jednotek přes kostky rozkazu. 

Německé družstvo i se svojí rozkazovací kostkou | zdroj: Vlastní foto autora  

Piny, tedy volně přeloženo jako „potlačení“ či ještě volněji jako „stres“, získává jednotka tak, že se na ní střílí. Nepřítel vás nemusí reálně zranit a zabít vám vojáčka, ale stačí, když se trefí a už máte pin. Každý pin dělá jednotce mínus jedna na její vlastní střelbu a stejný postih dostává na vykonání rozkazu. Takže soupeřovy jednotky nemusíte nutně zabíjet, ale stačí je „potlačit“, aby raději žrali hlínu místo toho, aby opětovali palbu. Je to nejen skvělá, ale i realistická mechanika, u níž si videoherní veteráni jistě vzpomenou na kultovní druhoválečnou střílečku Brothers in Arms.

Rozkazové kostky jsou pak originálním způsobem, jak vyřešit aktivace jednotek a nespoléhat na dnes už ohrané „já hraju vším, ty pak hraješ vším a tak se budeme střídat celou hru“. Každá jednotka generuje kostku pro aktivaci, která se dává do pytlíku, odkud je hráči poslepu tahají a koho barva se vytáhne, ten může kostku použít k aktivaci jednotky.

Jednotka musí složit aktivační rozkaz podle toho, zda je zapinovaná, jakou má základní morálku, jestli je poblíž důstojník a podobně. Je to zajímavý způsob ozvláštnění aktivace, který vnáší do partie pocit nejistoty a snaží se simulovat „chaos přestřelky“. Tato náhodnost ale samozřejmě může zkazit vaše plány a je třeba přemýšlet trošku dopředu a počítat s tím, že se všechno může během chvilky pokazit, když budete mít smůlu. Aneb jak říkal polní maršál von Moltke: „Žádný plán nepřežije kontakt s nepřítelem.“ 

I válka má svá pravidla

Pravidla jsou ve své druhé edici jasně psaná s množstvím vysvětlujících diagramů a příkladů jejich užití v praxi, takže nehrozí žádné tápání ohledně toho, jak tvůrci zamýšleli konkrétní mechaniky a vše je jasné a zřetelné. Po prvním přečtení pravidel by proto neměl být problém si hru rovnou zahrát bez nějakých větších problémů a záseků a bez nutnosti listovat v knížce. 

Kniha má vskutku profesionální zpracování | zdroj: Warlord Games

Tedy hra je bez problémů vhodná i pro začátečníky, kteří by mohli mít potíž s jinými složitějšími hrami ať už z hlediska mechanik, nebo stylu výkladu pravidel. Hra na doporučených 1000-1250 bodů, kdy každá strana má kolem 10 jednotek (základní složení může být pro představu poručík, tři pěší družstva, kulomet, minomet, bazuka, dělo a tank) trvá okolo dvou hodin, což je na poměry wargamingových her taková klasická délka jedné partie. 

Není tank jako tank? 

Jak už bylo naznačeno v úvodu, pro některé hráče může být u Bolt Action problém s historickou přesností. Je to ale velmi subjektivní dojem, který každý má nastavený jinak. Pro mě osobně hra představuje skvělý kompromis mezi (relativně svižnou) hratelností a (opravdu spíše filmovou) realitou, kdy se v ní nedějí na první pohled žádná ahistorická zvěrstva.

Herní mechaniky obsahují všechny ty situace, které člověk očekává. Pěchota v otevřeném prostranství umře na kulomety či dělostřelbu, samopaly jsou na boj v budovách lepší než pušky, německý kulomet střílí víc než jeho spojenecké protějšky, jednotky lépe zvládají své úkoly s důstojníkem poblíž, veteráni se jen tak ničeho nezaleknou atd. 

Ale stejně tak je tu pár mechanik, které nejsou úplně košer. Kvůli zjednodušení pravidel jsou vozidla i těžké zbraně zařazené do kategorií jako „lehký tanky“ či „těžké dělo“ a pro druhoválečné fajnšmekry tak může být problém, že hra nedělá rozdíly mezi tanky Sherman, Panzer IV a T-34, které jsou z herního hlediska prakticky identické. Byl M4 Sherman s 76mm kanónem jiný tank než Panzer IV s kanónem 7,5cm KwK 40? Bezesporu ano. Záleží na těchto drobnostech v momentě, kdy hrajeme hru o tom, jak se 70 vojáků a 2 tanky snaží dobýt nějaký bezejmenný kopec či kostel na malé vísce? Podle mě ne.

Hra nabízí ale opravdu krásné filmové vizuály | zdroj: Vlastní foto autora

Stejně tak jsou pravidla a dostřel zbraní spíše záležitostí herního designu než reality, kdy útočná puška má menší dostřel než klasická opakovací puška a taková pistole se svým šestipalcovým dostřelem přestřelí z jednoho konce místnosti na druhý. 

A dalším kamenem úrazu je stavba vlastní armády. Bolt Action má hromadu druhů jednotek, stejně nepřeberné množství typů čet na různá období a bitvy války, což dovoluje postavit opravdu cokoliv vás napadne. Včetně velmi historicky věrných armád. A stejně tak i hromadu ahistorických abominací, které se za války nikdy nestaly, ale pravidla jejich odehrání umožňují. Zde je to na rozvážnosti hráčů a jejich přístupu ke hře – zda postaví pěknou, historicky přesnou armádu, nebo raději nějaké pravidlově silné kombo. Ale za mě je rozhodně lépe, když tvůrci pravidel dají hráčům volné ruce ke stavbě armád, než když je zbytečně svazují.

Jedna kniha vládne všem

Samotná knížka je krásný hardback s hromadou pěkných fotografií modelů a díky spolupráci s Ospreyem jsou zde i artworky z jejich druhoválečných encyklopedií. I struktura je přehledná, plná příkladů k pravidlům a je na ní vidět práce profesionálů. Po téhle stránce nelze Bolt Action cokoliv vytknout.

Kromě základních pravidel obsahuje kniha i ořezaná pravidla pro hlavní armády a 12 scénářů. A teda i trošku zbytečný, krátký úvod do druhé světové války, pokud jste shodou okolností o tomto válečném období nikdy neslyšeli, ale zároveň se vám dostala do rukou tato hra... Teoreticky, pokud nechcete další kampaňové či speciální knížky s pravidly pro jednotlivé národy, není problém si vystačit jen se základní příručkou. 

Nejen na zelené trávě | zdroj: Vlastní foto autora

Když se tvůrci o svůj produkt starají

Bolt Action má i deset let od vydání neuvěřitelně velkou podporu od Warlord Games. Hra má vlastní modelovou řadu, která je neustále rozšiřovaná o nové miniatury pěchoty i vozidel. Většina „hlavních armád“ má i valnou většinu svých jednotek ve formě plastových sprues a na vozidla se Warlord Games spojili se známou modelářskou firmou Italeri – tedy nemusíte se obávat kvality. 

Stejně intenzivní podpory se Bolt Action dostal i ve formě doplňkových knížek. Kromě klasických „armybooků“ s pravidly jednotlivých armád (byť základní pravidla obsahují ořezaná pravidla pro Německo, Velkou Británii, Japonsko, USA i SSSR) vydali Warlordi i několik desítek kampaňových knížek obsahujících speciální pravidla a scénáře na vybraná bojiště.

Vlastní knížky tak má například bitva o Berlín, Pevnost Budapešť, vylodění v Normandii (to má samo o sobě už tři různé knížky!), bitva o Stalingrad, Palau, Market Garden… Opravdu na co si vzpomenete. Dvě vlastní knížky „alternativní historie“ má i plánovaná, ale neprovedená německá invaze do Británie. Vlastní knížku a modelovou řadu (včetně postav z MASHe!) dostala loni i válka v Koreji, takže o hru je i dekádu od vydání řádně postaráno. Stejně tak pravidelně stále vycházejí FAQs a Errata. 

Bolt Action v akci | zdroj: Vlastní foto autora

Když nás baví bojovat

Všechno výše vyjmenované dělá z Bolt Action i po deseti letech od vydání skvělou hru, která i v roce 2022 má stále co nabídnout. I když ve své kostře jsou pravidla relativně konzervativní wargaming, jaký se hrál v devadesátých letech, tak inovativní aktivační mechanika působí v době, kdy většina her stále pracuje se starým systém „I go, You go“, svěže a moderně. 

Problém může někdo mít s přílišným zjednodušením některých herních statistik u zbraní a jednotek, ale není problém si je případně upravit pomocí „house rules“ na historicky přesnější. Toto zjednodušení dovoluje proniknout do hry jak nováčkům wargamingem nepolíbeným, kteří nejsou zbytečně zahlcení množstvím skoro stejných pravidel, tak i „nováčkům“ do druhé světové, kteří nutně neznají všechny rozdíly ve výzbrojích, a tak jim hra usnadňuje orientaci v tom, co je na stole.

Navíc tu stále platí veliká výhoda historického wargamingu – modely jdou použít na různá jiné pravidla, protože tank Sherman bude herně tank Sherman v jakékoliv hře. Takže Bolty jdou i využít jako skvělou úvodní hru, ze které lze případně přejít do vod složitějších her. 

Na druhou stranu, spoustě lidí jistě tato verze druhé světové ve stylu filmu Zachraňte vojína Ryana či Call of Duty jistě nebude vadit a rádi si zahrají hru i s vědomím, že reálná válka asi vypadá trošku jinak. Wargaming je pořád jenom o hraní a to má být primárně zábava a ne poučný dokument. 

Nicméně zmíněné výtky nemění nic na tom, že je Bolt Action prostě a jednoduše dobrá hra. O tom svědčí i fakt, že deset let od vydání je jak ve světě, tak u nás hojně hraná. Neobjevila se a zase nezmizela, nezapadla, a to i přesto, že pravidel pro hraní skirmish druhé světové jsou desítky.